MM11

Na televizní film slušně odvedená práce, nelogických návazností si "užijete" poměrně dost, přesto úplná ztráta času to není. Hlavně jedna z prvních rolí pro Gwyneth Paltrow stojí za pozornost. Menší rolička se našla i pro Matthewa Perryho, takže zde máme možnost vidět mladé hvězdy v jejich začátcích. Od scénáře zázraky nečekejte, ale jak říkám - na televizi solidně odvedená práce.

A podívejme se, co to tu máme. Další z dlouhé plejády zbytečných (údajně vtipných) filmů na téma - splňte si svůj sen. U obdobných projektů obvykle bije do očí předvídatelnost děje - marná sláva - Recept za milion dolarů Vám předvede dosud utajený šestý smysl. Toporný a nudný děj si můžete krátit odříkáváním dialogů hlavních postav, ty jsou totiž neskutečně průhledné. Scénáristu bych za trest donutil dívat se na tuhle hrůzu.

Stejnojmený seriál měl docela slušný úspěch a tak tvůrci vyrukovali s filmovým zpracováním. Nenápaditý snímek s úrovní děje, která by se vešla asi do dvou epizod nepostrádá nápad, ale jedná se o trochu natahovaný produkt. Pro ty, kteří stále vzpomínají na seriál se ve filmovém zpracovní nalezne pár vtípků, takže za zabití času bych to nepokládal. Film je však jen průměr, seriál byl nadprůměr.

Opravdu by mě zajímalo co tvůrci chtěli natočit. První díl je legenda, a proto každému soudnému člověku dojde, že pokračování s odstupem třiceti let, navíc televizní v dnešní době zkrátka neuspěje. Kladem téhle zbytečnosti je fakt, že Sidney Poitier je ještě stále čilý a pořád v něm poznávám toho vynikajícího herce, jenž zazářil v nezapomenutelném filmu Hádej, kdo přijde na večeři. Žel, samotný film je podle očekávání průměr.

Komedie, k níž ať řeknete cokoliv, bude to v superlativech. Jiří Menzel to zase dokázal a Oscar měl být jeho. Laskavý humor, který má ve svých filmech Zdeněk Svěrák ve valné většině jiní tvůrci nedocílí. Naprostá ztráta Maďara Jánose Bána je vzhledem k jeho výkonu škoda.

"Floydi" na velkým plátně. Funguje to a hodně. Roger Waters poskytl hudbu a o zbytek se postaral Alan Parker. Waters by se sám postavil do čela, ale jelikož dostal do vínku spíše hudební vlohy, hlavní role se ujal Bob Geldof. Zřejmě poslední vrcholové LP Pink Floyd a jedno z mých nejoblíbenějších (lepší už je snad jen Wish You Were Here). Vysoká kvalita hudby je i dnes nezpochybnitelná, stejně tak filmového provedení.

Tohle se nedá hodnotit, to je vykrádání dvou předchozích částí a navíc tak fušersky, že se Vám musí obrátit žaludek. Scénář nahradily bezduché trapné scény a naprosto žaludek zvedající režie hodně snížila moje mínění o filmech pocházejících z Hong Kongu. Žalostný je i závěr po němž jsem měl chuť třískat hlavou o zeď. Je možné, že jsem viděl už i horší filmy, ale u žádného jsem se necítil tak trapně. Tohle teda tvůrci podělali.

Ač byste to nečekaly, stejně povedené jako jednička. Po dlouhých devíti letech se vrátil Jamie Uys ke komedii, která mu zajistila slávu. Na dvojce se dá ocenit dostatečná odlišnost děje, což je velmi dobrá zpráva. Tentokrát se do koprodukce zapojily i Spojené Státy a tak vzniknou jisté obavy, ty však brzo vyšumí. Co však tvůrci vyvedli v třetím díle je neodpustitelné...

Překvapivě vynikající film, od Botswany bych takovou vtipnou komedii opravdu nečekal. Křovák N!xau hraje úžasně neokázale, což je velká výhra celého filmu. Když k tomu připočtete vtipný a originální scénář (slovo originální se hodí k filmu jako celek) tak Vám vychází až neobvykle kvalitní komedie. Ba co víc - ve svém žánru se řadí k jedné z nejlepších.

Opravdu scénáristicky velmi chabý film. Navíc film končí v "poklusu" kolem devadesáté minuty, do níž se nic zásadního nestane. Jet Li nepatří k mým nejoblíbenějším hercům, beztak tady by nic nezmohl a neúspěch snímku není jeho chyba. Za křečovitost může prapodivný scénář (skoro bez dialogů) a skutečně tupý průběh. Americká anabáze Jeta Li tímto filmem zrovna na kráse nepřidala. Tohle se nepovedlo.