Vanshua

Avizovanej best female noir ever me moc lakal, nevzpominam si na jinej noir s zenskou hlavni hrdinkou. Film funguje i jako vezenske drama se socialne-kritickym podtextem, prerod hlavni hrdinky je moc pusobivej a myslim, ze na dobu vzniku filmu i umerene zahranej.

Noir natoceny z pohledu prvni osoby me tedy moc neoslovil. Misto voiceoveru Marlowe jen vypravi do kamery? Parkrat jeho postava vrhne stin? Pokud pominu, ze kamera tady nesupluje jen jeho pohled, ale i vnimani a deje se tak prilis staticky, kamera se pohybuje pomalu mezi jednotivymi podnety nebo na nich neunosne dlouho ulpiva, coz by s nadsazkou mohlo svedcit o Marlowove pomalosti, ale spise jde o divacky komfort, tak jediny prinos vidim ve zvyseni napeti ve scenach, kde diky pohledu prvni osoby vi divak stejne malo jako Marlowe, napr. pri objeveni mrtvoly, honicce a bouracce atd. Ale toto pro me nevytvari atmosferu spravneho noiru, zvlast kdyz se dej posouva jen v ramci dialogu s ostatnimi postavami. Marlowe opet hlaskuje, ale charakteristickej hlavni hrdina mi neprijde dobre vykreslenej jen pomoci stylu reci, kterym hlasky pronasi, tady se proste nespokojim s pohledem prvni osoby a par pohledy do zrcadla.

At si Rita hazi s vlasama jak chce, sarmantni je dost, ale i bez toho jde o jednu z nejzajimavejsich femme fatale, co jsem v noirech videl. Jeji vztah s hlavnim hrdinou a jeho promeny v prubehu filmu udrzi napeti az do konce, stejne tak i samotny pribeh reflektujici povalecne nalady.

Je radost sledovat vytvarnou stranku, Wellesuv film opet obsahuje nekolik zapamatovanihodnych napadu, v tomto ohledu jsem byl nadmiru spokojen. Ale u noiru mi precejen neco chybelo. Mam rad, kdyz me pribehem, motivacemi postav atd., ktere si divak sam muze tezko dovodit, provede hlavni hrdina s typickym nadhledem. Nebo si divak konstruuje vlastni verze a ty jsou potvrzeny nebo vyvraceny, u Damy ze Sanghaje me rozuzleni vypraveni a jak se k nemu dospelo docela zklamalo. Ale bez poradne femme fatale by to nebylo ono, Rita navic vstupuje do deje pomerne brzo a cely film se toci kolem ni.

Ze zaplavy serialu a reality show, ktere jsou postavene na silnem pruvodci a tema samotne je casto zuzeno a zjednodusovano, se mi primacka variace libi hlavne diky samotnemu Pohlreichovi, kterej je misty treskute vtipnej.

Pasmo vesmes trapnych pokusu o vtip...

Aktualni, neuveritelne podnetny film, ktery i pres maximalni realismus ani chvilku nenudi.

Povedenej zaznam koncertu. Jen ty hratky s obrazem, ktere nesouviseji s konceptem alba, mi nekdy prisly prehnane, klasicky split screen je fajn, kdyz si clovek u slozitejch instrumentalnich sekci muze vybrat, koho bude sledovat, ale jinak jich je az moc. Prokladani koncertu fotkama a stylizovane sekvence z deje jsou dle meho mnohem lepsi nez snaha o herectvi a ztvarneni nejnapinavejsich motivu z deje zpevakem i s rekvizitama, jak to je treba u zaznamu dalsiho koncepcniho alba, Mindcrime at the Moore od Queensryche. Navic fotky a sekvence zde nejen dokresluji dej, ale misty ho i dokoncuji a cini jednoznacnym, zaver je prekvapivej. I komentar kapely je zajimavej a misty vtipnej, bonusum vevodi dalsi hodinka skvele muziky, co vic si prat...

Wilder me opet vylozene nezklamal, ale tentokrat mi slibne rozjety pribeh prisel az prilis natahovany, spolecenska kritika malo pronikava a vypraveni po kapitolach funkcni, ale jen s nekolika peknymi pointami.

Dalsi film, u ktereho me nenapada moc duvodu, proc nedat za pet. Nevim, jestli je to hlavne starim podobnych dilek a vyssi mirou tolerance, ale i tak zidealizovany a zjednoduseny pohled na chod letecke spolecnosti a pro nekoho mozna vykonstruovane a predvidatelne konflikty mi uplne staci k vybornemu divackemu zazitku. Klasicky hladke vypraveni, nektere pekne kompozice s prekvapivou hloubkou ostrosti, nadherne letecke zabery a kouzelne modylky letadel a jejich havarie... S Hawksem jsem zatim neslapnul vedle a doufam, ze mi to jeste nejakou dobu vydrzi.