NezPercé

Film o světě módy jaký mi ve filmu Ďábel nosí Pradu představuje David Frankel mě pobavil. Bohužel ale ne svojí záměrnou komediálností, ale trapnou přihlouplostí hoolywoodského stylu, který používá těch nejjednodušších zkratek, takže má divák pocit, že si scénář může od první třetiny filmu dopsat sám. Pokud se na dějovém chodníku blíží nějaká ta primitivnost, tak věřte tomu, že do ní šlápnete v následujících pěti minutách. Pokud se odpoutám od dějové linie, tak to začíná být zajímavější. Vizuálně je film bohatý a rozpočet filmu dovolil filmařům pořádný rozpřah. Je tu samozřejmě divoká Meryl Streepová, která je sice ve své roli přesvědčivá, ale ve spojení s ošklivkou Katkou (pouze přirovnání typu v roli, jinak nic proti Anne Hathaway nemám:), která je zakuklená kráska… mi to prostě neklape... Neklape:)

Uběhlo již několik dlouhých měsíců od doby, kdy jsem si nechal svým počítačem předčítat tento poetický film, jehož způsob zamyšlení nad věčnými otázkami zapůsobil na mou duši velice inspirativně. Snímek Darrena Aronofského, kterého znám jako sugestivního vypravěče z Requiem for a Dream, mě zde zasáhl přímo do srdce. A vypadá to, že je Datten Aronofsky opravdu dobrý střelec a nejen to. Už sám o sobě je zásah do srdce smrtelný, ale když na hroty šípů přidává nádherný velice osobní meditativní příběh podtržený výtečnými hereckými výkony Hugha Jackmana a Rachel Weisz, tak to je zrada, černá zrada! Věřím, že na výsledný efekt měl vliv i snížený rozpočet filmu. Money corrupt! Ne, že bych někomu nepřál honorář, ale jak je „často“ vidět, tak pokud je člověk pod tlakem zahnán do kouta, tak se začnou dít věci…

Tak to je veliká věc! Jim Jarmush - můj veliký oblíbenec, jeden z mála rytířů donquijotského typu, který umí proklouzávat pod obrovskými lopatkami hollywoodských finančních mlýnů a ponechává si tak dostatečnou nezávislost se pustil do vyprávění o černošském nájemném zabijákovi s duší samuraje! Nejradši bych v kině sledoval samurajské činy Foresta Whitakera, který se pro tuto roli snad narodil, v japonském tradičním sedu/kleku:) a poklonil se tak mistrovství a preciznosti s jakou byl snímek natočen! Hai doso! Vnitřní meditativní příběh novodobého samuraje na pozadí komediální gangsterky dějově oddělovaný čtením z kodexu Hagakure je tím pravým pro moje vnitřní já. Nesmím opomenout znamenitou hudbu Wu-Tang Clanu/ RZA, která vás dostane do té pravé nálady samurajské nehybné mysli. Vřele doporučuji!

Cesta do fantazie je jeden z prvních japonských/asijských animovaných filmů se kterým jsem se setkal a jako klíč mi otevřel dveře do velice kouzelného místa animovaného světa. Nesmím však zapomenout na mocného zámečníka pana Hayao Miazakiho, který tento snímek vytvořil. Tento milý, pracovitý pán s živýma očima má opravdu znamenitý cit pro vytvoření atmosféry svých filmů. Musím se přiznat, že například atmosféra v lázních byla tak silná, že si na ni při koupání rád vzpomenu, samozřejmě, že u toho vzpomínání mám nacucanou houbu na hlavě:)… nebo vlak v moři, kterým chce člověk uprchnout pod širým nebem od svých problémů někam daleko… nádherné!