Aktamix

Tfuj! Krystalický škvár. Růžička family je opravdu mimo čas a prostor.

Bruno Ferrari, "co to je cítím se jako kuře", "náš opičák zbožnuje těstoviny Panzzani", to jsou absolutní dokonalosti, Belmondo je nezastavitelný...jeho druhý nejlepší film (po policajt nebo rošťák). Bavím se vždy.

Můj nejoblíbenější psychothriller. Ani nevím co vyzvednout dříve. No každopádně FIncherova režie je skutečně nadpozemská, jeho cit pro hudbu (J.S. Bach - na G strunu, když Somerset hledá v knihovně - extáze), noirovost, logickou přesnost...Fincher si prostě postavil pomník. Herci? Pro mne absolutně nejlepší Kevin Spacey - proč? Protože na tak malém místě dokázal vykreslit svoji šílenou postavu zcela, beze zbytku a bez chyby - Bravo! No Morgan a Brad jsou také úžasní. A vygradování? To je absolutní a mrazivě dokonalé. Ještě teď mi běhá mráz po zádech. "Jedině v tak z**rveným světě můžete říct, že byli nevinní a neztratit při tom tvář".

Jak zde píše většina komentářů - syrovost! Je to tak. Ten koncert je emocionálně dost studený, stejně jako počasí ten večer v Readingu. Mnohem plastičtější se zdálo vystoupení Nirvany na Reading festu o rok dříve, ale čert to vem. Tři chlápci, obvyklý tanečník, neskutečná energie, vystoupení na hranici sebe destrukce (viz kurtova krvavá kytara ke konci koncertu). Jako celek koncert působí jako lajna koksu. Prostě jízda od začátku až do posledních tónů, kdy kytara skončí v hledišti. Neznamená to však, že třeba "In bloom" je asi v nejhorší live verzi co jsem od nich slyšel. Ba naopak "Negative creep" a následný "Been a son" a "Blew" jsou biče boží a dopadnou na vás jako meteority. Záznam koncertu působí jako stroj času do dob, kdy hudba nebyla o pózách ale o poselství a hlubší myšlence.

Je zbytečné se modlit zdrávas, je to bomba. Z hlediska vizuální, je to ještě mnohem lepší než Nirvana Unplugged, celé exteriéry amfiteátru jsou neskutečné a poskytují širokou platformu pro rozvinutí floydího konceptu ozvěn. Echoes jsou absolutní alfou a omegou celého příběhu, Gilmour Waters a spol jsou bezchybní, živelní a propracovaní. Ale pozor bavím se o původní verzi z roku 1979. Directors cut, je zbytečným zprzněním a roztříštěním původně soustředěné nahrávky (naprosto zbytečné prostřihy do studia a na interview). Echoes je epochální a extatická skladba a tohle je její filmový pomník.

Dle mého názoru neexistuje lepší koncertní záznam. První místo v téhle kategorii je naprosto zasloužené. Je to opravdu requiem za Nirvanu. Přesně jak bylo zmíněno hudebními publicisty - skutečná zádušní mše s liliemi, svíčkami, skvělými písničkami a mužem, který z posledních sil křičí o pomoc před svým koncem (speciálně "Where Did You Sleep Last Night"). My jsem tento rok na vánoce celá rodina poslouchali místo idiotských koled, tento unplugged a byl to neobyčejný a krásný večer, pohlazení po duši. Jak každý vyzdvihuje cover od Davida Bowieho "The Man Who Sold the World", tak mnohem lepší jsou méně známé covery od Meat Puppets "Plateu" a "Lake of fire". No prostě krystalická hudba, emoce, a poslední rocková hvězda. Kurt mi změnil život.

Zappa jeho Gibson SG, Adrian Belew, šílený Terry Bozzio, a klávesový mág Tommy Mars...úlet na entou! Pro mne ty různé hliněné animace působily ze začátku spíše rušivě, ale vše to převažuje neskutečný happening a virtuozita celého Zappova představení. Jak píše níže FreeSoul nechává hrát celou kapelu, ale když se do toho Frank opře (např. hned City of tiny lites), jsou to brutální a neskutečné hudební orgasmy. Celkově tento film je demonstrací Zappovy geniality a nezastavitelné invence...být géniem je těžké. Pro frankovi fanoušky je to povinnost!

Vystřelit do vesmíru jako ukázku pozemské civilizace! Dlouho pro mne byl nedostižným filmovým králem "formanův přelet", ale již po prvním shlédnutí Kmotra musím říci, že "celou dobu to byl Barzini". Kmotr je pro mne skutečná droga a dívám se na něj alespoň jednou za měsíc. Výběr herců - excelentní: Brando, Al Pacino a trochu upozaděný Duvall, kterému jsem v roli Toma Hagena vždy fandil, už jen pro to že nebyl z rodiny, ale on pro ni žil snad úplně nejvíc. Režie, kamera, střih....bez jediné chyby! Nejvíce oceňuji dlouhé nepřerušované záběry, u kterých si člověk spíše odpočine (na rozdíl od rychlých střihů moderní akční kinematografie). Vše je perfektně zarámované krásným hudebním motivem. Film plný životní moudrosti a tradice. "Trávíš čas se svou rodinou?", "Ano Kmotře", "Dobře, muž co netráví čas se svou rodinou nikdy nebude pořádný chlap".

Velmi silné, šablonovité, jasné hned od začátku....ale ta preciznost! Eastwoodovy hlášky jsou vynikající ostré vtipné. Režie je naprosto dokonalá, nic nechybí nic nepřebývá. Příběh plyne jako nezastavitelný proud nějakého veletoku. Clint je osa celého filmu, kolem kterého se vše točí. Hudba velmi krásná. V závěru jsem byl na měkko, a to se mi teda dlouho nestalo. Scéna kdy Walt zachrání asijskou sestru před třemi černými výrostky mi v paměti zůstane jako velký případ občanské statečnosti. Rozhodně doporučuji shlédnout, pro mne velké překvapení.