Peabody

Matt (Colin Firth) je bohatý a mírně cynický spisovatel, který se víceméně fláká po jihu Francie, dělá si co chce a nestará se moc o to, jaké to bude mít důsledky. Když se seznámí se sedmiletým černým chlapcem Sammym (Fizzy Roberts), netuší, jak se jeho život změní. Chlapcova matka, Nimi, je ve zcela jiné situaci, uprchlice z Nigérie pracuje jako zahradnice, ale žije ve velmi přísné, uzavřené, názorově poněkud středověké komunitě (jakkoli jsme na jihu Francie u moře). Už jen to, že je svobodná matka, je špatné a ostatní ženy na ni tlačí, aby se vdala za jejich kněze, aby Sammy dostal jméno a nebyl „nikým“. Matthewovi se Nimi líbí a začne až teď chápat, co jsou vazby na rodinu a komunitu a že mu vlastně něco chybí, vázat se ale nechce. Nimi je ještě v horší situaci, protože bez svého okolí si neumí život představit, kněz ale označí Matta za bílého ďábla a jejich vztah je pro komunitu už něco naprosto nemožného. Ještě horší je pro Nimi představa sňatku s knězem, protože je jí jasné, že by přišla o veškeré zbytky svobody, které ve Francii nalezla. Najde se cesta z těchto začarovaných kruhů?

David Shields (Gordon Jackson) je chlapec ze skotské  farmy, ale odmalička chce být inženýrem a ne zemědělcem. Poruší rodinnou tradici, odejde do Glasgow a nastoupí do loděnic na břehu řeky Clyde. Vypracuje se od píky, postupuje směrem vzhůru, vynalezne nové postupy při výrobě lodí, seznámí se s dcerou majitele loděnic Lamberta, zamilují se do sebe a vezmou se. Poválečný film F. Wilsona ukazuje zajímavě a realisticky, místy až dokumentárně, práci v loděnicích i osobní život hlavního hrdiny. Zajímavé je, že ani ne rok po premiéře se hlavní protagonisté skutečně vzali a zůstali spolu až do smrti G. Jacksona o 49 let později.

Slavný tenorista Gino D'Acosta (Leo Carrillo) se připravuje na hlavní roli ve Verdiho „Trubadúrovi“, kterou má zpívat přímo ve slavném amfiteátru Hollywood Bowl. Před generální zkouškou ho ale varuje jasnovidec Swami (Pedro de Cordoba), že pokud bude příští večer zpívat, zemře. Gino se mu vysměje, jeho radu ignoruje a skutečně padne mrtev před očima 20 000 diváků. Detektiv Steve Farrell (Chester Morris) má dostatek podezřelých, je zde několik odkopnutých žen. Manžel jedné z nich, zklamaný a šílený autor opery, ve které Gino odmítl zpívat, druhý tenorista, který by se rád stal prvním, dirigent, se kterým měl spory kvůli jeho manželce a další. Klasická detektivka z roku 1936 s řadou operních árií zkušeného E. L. Marina.

Učitel Harry Barnes (Peter Halliday) se vrací domů plný nadšení. Rozdal vysvědčení, začínají prázdniny a doma ho čeká milující žena Jean (Ingrid Hafner), se kterou společně oslaví druhé výročí svatby. Jenže vše je jinak. Zvědavá sousedka mu sdělí, že z jejich domku bylo před chvíli slyšet hrozný výkřik a Harry doma v koupelně najde mrtvolu neznámého muže a manželka je pryč. Ve zmatku přemýšlí, kam ukrýt mrtvolu, v čemž ho neustále někdo vyrušuje (naštěstí jeden z návštěvníků je slepý ladič pian – před ním úkryt není takový problém). Podezíraví sousedé tak sledují, jak nosí domů pytle s cementem a vůbec se chová nezvykle. Pak dorazí i jeho matka, která se mu chystá jako obvykle naříkat, jak se s Jean špatně oženil a vyčítat, že „ve tvých letech byl už tvůj otec ředitel školy a ty nemáš žádnou ctižádost.“ Pak se žena vrátí a Harry se snaží najít řešení celé záhady… Velmi zkušeným režisérem P. Maxwellem realisticky natočený malý thriller.

Obchodník Chester Tuttle (Jon Hall) se vrací domů na Tahiti po několikaleté obchodní cestě a je srdečně vítán celou rodinou. Nic se nezměnilo, všichni žijí ze dne na den, raději oslavami než něčím, co by připomínalo práci a v čele je strýc Jonáš Tuttle (Charles Laughton), který nasekal spoustu dluhů a ani ho nenapadne je vracet.  Chester mu přivezl nového kohouta na jeho oblíbené zápasy, ale ukáže se, že to nebyl dobrý nápad, protože Jonas na kohouta zastaví celou rodinnou plantáž a neomylně prohraje.
Chester při rybářské výpravě, ve snaze vydělat peníze, nalezne ztroskotanou loď, která se podle platných zákonů stane jejich majetkem. Podaří se ji velice výhodně prodat, jenže Chester naivně uloží peníze do banky a umožní přístup k účtu i členům rodiny. Dokáží to opět rychle roztočit? A Pokud ano, najde se někdo, kdo Chesterovi pomůže? Dobrodružný film s romantickou zápletkou z roku 1942 v kinech dost vyhořel, protože v roce premiéry vypukla v Tichomoří válka a lehká komedie z ostrovů lidem nepřišla tak k smíchu, protože měli jiné starosti.

Film natočený těsně před vypuknutím druhé světové války, jehož cílem bylo ukázat sílu britského letectva a posílit tak ducha národa. Začíná srovnáním života v Británii a Německu za nacistů, včetně využití dokumentárních filmů včetně projevu královny Alžběty k armádě na straně jedné a Triumfu vůle na straně druhé. Následuje bombardování německých lodí královským letectvem (RAF) v kielském průlivu. Třetí část ukazuje nálet německé Luftwaffe a jeho odražení RAF. V dojemném závěru se ukazuje život letců, klidné rodinné odpoledne u řeky po návratu z boje a zmiňuje se i vlastenectví žen a matek. Film natočilo několik poměrně slavných režisérů v produkci Alexandra Kordy.

Rubin Flood (Robert Preston) pracoval za prohibice v Oklahomě jako obchodní cestující se sedly, jenže když automobily zaplavily Spojené státy, jeho firma zkrachovala. Doma ovšem vládne jeho žena Cora (Dorothy McGuire) a naříká, jak je vše drahé, a Rubin stále častěji a častěji utíká k alkoholu, protože se bojí přiznat. Když mu ještě Cora začne vyčítat, že se vyspal s kadeřnicí Mavis Pruitt (Angela Lansbury), nametený Rubin jí jednu vrazí (také proto, že to není pravda). Rodinná situace se zhoršuje, ztráta práce se proflákne, dcera viděla potyčku rodičů, syn má trable ve škole a bojí se tmy, navíc přijede Cořina sestra Lottie (Eve Arden) i s manželem. Ukáže se také, že chlapec, se kterým Reenie chodí, je Žid a bigotní Lottie ho vyžene a nechá mu zakázat vstup do klubu, načež se on pokusí o sebevraždu. V tu chvíli se ale situace začne obracet. Mavis řekne Lottie, že se jí její manžel líbí, ale nic s ním neměla, Rubin najde práci u naftové společnosti, syn si ve škole najde kamaráda a manželé se pokusí najít k sobě nový vztah. Film natočil Delbert Mann podle stejnojmenné populární hry z Broadway od W. Ingeho.

The City Without Jews je rakouský expresionistický film z roku 1924, který natočil Hans Karl Breslauer podle stejnojmenné knihy Huga Bettauer (1922). V Rakousku vyhraje volby křesťanská strana a nový kancléř, zučivý antisemita, vydá zákon, podle něhož musí všichni židé opustit do konce roku zemi. To nežidovské obyvatelstvo uvítá jásotem a židé skutečně odejdou. Jenže pak se zjistí, že není co hrát v divadlech, kavárny zejí prázdnotou, ekonomika a zejména obchod zkomírají, firmy odcházejí do Prahy nebo Budapešti, roste inflace i nezaměstnanost. Film je méně politický než kniha, Vídeň je přejmenována na Utopii, jména skutečných politiků jsou změněna a méně než kniha zesměšňuje primitivní dobový antisemitismus. Do filmu je také přidán milostný příběh vídeňské dívky Lotte (Anny Miletty) a židovského umělce jménem Leo Strakosch (Johannes Riemann). Nechybí ani happyend, což také s knihou nemá nic společného.
I tak byl autor knihy těsně po premiéře filmu zavražděn bývalým členem nacistické strany Otto Rothstock, který byl za vraždu odsouzen na 18 měsíců, tu dobu strávil v psychiatrické léčebně a mezitím se stal boháčem z peněz, které na něj lidé vybrali (crowdsourcing i bez netu). A jen pro zajímavost, jediná kvalitní a kompletní kopie se našla v Paříži na bleším trhu v roce 2015 a skutečná crowdsourcingová kampaň na její nákup vynesla asi 2,5 milionu Kč.

Na nástupišti označeném „Do Moskvy“ sedí dívka s kytarou a čeká s bratrem a babičkou na vlak. V kupé sedí mladík a starý muž, a karty. Počáteční nedůvěra vymizí, když mladík dívce vrátí její doklady a peníze, které vytrousila v chodbičce. Tak začíná romance Pyšky Gusarova a Káti Ivanovny, on jede na stavbu, ona pracovat a studovat do velkého města, do kterého se nesmírně těší. Pak ale nastane drama, protože vystoupí jinými dveřmi, ztratí se na nádraží a jediné, co Paška zjistí, je začátek dívčiny adresy, který na něj Káťa zavolá z okénka odjíždějícího autobusu. Takže zatímco dívka si zařizuje bydlení a zpívá písně, Paška v pauzách na stavbě vysokých stalinských bloků (jsou padesátky) sepíše všechny ulice toho jména v Moskvě a vydá se s přítelem prošoupávat podrážky (doslova) a hledat systematicky svou lásku. Do všeho se zaplete policie, zní další romantické písně, dívka se náhodou dostane k vystoupení na módní přehlídce, kde ji Paška zahlédne, ale nevěří svým očím, že by to mohla být ona. Minou se i v závodní jídelně, na stavbě... Konec je těžko předvídatelný, najdou se oba ve velkém městě? Romantická komedie tehdy ještě ani ne třicetiletého Eldara Rjazanova, jehož díla se promítala i u nás.

Jack Dorgan (Richard Dix) a Robert Mason (Chester Morris) jsou kamarádi z námořnictva. Jednoho dne je Jack jako vynikající potápěč odvelen do San Diega, aby učil nováčky. Tam se seznámí s tanečnicí Carmen (Dolores del Río), zamiluje se do ní a vezme si ji za ženu. Hned poté je ale povolán do aktivní služby někde v Pacifiku. Carmen začne zase tančit a tam se setká s Robertem, který je vyhlášený sukničkář. V tu chvíli se ale na scéně objeví i Jack a kamarádství je pozapomenuto. Do služby je ale povolán i Robert a jeho ponorka je poškozena a potopí se na dno. Jediný, kdo může zachránit její posádku, je zhrzený manžel a potápěč Jack Dorgan. Film je zčásti remakem filmu Ponorka z roku 1928, který režíroval slavný Frank Capra.

Julia Todd (Britt Ekland) píše doktorskou práci o zákulisí Hollywoodu, o svádění, o sexu, o celebritách a hvězdách, ale i o obchodu se sexem, organizaci dívek na zábavy a podobně. O práci se mluví a Julia se stává vlastně sama celebritou, začnou se kolem ní točit významné osoby, režiséři, rockoví muzikanti a média. Je zvána na párty a nejen na párty. Jak se zachová a jaký vliv bude mít ten třpytivý svět kolem ní vliv na její manželství a život?

Mladík Luc (Guillaume Canet) se nastěhuje se svou těhotnou přítelkyní do nového bytu. Přes chodbu bydlí starý muž Clement (Jean Rochefort) a když se náhodou setkají, pozve mladíka na večeři s manželkou. Mladík nabídku několikrát odmítne, ale jednou ji přijme a záhy zjistí, že starý pán je poněkud magor. Figurína u stolu, kterou označuje za svou manželku, je jen začátek, až když chce Luc odejít, zjistí, zač je toho loket. Je zmlácen do bezvědomí a probere se nejprve připoutaný k umyvadlu v koupelně a pak je přemísten do „svého dětského pokojíčku“. Začíná hledání ztraceného syna nebo přítele, rozhodně ale hra na kočku a myš, nebo, chcete-li, escape game s tím rozdílem, že hru hraje jen ten starý pán, kdežto mladík hraje o vlastní život. Pokusů o útěk přibývá, Luc zkouší všechno možné i nemožné, ale současně stoupá krutost reakcí věznitele, injekční jehly, hasicí přistroj a další rekvizity, kombinované s tancem a ne zcela standardním postupem vyprávěni vytváří místy velice  frustrující a bezvýchodnou atmosféru. Přijmout pozvání na večeři po zhlédnutí tohoto filmu bude poněkud náročnější.

Na opuštěném ostrově u floridského pobřeží se údajně nalézá pramen mládí. Přijede sem chlapecká kapela „the Wild Ones“ a za nimi i parta hledačů pokladu, kteří se ale baví hlavně zábavou a pozpěvováním na plážích. Bohatý majitel ostrova Wellington (Brian Donlevy) pošle svoji sexy blond dceru Junior (Jayne Mansfield), aby mládež z ostrova vyhnala. Jenže ta se stará spíše o své milostné zájmy směrem k botanikovi Irvingovi (Jack E. Leonard), který se ale spíše věnuje kytkám, než jí. Irving a zejména jeho bratr Salamander se zapojí do zábavy nově příchozí mládeže a Wellington musí hledat jiné způsoby. 
Fat Spy byl pravděpodobně zamýšlen jako parodie na teenagerské komedie. Natáčel se na Floridě a ukazuje tehdejší stav populární růžové zahrady, která již neexistuje. Film je označován jako Z movie, tedy film s nízkým rozpočtem a kvalitou nižší než B a je citován v dokumentu z roku 2004 – The 50 Worst Movies Ever Made.

Laura (Mary Mendum) je na švédských ostrovech na vikingských vykopávkách s manželem Walterem (Eric Edwards), archeologem a jeho asistentkou Annou (Cathja Graff). Čas a milování krátí Walterovi erotickými vzpomínkami na to, co prováděly s přítelkyni Hannou na švýcarské škole. Sexu dostatek, nicméně Water vyjede i po asistentce Anně, což Lauru naštve. Proto uvítá, když Hanna se svým kroužkem lesbiček přijedou za nimi na ostrov a rozhodne se, že jako pomstu svedou i Annu. Jak vše skončí?
Kupodivu název se neodkazuje na hojně používané erotické pomůcky, ale hračkami jsou pro Lauru lidé v jejím okolí. Standardní, dost lesbické softko J. Sarna, ozvláštněné trochou archeologie.

Významný  filmový producent Oliver Merlin (Adolphe Menjou) náhodou vyslechne, když obhlíží lokace pro chystaný film, jak si jednoduchá venkovská dívka Hazel Dawes (Andrea Leeds) dělá legraci z jeho filmů a stěžuje si, proč se taky netočí pravdivější filmy. Dívka se mu zalíbí, vezme ji sebou do Hollywoodu a najme jako poradkyni, její pozici nazve „Miss Humanity“ a uloží jí, aby sledovala natáčení filmu „The Forgotten Dance“ a radila, co by se mělo jak upravit. Hazel ještě ve vlaku objeví pěvecký talent obraceče hamburgerů Danny Beechere (Kenny Baker) a angažuje ho. K Merlinově nelibosti se ukáže, že Danny a Hazel se angažují i navzájem citově, naštve ho to, protože měl s dívkou osobně zcela jiné úmysly a rozhodne se Dannyho vyhodit, pokud mu Hazel neslíbí, že si jej vezme.
Jednoduchý příběh dává možnost prezentovat množství efektních scén, je to taková velká přehlídka Hollywoodu těsně před druhou světovou válkou. První barevný film, který produkoval Samuel Goldwyn, prostý příběh zručně napsal velezkušený Ben Hecht a místy si dělá docela jedovaté vtípky do vlastních řad. K tomu přidejme hudbu George Gershwina (nejen) a solidní režii George Marshalla.

V Götském kanálu, 190 km dlouhé vodní cestě napříč Švédskem, je nalezena mrtvola mladé, brutálně zavražděné mladé ženy. Případ vyšetřuje detektiv Martin Beck (Keve Hjelm), ale dlouho se není čeho chytit, neví se ani, kdo byla, ani jak se dostala do vody. Pečlivým pátráním a za pomoci Interpolu se zjistí, že šlo o americkou turistku, studentku Roseannu McGraw (Gio Petré) a že cestovala na lodi Wilhelm Tham. Beck za pomoci kolegů Lennarta Kollberga (Hans Bendrik), Ake Stenstroma (Leif Liljeroth) a dalších postupně zjišťují, jak vlastně její poslední cesta probíhala, najdou i podezřelého, ale jakékoli důkazy chybějí. Pomůže jim nasazení policejní volavky Soni Hansson (Kerstin Tidelius)? Film podle detektivní série Maj Sjowall a Per Wahloa, která byla velmi populární i v Československu, kde směla vyjít i vzhledem ke svému sociálně kritickému podtextu.

Rosalie (Eleanor Powell) je na výměnném studijním pobytu na univerzitě Vassar a skrývá svou skutečnou identitu – je to evropská princezna z malého balkánského království Romanza. Když sleduje zápas amerického fotbalu, pozná Dicka Thorpeho (Nelson Eddy), který hraje za tým vojenských kadetů z West Pointu a oba se do sebe zamilují. Nezbytná protivenství nabídne Rosaliin návrat do Evropy, a to, že se zde má provdat za prince Paula (Tom Rutherford), který ale také miluje jinou. Dick přijede do Romanzy a teprve zde zjistí, kdo vlastně jeho milá ve skutečnosti je. Dick odjíždí a otázkou je, zda se ještě s Rosalií setká. Když ale v zemi propuknou nepokoje, musí monarcha i s rodinou prchnout, a to dává lásce obou protagonistů novou šanci. 
Klasický dobový muzikálový/operetní příběh konce třicátých let natočil velezkušený van Dyke volně podle úspěšné hry z Broadway. Producent nechal napsat kompletně novou hudbu, místo původní od George Gershwina a Sigmunda Romberga zní Cole Porter. Výpravné scény s množstvím komparzistů, studentek, kadetů, vojáků z Romanzy, balkánských vesničanů (tedy jak si je americký divák představuje) i profesionálních tanečnic.

Loď připlouvá a za lodními stevardy, nesoucími sochu japonského samuraje ve zbroji, vystupuje majitel textilky Hank (Robert Young), který se vrací z ročního pobytu z Japonska, kde studoval výrobu umělého hedvábí. Ještě v přístavu mu přítel řekne, že jeho dívka Eleanor (Ann Sothern) se právě chystá na svatbu. Hank okamžitě odjede do kostela, kde už za zvuků Mendelssohna nastupují svatebčané před kněze. Obřad přeruší, umlčí matku nevěsty: „Milostivá paní, sice jste matka nejkrásnější dívky na světě, ale teď ve vší úctě držte zobák,“ a osloví nevěstu „Přece si nevezmeš tenhle žok s penězi a neuděláš ze sebe paničku. Vezmi si mne.“ Eleanor ve svatebním a s kyticí v ruce mu padne kolem krku a společně utečou se vzít. Ovšem nenásleduje procházka růžovým sadem, ale problémy, protože Hank se věnuje fabrice více, než by si přála Eleanor. Ona zase jako tanečnice, která se stará o svou kariéru, má spoustu kamarádů v showbusinessu, které nemusí Hank a navíc otravná tchýně, která se zjevuje v libovolnou dobu, také není Hankovi po chuti. Navíc se vynoří jakýsi Dilman, který tvrdí, že je Eleanořin manžel. Nakonec se dohodnou, že se rozejdou a Hank náhodně vytočí číslo ze seznamu (to je ono nebezpečné číslo z názvu) a pozve neznámou ženu na schůzku. Dotyčná je Vera (Marla Shelton), schůzka se vydaří, ale Hank netuší, že za nitky netahá on, ale někdo jiný.
Vše končí bláznivou jízdou autem a najetím do rybníka, kd Eleanor zjistí, že je najednou pod pláštěm nahá (jen pod pláštěm, je to doba tvrdé cenzury Haysovým kodexem). Hank jí vysvětlí, že schválně nechal udělat šaty z hedvábí, které se ve vodě rozpouští a zeptá se: „Už ses někdy líbala pod vodou? Ne. Tak je čas s tím začít.“  Klasická béčková bláznivá komedie s herci, kteří jsou dobří, ale nejsou to vyloženě hvězdy, plná docela solidních hlášek, něco honiček a zmatků, v režii velezkušeného Richarda Thorpa.

Parta pochybných až kriminálních existencí se dává dohromady, aby udělala poslední ránu svého života. Vede je Jack Reese (Adam Copeland), který dluží asi 40 mega muži jménem Darius Grouch (Kelsey Grammer), který mu nabídne, že mu promine dluh, pokud pro něj provede takovou trochu netypickou (nemožnou) loupež. Cílem je letadlo (proto Money plane), futuristické létající kasino, kde se hraje všechno možné, ruskou ruletu to počínaje, sází se na to, jak dlouho někdo přežije s jedovatým hadem. Pochopitelně ho stráží (ona je tam také miliarda dolarů v bitcoinech nebo něčem podobném a trochu hotovosti) banda hrdlořezů a Jackovi lidé to vůbec nebudou mít lehké.
Trochu nízkorozpočtové, ani ne 90minutové akční béčko určené rovnou na DVD a VOD. Nechybí ani diskuse obchodníka se zbraněmi a kšeftaře s bílým masem o morálce a jsou tu i logické díry ve scénáři.

Rick (Rutger Hauer) se vrací domů po půl roce na moři a zjistí, že jeho manželka Elke (Shirley Corrigan) je pryč. Protože ji miloval, řeší splín ježděním na motorce, chlastem a sérií rychlých vztahů se ženami. Mezi nimi je i Doreen (Dagmar Lassander), přítelkyně jeho ženy, se kterou se sice vyspí, ale narozdíl od ní nemá zájem na trvalém vztahu. Pak při flákání se po městě zjistí, že z Elke se stala narkomanka a děvka a snaží se zjistit, kdo za to může. Pak ale potká dívku svých snů, podobnou plakátu, který má doma na zdi. Jenže Doreen, kterou urazil, chystá pomstu. Příběh ve stylu raného Verhoevena (Turkish Delight, kde také Hauer hraje) natočil Adrian Hoven.