Reklama

Reklama

Yves Brainville

Yves Brainville

nar. 08.03.1914
Paříž, Île de France, Francie

zem. 16.11.1993 (79 let)
Paříž, Île de France, Francie

Biografie

Francouzský divadelní a filmový herec Yves Brainville se narodil do velmi solidních poměrů – z otcovy strany starobylá aristokracie, z matčiny strany bohatá americká rodina. Jeho otcem byl Albert de La Chevardière, vikomt de La Grandville, pocházející ze staré francouzské šlechty, matka Sophronia Reed-Williams byla slušně zajištěnou americkou dědičkou. Yves původně studoval v jezuitském semináři, později získal bakalářský titul, z dalších studií ale zběhl, protože jej přitahovalo herectví a navštěvoval dramatické kurzy pod vedením slavných herců. Na nátlak rodiny tehdy také musel přijmout umělecké jméno Brainville.

Ještě před válkou začal Yves Brainville hrát profesionálně divadlo, jeho první kroky na jevišti vedl významný režisér a herec Raymond Rouleau, souběžně debutoval i před filmovou kamerou. Spolu s dalšími adepty herectví se objevil ve filmu VCHOD PRO UMĚLCE (Entrée des artistes, 1938), menší postavou novináře se pak prezentoval v historickém dramatu SRDEČNÁ DOHODA (Entente cordiale, 1938). Na počátku druhé světové války byl povolán do armády a krátce nato padl do německého zajetí. V zajateckém táboře nedaleko Drážďan pak spolu s dalšími francouzskými vojáky provozoval divadlo.

Do Francie se vrátil až v roce 1945 a znovu se vrhl na práci v divadle i filmu. Z jeho nepočetné filmografie čtyřicátých let stojí za zmínku úloha kapitána ve filmu POSLEDNÍ ÚTOČIŠTĚ (Dernier refuge, 1946). Role důstojníků, policistů nebo historických osobností pak provázely Brainvilla po celou jeho kariéru. Byl především charakterním hercem a přestože natočil přes šedesát filmů, prakticky se míjel s veseloherním žánrem a v jeho filmografii nenajdeme žádnou komedii.

Doménou jeho práce bylo hlavně divadlo, v čemž byl ovlivněn i svým manželstvím – v roce 1946 se oženil s významnou divadelní herečkou Léone Nogarède (*1926; ve filmu hrála jednou jedinou roli). Spolu se zúčastnili prvních poválečných ročníků divadelního festivalu v Avignonu, později Brainville účinkoval v divadlech Théâtre de l΄Oeuvre nebo Théâtre Sarah Bernhardt. Pozoruhodné výkony podával především v moderním repertoáru (Oidipus Rex, Sníh byl špinavý, O myších a lidech), nevyhýbal se ale ani klasice (Dáma s kaméliemi, Racek, Idiot).

I přes značné vytížení divadlem točil Yves Brainville v padesátých a šedesátých let několik filmů ročně, připomeňme alespoň jeho vystoupení v nadčasovém příběhu o mezinárodní solidaritě KDYBY VŠICHNI CHLAPI SVĚTA (Si tous les gars du monde, 1955) nebo roli revolucionáře Dantona v životopisném velkofilmu MARIE ANTOINETTA, KRÁLOVNA FRANCIE (Marie Antoinette, la reine de France, 1956). V několika kriminálkách té doby vytvořil postavy vyšetřujících policistů, objevil se i v hollywoodské produkci (MUŽ, KTERÝ VĚDĚL PŘÍLIŠ MNOHO – The Man Who Knew Too Much, 1956).

Během šedesátých let začal spolupracovat také s televizí, kde se jeho filmografie nakonec rozrostla na bezmála padesát seriálů, inscenací nebo adaptací divadelních her. Díky tomu se také snížil počet jeho vstupů před filmovou kameru, připomeňme ale několik postav soudců (ZLOČIN SE NEVYPLÁCÍ – Le crime ne paie pas, 1962; SICILSKÝ KLAN – Le clan des Siciliens, 1969). Menší příležitosti dostával znovu i v mezinárodních produkcích (NOC GENERÁLŮ – The Night of the Generals, 1967). Jednu z posledních filmových rolí mu přineslo společenské drama z dvacátých let BANKÉŘKA (La banquière, 1980), později se objevoval spíše již jen v televizi.

Aktivní dráhu divadelního herce zakončil Brainville svou kreací v Othellovi v Théâtre des Célestins v roce 1985, od té doby přijímal již jen nabídky z televize. Krátce před smrtí byl za svůj celoživotní přínos divadlu a filmu dekorován Řádem Čestné legie. S manželkou Léone Nogarède měl Brainville tři dcery a všechny se v různých profesích pohybují též ve sféře umění. Nathalie se věnuje malířství, Olivia je tanečnicí a choreografkou a Camille se po vzoru rodičů stala herečkou. Informaci o Yvesově rodině doplňme ještě zmínkou o jeho bratranci – Jean de La Chevardière de la Grandville působil v diplomacii a v letech 1968-1972 byl francouzským velvyslancem v Argentině.

Pavel "argenson" Vlach

Herec

Filmy
1990

Moi, général de Gaulle (TV film)

 

Sladká pomsta

 

Tajné dveře (TV film)

1987

La Lettre perdue (TV film)

1985

L'Affaire Caillaux (TV film)

1984

The Ebony Tower (TV film)

1982

Les Maîtres du temps

1981

Chanel Solitaire

 

Les Deux Orphelines (TV film)

Reklama

Reklama

 

Staline est mort (TV film)

 

The Bunker (TV film)

1980

Bankéřka

 

International Prostitution : Brigade criminelle

1979

Charles Clément, canut de Lyon (TV film)

 

Les Moyens du bord (TV film)

 

Mers El-Kebir (TV film)

1978

Les Amours sous la révolution : La passion de Camille et Lucile Desmoulins (TV film)

1977

Foch pour vaincre (TV film)

 

Zoo ou L'assassin philanthrope (TV film)

1976

Blondy

1975

Láska a smrt

1974

Frankenstein : Une histoire d'amour (TV film)

 

La Cité crucifiée (TV film)

 

Nemožné? Neznáme!

 

Stavisky

1970

Un jeu d'enfer

1969

Sicilský klan

1967

Da Berlino l'apocalisse

 

Noc generálů

1966

Pod africkým sluncem

1965

La Misère et la gloire (TV film)

 

Nebe nad hlavou

1962

Le Crime ne paie pas

 

Le Navire étoile (TV film)

 

Nůž v ráně

1961

Hauteclaire (TV film)

1960

Crack in the Mirror

 

Et ce fut la Marne

 

La Caméra explore le temps : Qui a tué Henri IV (TV film)

1959

Bal de nuit

 

Y'en a marre

1958

Chaque jour a son secret

 

Pařížské prázdniny

 

Rapt au deuxième bureau

1957

Le Grand Bluff

 

Čarodějky ze Salemu

1956

Dobrodružství Tilla Ulenspiegla

 

Le Long des trottoirs

 

Marie-Antoinette reine de France

 

Muž, který věděl příliš mnoho

 

V horách

1955

Kdyby všichni chlapi světa

 

Le Couteau sous la gorge

1954

Das zweite Leben

 

Ungarische Rhapsodie

1953

Čin lásky

1952

Les Sept Péchés capitaux

1949

La Louve

1947

Dernier refuge

 

Erreur judiciaire

1940

Les Musiciens du ciel

1939

Le Monde en armes

1938

Accord final

 

Brána k umění

Seriály
1984

Péchés originaux

1982

Der schwarze Bumerang

 

Episode 1 (E01)

1981

La Vie fantastique des figures peintes

1978

Émile Zola ou La conscience humaine

1977

Les Samedis de l'histoire

1976

Mini-chroniques

1975

Crise

 

Erreurs judiciaires

 

Marie-Antoinette

 

Une femme seule

1974

La Folie des bętes

1973

Le Jeune Fabre

1967

La Princesse du rail

 

Les Aventures de Michel Vaillant

 

Les Dossiers de l'écran

1960

L'histoire dépasse la fiction

1951

Foreign Intrigue

Krátkometrážní
1962

Bolivar 63-29

Reklama

Reklama