Bedřich Kubala

Bedřich Kubala, později známý pod uměleckým pseudonymem Jaroslav Klíma, byl nejen hercem, ale především scénáristou a dramaturgem. Narodil se v Hradci Králové, ale vyrůstal v Kladně, kde také absolvoval měšťanku. Gymnázium začal studovat v Praze, ale protože toužil dělat divadlo v různých profesích, studia nedokončil a začal účinkovat v pražském divadle Akropolis. V roce 1936 se vrátil do Kladna a nastoupil do tamního Městského divadla, kde pak působil do roku 1943. Následovala další štace v Praze, tentokrát v Uranii, po válce hrál v Divadle 5. května.

Spolu s prvním divadelním angažmá okusil Bedřich Kubala i práci s filmem. Jako dvacetiletý byl osloven režisérem Kubáskem a obsazen do role bohémského malíře v melodramatu SVĚTLO JEHO OČÍ (1936). S odchodem do Kladna nastala v jeho filmování několikaletá přestávka, před kameru se vrátil až po svém opětovném divadelní angažmá v Praze. Po boku Jaroslava Marvana v roli svého otce se objevil v lyrickém snímku ŘEKA ČARUJE (1945), další dvě menší role odehrál ve filmech TŘI KAMARÁDI (1947) a SIRÉNA (1947). Poslední filmovou roli ztvárnil v historickém titulu TEMNO (1950).

Ještě před svým posledním filmem opustil Bedřich Kubala práci divadelního herce a v roce 1948 nastoupil dráhu scénáristy a dramaturga Československého státního filmu. Tehdy také začal užívat pseudonym Jaroslav Klíma a pod tímto jménem vypracoval své první filmové scénáře. Jeho debutem v tomto oboru byl kvalitní životopisný snímek POSEL ÚSVITU (1950), k němuž napsal scénář podle literární předlohy J. R. Vávry (na scénáři se podílel také režisér Václav Krška). Ke svému dalšímu filmu TANKOVÁ BRIGÁDA (1955) byl Klíma zároveň autorem námětu i scénáře. Film s vojenskou tématikou logicky vyplynul z tehdejší Klímovy funkce uměleckého vedoucího Československého armádního filmového studia (1951-1956).

V letech 1957-1968 pracoval Klíma ve Filmovém studiu Barrandov jako spoluvedoucí tvůrčí skupiny, z titulu této funkce se podílel na vzniku řady významných i zapomenutých filmů šedesátých let. Do tohoto jeho období spadají scénáře ke zdařilým filmům BÍLÁ SPONA (1960) nebo KULHAVÝ ĎÁBEL (1968). Naproti tomu jeho pozdější práce pro televizi jsou tendenčními tituly poplatnými době vzniku; jedná se například o televizní inscenaci TITUL PRO HRDINU (1975) nebo seriál MATKA (1975). Naopak, televizní film PŘÍPAD MAURICIUS (1970) patřil k nejlepším počinům své doby, zde byl však scénář opět adaptací kvalitní literární předlohy.

Bedřich Kubala, respektive Jaroslav Klíma, byl ženatý s herečkou Evou Klenovou (1924-1998), s níž se seznámil za války; manželství však nevydrželo dlouho a Klenová se později znovu provdala za dirigenta Zdeňka Chalabalu.

Pavel "argenson" Vlach