Peppino De Filippo

Giuseppe De Filippo byl italský herec a komik, známý jako Peppino De Filippo. Narodil se v Neapoli 24.srpna 1903. Peppino byl nemanželským synem Eduarda Scarpetta, matkou byla Luisa De Filippo. Giuseppe byl nejmladší ze tří sourozenců. Peppinova sestra Titina De Filippo (27.3.1898-26.12.1963), vlastním jménem Annunziata byla jednou z největších neapolských divadelních hereček dvacátého století. Rovněž bratr Eduardo De Fillipo (24.5.1900-31.10.1984) byl úspěšný herec a scénárista.

Peppino De Filippo debutoval již ve věku šesti let na divadelních prknech v Řimě ve hře MISERIA E NOBILTA ve Scarpettově divadelní společnosti. Peppino studoval rovněž hru na klavír a po té vysokou školu. Během první světové války se připojil k Scarpettově společnosti „Molinari " a zde se poprvé setkává s osudovým hereckým partnerem Antonio De Curtisem (Totò). Ve 22 letech nastoupil do společnosti „Salvatore De Muto“, ale musel se vrátit do společnosti Scarpetto, neboť jeho otec Eduardo Scarletta 29.11.1925 zemřel. Legitimní Eduardův syn Vincenzo, Peppino, Eduardo a jejich sestra Titina, začali pracovat společně. Roku 1929 se Peppino oženil s Adele Carloni a v roce 1931 pak Eduardo a Giuseppe společně založili divadelní společnost Compagnia Teatro Umoristico: i De Filippo. Nicméně, v roce 1944, neshody mezi oběma bratry (mimochodem na vzájemný vztah má negativní vliv i Lidia Maresca, druhá Peppinova manželka) končí odchodem Peppina ze souboru. Po šestnácti letech manželství Peppino pak v roce 1945 odchází od Adele a debutuje se svou novou společností "I Casi Sono Due" v Teatro Olimpia v Miláně.

Peppino De Filippo začínal jako herec divadelní, ale jeho popularita je dána především filmy a televizí. V roce 1932 debutuje Peppino ve filmu TRE UOMINI IN FRAK. Poté se objevuje ve své kariéře téměř ve stovce filmů. Uveďme například v roce 1962 roli doktora Antonia Mazzuola ve filmu BOCCACIO '70. Poslední rolí Peppina byl věčně nespokojený tatínek Natale Capece v Corbucciho ZLOČIN A LA NEAPOL. Syna mu hrál Marcello Mastroianni.

Jednu z nejslavnějších a uznávaných komických dvojic italské kinematografie vytvořili společně Peppino a Totò (Antonio Focas Flavio Angelo Ducas Comneno De Curtis di Bisanzio Gagliardi – 15.2.1898-15.4.1967). Tito dva herci měli výborné vzájemné porozumění a schopnost improvizovat. Jejich filmy byly mimořádně úspěšné. TOTÓ E LE DONNE (1952), TOTÓ, PEPPINO E LA MALAFEMMINA (1956), TOTÓ, PEPPINO E I FUORILEGGE (1956), TOTÓ E PEPPINO DIVISI A BERLINO (1962) a další.

V letech 1959 až 1969 řídil „Teatro delle Arti“ v Římě a během těchto let měl úspěch i na mezinárodní úrovni. Roku 1957 obdržel Peppino Stříbrnou stuhu (ocenění italského národního svazu filmových novinářů) za herecký výkon ve filmu TOTÓ, PEPPINO E I FUORILEGGE (1956). 2.6.1975 byl v Římě Giuseppe De Filippo vyznamenán řádem za zásluhy o italskou republiku : „Cavaliere di gran croce dell'ordine al merito della Repubblica Italiana“.

Giuseppe De Filippo byl třikrát ženatý. Jeho první žena byla Adele Carloni, se kterou měl syna Lugiho (ten pokračuje v otcových šlépějích). Druhou manželku, herečku a tanečnici Lidii Marescau (uměleckým jménem Lidia Martora) si vzal za ženu jen několik hodin před její smrtí. Ač spolu žili více než 25 let, byl Peppino stále ženatý se svou první ženou Adele. Rozvod byl v Itálii nemyslitelný a když už to bylo možno a Peppino zažádal o rozvod, tragickou shodou náhod vše proběhlo tak, že svatba byla povolena na den, kdy Lidie zemřela. V roce 1977 se pak jeho třetí ženou stala jeho obchodní partnerka Lelia Mangano.

Na konci roku 1979, byl již Peppino nemocný a jeho poslední televizní vystoupení bylo v televizní estrádě DOBRÝ VEČER S… (BUONASERA NOC….), kde spolupracoval se svým synem Luigim. Peppino zemřel v Římě 26.ledna 1980 v nedožitých 77 letech a svůj věčný spánek spí v rodinné hrobce na hřbitově Verano v Římě.

Petr "Hennes" Hennebichler