Amstaff

První dvě/tři/čtyři epizody to bylo VELMI poutavé, zbytek si nezasloužil můj čas, závěr je téměř odpadní.

Finální epizoda ukázala, jakou ztrátou času se nakonec seriál stal. Mám chuť dát odpad, ale jednu hvězdu za pár momentů přiznat musím.

U filmu jsem se nenudil ale taky nebál, veškeré lekačky jsou podobně jako konec předvídatelné. Po chvíli mi ale začaly vadit opakované scény s zvracením z úst do úst. Aspoň že ve filmu na chvíli zazní čeština...

Jako malý jsem tento film miloval, nejvíce mi utkvěly v paměti scény, kdy Rachel Ward "vysává" kulky ze Steva Martina :-D. Film je jedinečnou parodií na noir/detektivní filmy a samozřejmě na Raymonda Chandlera.

Jeden z nejlepších Hendrixových koncertů zachycených na kameru. Opět zde ukazuje odlišný styl hry a hlavně odlišný zvuk. Hned od počátku koncertu Hendrix nasazuje divoké a energické tempo, které mu vydrží po celý koncert. Působivý je start, kdy uvaděč řekne do absolutní tmy "Ladies and gentleman - the Jimi Hendrix Experience" a náhle ticho proříznou první tóny Killing Floor. Koncert navíc obsahuje i další událost, která se zapsala do historie. Událost, při které Hendrix rozbije svoji kytaru a zapálí ji na jevišti. Doporučuji shlédnout!!! PS: V jevišti sedí mimo jiné i Janis Joplin... :-D

Záznam koncertu legendárního kytaristy, který svoji hudbou udával tempo 70tých let. Podle mého názoru je tento koncert jedním z jeho nejslabších, jaké kdy byly zachyceny na kameru. Hendrix je během koncertu neustále nespokojen se zvukem, odbíhá k aparaturám a nechává své spoluhráče (Billyho Coxe-basa, Mitche Mitchella-bicí) potit se v první linii před diváky. Ačkoliv jeho solům místy chybí "hendrixovský" drajf, nelze odepřít jeho mistrovské umění hry. Chvíli je také vidět, že ani sám Hendrix si tento koncert příliš neužíval. Na nesetříhané verzi jsou zachyceny okamžiky vyloženě falešných tónů, které byly způsobeny ať už vinou samotného Hendrixe či spíše rozlaďujícího se nástroje. Tento koncert je dobré shlédnout už jen pro živou verzi All Along the Watchtower či našlápnutého Ezy Rydera. Hendrix zde ukazuje opět jiný odstín z široké palety barev jeho zvuků.

Tarantino se opět vrací v plné síle. Film obsahuje vše, co jsem od něj očekával - propracovaný a "tarantinovsky" vyprávěný příběh, výborný soundtrack ale hlavně výborné herecké výkony, na kterých (jak sám Tarantino uvedl) stojí celý film. Výborný Christoph Waltz dává své postavě patřičné charisma, Brad "Aldo Raine" Pitt si dává záležet na přízvuku a komediálnosti ve svém výstupu a do třetice září převědčivá Mélanie Laurent v roli Shosanny Dreyfus. Ikdyž je vyústění pár scén silně předpověditelné, pro mě zde není větších nedostatků. Vše vynahrazuje "ožehavý" a vcelku "řízný" konec, který dává divákovi pocit naprostého zadostiučinění. Tarantino mění historii? A co...? Přesně takhle jsem si už dlouho přál vidět rozpad Třetí říše... Ps: i zde může divák zahlédnout odkaz na autorovu foot-fetish úchylku :-D

Vzhledem k tomu, že se počítám k fanouškům knih, nedokážu se na film dívat příliš kriticky. Neočekávám od filmu, že tam najdu něco navíc, spíše naopak - teším se na to, jak se autoři poprali s jednotlivými scénami a v zobrazování celého světa. Zpracování filmu je podle mě vcelku dostačující, ikdyž pro mě není ničím, co bych si pouštěl na svém DVD každý druhý měsíc. V tomto filmu pro mě jednoznačně září Jim Broadbent v roli Horáce Křiklana...

Jeden z nejlepších Tarantinových filmů. Silně nízkorozpočtový, poctivě krvavý a samozřejmě kultovní. Tarantino ví, jak představit své postavy a zárověň také ví, jak jim dát co nejkrvavější sbohem...