Mezi zdmi

To snad ani nemohl být hraný film, spíš dokonalé využití principu cinema vérité. Prostě stačilo postavit kameru doprostřed třídy a nechat ji běžet... A že je o čem přemýšlet! Smečka drzých neurvalých spratků dokonale ilustruje krizi současného školství nejen ve Francii - demokracie všude a za všech okolností není a ani nemůže být všelékem, ačkoli za něj často bývá nesmyslně považována. Snímek navíc poukazuje i na problematiku přistěhovalectví a bariéru neporozumění v multikulturně složené třídě. Nezbývá než tleskat, když se za minimální peníz povede natočit natolik silné dílo s nepominutelnou výpovědní hodnotou. (23.01.2009)

Je vážně neuvěřitelné, jaké realističnosti se dobrali tvůrci nenápadného Entre les Murs – tak přirozené herecké výkony se hned tak nevidí a vše působí, jako by někdo postavil do opravdové třídy v opravdovém pařížském obvodu kameru, nechal ji běžet a pak už jen stříhal natočený materiál. Ovšem materiál naprosto unikátního charakteru. Většina problémů v této třídě nepramení jen z národnostních, kulturních a sociálních rozdílů mezi žáky, ale především z jejich nulového respektu k čemukoliv francouzskému. Pak není nic těžšího než učit tuhle bandu neznámým slovíčkům (třeba Rakušanka), gramatice (wtf imperfektum, nikdo "normální" ho přece nepoužívá) nebo je donutit číst deník Anny Frankové (nemají náladu), když se ptají učitele Francoise na jeho sexuální orientaci. Ten statečně čelí kanonádě námitek či slovíčkaření a s ocelovými nervy vždy vše logicky vysvětlí. Jenže první větší konflikt je za dveřmi… Mezi zdmi zkrátka funguje dokonale – střídá humor (diskuze jsou špičkové - takové výbuchy smíchu v sále jsem nezažil) i nefalšované drama (disciplinární řízení). Vážně nevím, co bych Entre les Murs vytkl – nepamatuju si, že by mě film, kde se jen mluví, takhle strhnul a ani na okamžik nenudil. Pecka. 90% (FFF 2008) (23.11.2008)

Dávám čtyři hvězdy a to ne proto, že by to byl nějak dokonale natočený film, ale proto, že vše ve snímku obsažené je PRAVDA. A naše školství se tomuto až nesmírně podobá. Ačkoli tento snímek postrádá základní body pro natočení filmu (děj, gradace), přesto jsem ho sledoval se zaujetím a výsledný dojem je velice pozitivní. (23.03.2012)

Takmer dokumentárnym spôsobom podaný film z prostredia školských lavíc kdesi vo Francúzku. Je to strašne provokatívny obraz, tak pre samotných Francúzov, ako aj pre budúcich učiteľov. Je viac než isté, že o zmene povolania po zhliadnutí tohto filmu začnú minimálne uvažovať. Súčasné deti a hlavne puberťáci sú čoraz drzejšie, rešpekt k učiteľom sa úplne vytratil. Dialógy sú pilierom filmu, takže kto nemá rád konverzačné a ukecané filmy, nech sa mu radšej vyhne. Najviac do očí bijú jemné rasistické narážky hoci aj letmým pohľadom kamery po triede. Vidíte tam vôbec nejakého Francúza? Možno..., no hlavne sú tam černosi, arabi, Číňania, Mexičania a pár európanov. Voľnou imigračnou politikou si Francúzko narobilo kopu problémov a že sa niečo začína diať, svedčí aj súčasná kritizovaná deportácia Rumunských rómov. Darmožráčov sú tam milióny a určite nestoja o ďalších. Nikto nemá záujem o nevzdelaných a lenivých ľudí, ktorí budú iba celý život vyciciavať sociálny systém. Vzdelanie je cesta ako z toho von, ale myslím, že o to nestoja. Blbca nepresvedčíš. Na záver odkaz pre budúcich učiteľov od klasika Hrušinského: "Jdi, obhlídni si to tam, ať víš do čeho jdeš"...80%. (28.09.2011)

Kantorská řehole je pro mě exemplářem výsostným. François B. učitelem byl, a bylo to cítit. Ze všeho! Film, který expanduje do celého těla a podvědomě tluče do svědomí, již pro mě není filmem, ale realitou. A když dokonale souzní s dobou, pak poutá o to víc. Tady byl učitel hromosvod, bytost čelící posměchu, hrozbám a student vzpurným posluchačem. Čili realita. Generační koncert na pár metrech čtverečních. Vítěz, ani poražený. Zbyl jen respekt, a ten je důležitý!! 85% (01.06.2011)