Frank Villard

Francouzský herec Franck Villard byl v poválečném období oblíbeným představitelem mužných hrdinů na straně zákona i zločinců. Narodil se v Saint-Jean d΄Angely na západě Francie, jeho vlastní jméno znělo François Drouineau. Po studiích se snažil uplatnit jako malíř, dekoratér a designér, na začátku druhé světové války byl povolán do armády. Předstíráním vážné nemoci se mu podařilo vymanit se z aktivní vojenské služby a následně se protloukal po Francii v různých zaměstnáních.

Koncem roku 1940 se ocitl v jižní Francii, kde probíhalo natáčení filmu CARTACALHA, KRÁLOVNA CIKÁNŮ (Cartacalha, reine des gitans, 1941) a nabídl své služby jako návrhář dekorací. Pohledného mladého muže si všimla hlavní hvězda filmu, Viviane Romance, která mu zajistila v tomtéž titulu první nevelkou roli. Hned v dalším filmu SVATÝ OHEŇ (Le sacre feu, 1942; opět v hlavní roli s Viviane Romance) dostal Franck Villard již podstatně větší příležitost. Ústřední pár s Viviane Romance pak vytvořil ve filmu SKŘÍŇKA SNŮ (La boîte aux rêves, 1945). Zmínku si zaslouží také kriminální drama ZÁHADNÝ PAN SYLVAIN (Le mystérieux Monsieur Sylvain, 1945), kdy poprvé a nikoli naposledy pracoval s režisérem Jeanem Stellim.

Po druhé světové válce se Franck Villard stal jedním z nejvyhledávanějších herců mladé generace, točil několik filmů ročně a jeho partnerkami byly největší ženské hvězdy té doby, jako Simone Signoret, Renée Saint-Cyr, Madeleine Robinson, Arletty a další. Mezi jmény režisérů jeho filmů defilují jména komerčních filmařů i umělecky ambiciózních tvůrců, prakticky každý Villardův titul přesáhl magickou hranici jednoho miliónu návštěvníků v kinech, přesto je dnes většina z nich jen málo známá a na DVD je k dostání jen malý zlomek (například S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI – Huis-clos, 1954).

Kromě filmu se Franck Villard začal uplatňovat také v divadle, hrál například v Théâtre du Vieux-Colombier, později v Théâtre des Ambassadeurs. Popularita Francka Villarda přesáhla hranice Francie a několik filmů natočil také v Itálii a Španělsku. Komerčně úspěšnou spolupráci obnovil s režisérem Jeanem Stellim a na přelomu 50. a 60. let hrál hlavní roli kapitána Thierryho ve čtyřech špionážních filmech s tématikou činnosti elitního oddělení francouzských tajných služeb, tzv. druhé kanceláře. Nejúspěšnější byl první z nich, POPLACH VE DRUHÉ KANCELÁŘI (Alerte au deuxième bureau, 1956), návštěvnost dalších pokračování měla sestupnou tendenci, přesto se jednalo o poslední triumf Francka Villarda v kinech.

Nástup nových idolů mladší generace byl jednou z příčin ústupu Francka Villarda z předních pozic a od poloviny šedesátých let se ve filmu prakticky přestal vyskytovat. Jednu z posledních kreací, pro něj v nezvyklé roli faráře, odehrál ve filmu POD AFRICKÝM SLUNCEM (Le soleil noir, 1966). Později se objevil ještě několikrát v televizi. Smrt následkem infarktu zastihla Francka Villarda nečekaně při divadelním turné s Čechovovou hrou Platonov ve Švýcarsku. Zemřel v Ženevě 19. září 1980 ve věku 63 let. Zůstalo po něm bezmála šedesát filmových rolí.

Pavel "argenson" Vlach