Reklama

Reklama

Viktor Nejedlý st.

Viktor Nejedlý st.

nar. 05.06.1884
Litomyšl, Rakousko-Uhersko

zem. 22.10.1955 (71 let)
Praha, Československo

Biografie

Viktor Nejedlý starší se narodil 5. června 1884 v Litomyšli, nejmladší ze sedmi dětí významného učitele, hudebního skladatele a kulturního propagátora Romana Nejedlého. Dodnes je spíše známý Viktorův starší bratr, hudební vědec, teoretik, literární historik, spisovatel, politik a veřejný činitel Zdeněk Nejedlý (1878 – 1962), jehož syn, Vít Nejedlý (1912 – 1945), byl skladatelem, dirigentem, publicistou a činitelem. Viktor vystudoval řemeslnicko – průmyslovou školu a nastoupil na krátký čas do vídeňského knihkupectví. Ke všemu se ještě vyučil litografem. Nakonec se v něm probudilo umělecké zázemí rodiny (jeho otec se osobně znal se spisovatelem Aloisem Jiráskem). Nevěnoval se však hudbě (jako bratr), ale divadlu.

Nejdříve prošel v letech 1903 – 1906 ochotnickými spolky v Praze, poté Pištěkovým lidovým divadlem na Vinohradech (1906 – 1915), Švandovým divadlem (1915 – 1928), Divadlem Vlasty Buriana (1928 až 1931), Vinohradským divadlem (1931 – 1948) a až do svého odchodu na odpočinek Divadlem státního filmu (1948 – 1949).

Viktor Nejedlý byl hercem menších charakterních rolí, k nimž si dopomáhal svoji menší postavou, zvláštním obličejem s přivřenýma očima a charakteristicky nakřáplým hlasem, často komického zaměření. Ale nikdy se nepropracoval k opravu velkým či významným divadelním kreacím.

Už jako člen Švandova divadla poprvé debutoval v němém filmu jako intervent u úřadu ve ZLATÉM SRDÉČKU (1916) Antonína Fencla podle námětu, scénáře a představitele jedné úlohy (sluha Franc) Josefa Švába – Malostranského.

K další filmové práci se dostal až po dalších devíti letech v němých filmech, kde sehrál karbaníka v komedii ŠEST MUŠKETÝRŮ (1925) Přemysla Pražského, tajného ve Zdráhalových PRAŽSKÝCH DĚTECH (1927), hospodského v Junghansově sociálním dramatu TAKOVÝ JE ŽIVOT (1929) a ošetřovatele v OPEŘENÝCH STÍNECH (1930) Leo Martena.

Viktor Nejedlý se v letech 1931 – 1942 zjevil ve snímcích C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (host v divadle), SKALNÍ ŠEVCI (číšník), PSOHLAVCI (lokaj), TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (kancelářský zřízenec), POSLEDNÍ BOHÉM (host na večírku), ON A JEHO SESTRA (listonoš), MUŽI V OFFSIDU (fanoušek), KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (tiskař Procházka), MILÁČEK PLUKU (krejčí), PŘED MATURITOU (katecheta), PÍSNIČKÁŘ (přednosta), LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE (dvořan), FUNEBRÁK (majitel pohřebního ústavu), ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC (úředník), JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ (účastník slavnosti), ŠTVANÍ LIDÉ (host), ROZPUSTILÁ NOC (cestující), PÁTER VOJTĚCH (klíčník), SEXTÁNKA (profesor), HORDUBALOVÉ (cestující ve vlaku), HLÍDAČ ČÍSLO 47 (přítel), MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA (venkovan), MINULOST JANY KOSINOVÉ (návštěvník divadla), PRAŽSKÝ FLAMENDR (zákazník u starožitníka), TETIČKA (listonoš Dvořáček), TURBINA (zřízenec v ND), RUKAVIČKA (kancelářský sluha), PALIČOVA DCERA (vyšetřující soudce), MĚSTEČKO NA DLANI (radní) a VELKÁ PŘEHRADA (úředník u Berky).

I navzdory vysokému věku čile hrál i v zestátněné kinematografii jako majitel továrny k likvidaci (LAVINA), kněz Martin z Prostředka (JAN ROHÁČ Z DUBÉ), vrátný Paroubek (DNES O PŮL JEDENÁCTÉ), děda s fajfkou (PĚTISTOVKA), komorník Vilém (PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ), starý hráč karet (RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ), člen zastupitelstva (HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ), starý dělník (ANNA PROLETÁŘKA) a zcela naposledy jako kočí do Litomyšle (MLADÁ LÉTA) z roku 1952. Zbylá tři léta svého života prodlel již v ústraní.

Uplatnil se též ojediněle v rozhlase. Zdědil i rodinné umění spisovatelské, i když ve velmi omezené míře. Napsal například několik divadelních her, komedií, frašek a dětských her, např. „Jaroslav a Růžena" (1903), „Cikáni" (1923), „Vlastencové z Boudy" (1925), „Bubáci" (1929), „Kníže Honzík" (1931), „Čtverák hastrman" (1935), „Andělský zpěv slyšeli" (1945), „Mračna nad dědinou" (1945), „Nezasmálka" (1947) aj.

V roce 1921 vydal a též upravil spisek „Historie českého divadla od počátku až na nynější časy" (1816) od spisovatele, redaktora a překladatele Jana Hýbla. Na jeho hereckou kariéru reagovala Draga Bílková v monografii „Viktor Nejedlý" (1985). Jeho synem byl herec Viktor Nejedlý (1911 – 2001). Český herec a dramatik Viktor Nejedlý st. zemřel 22. října 1955 v Praze ve věku jednasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Reklama

Reklama