Blizzard

Zoufalý civilista, pár mrtvých těl, hutná atmosféra, zručný psychopatický zabiják a napětí jsou aspekty, které charakterizují snímek Truck. Zoufalství, ve kterém hraje hlavní roli záchrana života nemocné dcery, dokáže i poctivého člověka přivést na scestí, i kdyby byl zapřisáhlý pacifista. Jak se říká, když miluješ, není co řešit a Cheol-min má svou dceru opravdu rád. Zoufale se snaží sehnat peníze na její operaci, za nešťastných okolností se mu naskytne i východisko, ale cesta za spásou je velice klikatá a navíc dlážděna mrtvolami, když se na scéně nečekaně objeví další postava. Situace se tak vyhrotí ještě více, než si sám Cheol-min vůbec představoval. Thriller je to vskutku napjatý a to především díky hlavnímu záporňákovi, který se s ničím nepáře a když už se do párání pustí, stříká pěkně krev všemi směry. K tomu si připočtěte kvalitní vizuální zpracování a zběsilou noční jízdu v dešti. (7/10)

Podle mě opravdu zbytečný film, i když jsem se na něj těšil a to především díky hereckému obsazení. Ed Harris a Viggo Mortensen to sice táhnou, ale vypadají přitom, že jdou v teplákách koupit chleba do sámošky. Chybí tomu atmosféra a film postrádá něco, čím by uchvátil. Renée Zellweger je křečovitá, jako by se jí chtělo každou chvíli na záchod a Jeremy Irons vystupuje taky průměrně. Zápletka je nudná a dialogy jsou většinu tupé a někdy doslova stupidní. Ed Harris film natočil podle pravítka/manuálu, ale nějak zapomněl, že tohle na dobrý film nestačí. Nic zvláštního se tak nakonec nekoná a i přes herecké obsazení si na tento film už zítra nikdo nevzpomene. 3:10 to Yuma nebo The Assassination of Jesse James by the Coward Robert Ford jsou oproti tomuto snímku nebe a dudy. Ed Harris mě tentokrát jako režisér zklamal. (6/10)

Ve Varech jsme s přítelkyní tento zajímavý film již nestihli, respektive šli jsme raději na snímek Waltz with Bashir, u kterého mé očekávání bylo značně vyšší. Po několika měsíčním čekání na anglické titulky jsme se však k tomuto surrealistickému dílu konečně dostaly. Je mi 26 let 5 měsíců 27 dní a právě jsem viděl Rusalku. Hlavní hrdinka jménem Alisa, kterou hraje úžasná Anastasiya Dontsova (do 6 let) byla skutečně počata v moři, za jakých okolností se však dozvíte až ve filmu samotném. Alisa touží být baletkou, leč žije se svou matkou a babičkou na pobřeží moře v chatrné chýši. Mladá dívenka však zatouží po změně a zároveň zjistí, že má zázračné schopnosti. Děj se přesouvá do velkoměsta, kde Alisu ztvární starší herečka (Mariya Shalayeva) a právě zde se pro mě začal celý snímek bortit jako hrad z karet a to i přes vizuálně přitažlivé zpracování, milostný ∆, Alisiny zážitky a snový nádech. Ze začátku jsem sice pocítil kombinaci Amelie from Montmartre a The Science of Sleep, ale tato atmosféra z filmu časem vyšuměla a to především díky necharismatické herečce, která hrála dospělou Alisu. (6/10)

Podobně jako v Klass i zde hraje hlavní roli šikana a její následky. Nechci spoilovat konec filmu, jen řeknu, že mě závěr náležitě potěšil. Ben trpí Aspergerovým syndromem a tak má problémy v komunikaci s ostatními jedinci. Kromě svého reálného života, ve kterém zažívá leda tak šikanu, prožívá ještě další - virtuální, ve kterém hraje nepříliš známou free MMORPG jménem ArchLord vydanou na přelomu roku 2005/2006. Právě v tomto světě je Ben nesmělý, mocný, dokáže adekvátně komunikovat s ostatním a to především se svou virtuální kamarádkou Scarlite. Tyto dva světy se v jeho realitě navzájem prolínají a Benova utrápená mysl dává tušit, jakým směrem se bude ubírat. Greg Timmermans, ač vypadá na svou roli studenta Bena trochu starší, je dost přesvědčivý a role mu jinak sedne jako ulitá. Ben X je dílo, které je zručně natočené, výborně zahrané, emocionálně napjaté a ještě nás upozorňuje na důležitý fakt šikany. Jediná věc, která se mi na snímku nelíbila, byly dokumentárně laděné rozhovory zasahující do děje filmu. (7/10)

Z traileru jsem doufal, že na pozadí všeho toho kolotoče stojí člověk a bude se jednat o psycho jízdu jako v případě The Game. Ach, jak jsem byl bláhový. Nakonec se z toho vyklubala parodie na Terminátora se Skynetem, akorát jako vraždící nástroje místo robotů sloužili běžně užívané mobily, bankomaty, auta, semafory a bůhví co ještě. Tohle už jsme tu párkrát měli. Amíci a jejich konspirační teorie zkrátka nemají hranic. Dříve to byla hrozba z východu, nyní jsou to buď mimozemšťané, stroje s umělou inteligencí nebo v neposlední řadě teroristé. Tristní zápletku o A. I., které bylo opět vizuálně zpracováno naprosto nesmyslně, jen aby zaujalo publikum, navíc má v podstatě neomezenou moc po celém světě, vybere si dva lidské humanoidy na pomoc a ještě je pošle na tak strastiplnou cestu, netřeba ani více komentovat. Alespoň, že tam hrál Billy Bob Thornton, na kterého se dalo dívat, i když se mu zde moc prostoru nedostalo a Shia byl samozřejmě košer, ale není to zrovna můj oblíbený herec, takže jsem jeho skoro dvou hodinovou bežeckou kariéru v klidu přehlížel. Budu se sice opakovat, ale hudba Biana Tylera mě také zklamala a nemohl jsem si nevšimnout jistého známého motivu z filmu Armageddon. Eagle Eye je jedním z typických příkladů toho, jaká laťka kvality je dnes nastavena pro diváky a zároveň bohatě stačí na to, aby se rejžovaly $$$. (6/10)

Tentokrát mě potěšil nejen Clint Eastwood, který nás poslední léta obdarovává více jako zajímavý a zručný režisér nežli kvalitní herec, ale výjimečné také i Angelina Jolie, která tentokrát (naštěstí) neměla možnost hrát svými (.)(.) a tak podala slušný herecký výkon, i když se její postava do této doby příliš nehodí. Malkovich na druhou stranu sice nijak zvlášť nevyniká, ale i tak mě jeho přítomnost ve filmu vždy potěší. Film je založen na známém případu 30. let Wineville Chicken Coop Murders a ač je vesměs úspěšný, rozjede až příliš mnoho věcí naráz, nestačí je však všechny dostatečně pokrýt i přes delší stopáž a tyto negativa považuji za hlavní nedostatek. Když už je řeč o délce Changeling, jednu dobu jsem měl pocit, že je již konec a když jsem se podíval, v jaké fázi se nacházím, trochu mě šokovala zbývající stopáž do konce filmu, která činila dalších 45 minut. Atmosféra tehdejší doby je zpracována nad míru dobře, slušně mě do sebe snímek vtáhl a scény z psychiatrické léčebny považuji za obzvlášť vydařené. Changeling je kvalitní film, o tom není pochyb, ale něco málo tomu přeci jen schází a tak se jen dále těším, až si v dohledné době pustím Gran Torino. (7/10)

Deset snových příběhů, které více či méně (ne)dávají smysl. Většinou se jedná o jakési vizuální experimenty, připomínající mi místy snímek The Great Yokai War, který natočil Takashi Miike. Jednotlivé epizody samozřejmě mají rozdílnou kvalitu, ale celkově se drží nad průměrem a jedná se o kvalitní celek. Nejlepší jsou rozhodně tyto sny: druhý černobílý se samurajem, šestý s tancujícím řezbářem/sochařem a nakonec poslední desátý, což je prasečí podívaná a jedná se o slušný tripový výlet. Toto dílo je jeden z příkladů, kdy forma vítězí nad obsahem a pro milovníky východního stylu nelze než doporučit. (7/10)

Další z řady postapokalyptických filmů o zkáze lidstva. Tentokrát však hlavní roli nehraje útok mimozemšťanů ani horda krvežíznivých zombie, nýbrž lidská slepota. Absence zraku pro člověka představuje jednu z největších nočních můr. Pokud se to navíc stane náhle široké populaci obyvatel dospělých jedinců, kteří nemají možnost se přizpůsobit svými ostatními smysly, zavládne tak panika a chaos. Jako vždy, vláda udělá patřičná opatření a všechny izoluje, respektive pozavírá je jako vězně na vyhrazená místa, předhodí jim trochu toho nezbytného jídla k přežití a o zbytek se starejte sami. Vývoj je nevyhnutelný a opět se projeví temné stránky lidského druhu a o to tu i asi jde, nejevě je potřeba zažít tmu než spatříte světlo. Dále bych chtěl už jen říct, že se z Julianne Moore stane Matka Tereza svých nebohých oveček, ale proč zrovna ona, to se opravdu ve filmu nedozvíme. Hodná je vlastně i na své nepřátele a změnit se to rozhodne až po nedobrovolných sexuálních orgiích. Ano, možná že již delší dobu trochu spoiluji, ale připadá vám snad normální starat se o své spolutrpící, nechat sebe i je prožívat muka a zasáhnout až když je dílo zkázy dokonáno? A po tom všem se ještě jako hrdina, který se všemocně postavil zlu, procházet mezi kulkami a hláškovat "You missed!" Mně tedy rozhodně ne. Nebyla tam žádná hybná páka, která by najednou podnítila změnu názoru nebo odhodlání a navíc když máte značnou výhodu nad ostatními a teď nechci podceňovat slepé lidi, kteří mají díky dlouholeté nevidomosti vyvinuté své ostatní smysly na vyšší úrovni, ale tohle je prostě nesmyl. Jeden vymatlanej rádoby vůdce s pistolkou by nad Julianne Moore prostě neměl šanci a to taky nakonec dokázala, leč z nepochopitelných důvodů až s křížkem po funuse. To odzbrojení mohlo proběhnout již dávno, nemuselo to dojít tak daleko a i pomstě by se hlavní představitelka vyhnula, kdyby tu zbraň prostě jen sebrala. Abych se taky zmínil o vizuální stránce, kamera je sice slušná, ale na můj vkus je to místy až příliš přesvětlené nebo naopak zahalené do světa stínů. Fernando Meirelles mě zatím svými filmy více než potěšil, ale tento jeho další počin či spíše paskvil? vnímám obdobně jako Shyamalanův The Happening, který dopadl ještě o poznání hůře. (6/10)

Mírumilovný film o náboženství a přátelství, které vzniklo i přes rozdílnost víry dvou dívek. Dvaadvacetiletá Rochel vyznává židovskou víru a naproti tomu Nasira je muslimkou, společně je však pojí jedna věc a tou je blížící se manželství. Jak už to tak u těchto náboženstvích bývá, je jim jejich manžel vybírán, či dokonce sňatky předem dohodnuté od útlého věku. Film je nejen o náboženství a tradicích, ale i o svobodě volby a hledání svých životních partnerů. Herecky na úrovni, obě hlavní představitelky nám krásně ukázali strasti i slasti svého života a také to, jak to může dopadnout, když se osudu trochu pomůže. A abych nezapomněl, Zoe Lister Jones mi hrozně připomíná mladou Gillian Anderson. Arranged je dalším z řady malých, nezávislých filmů s ještě menším rozpočtem, který je svěží, zábavný, nenásilný a naplňuje vás pocitem uspokojení, jen si ho nějak nedokážu převést na plátno toho našeho skutečného světa. (7/10)

Vztahy byly vždycky složité, a když jeden takový obsahuje rovnou dvě ženy, ale zato jen jednoho muže, platí to dvojnásob. Lidé jsou komplikovaní tvorové a především ženy dokážou být velmi vynalézavé, a pokud hraje hlavní roli nevěra, jsou schopné navařit lahodnou pomstu. Deadly Delicious je ale o něčem více, než jen o kombinování ingrediencí, na kterých si nejen slušně pochutnáte, ale které vás dokáží i pěkně otrávit. Je to především pozvolný thriller až psychologické drama, které postupně graduje s tím, jak si více a více pochutnáváte na dalším soustu. Film je dobře zahraný, kvalitně natočený, obsahuje zajímavé menu, místy se dočkáte i pěkných dějových zvratů, ale neoslovilo mě prostředí, tedy interiéry, ve kterých se většina filmu odehrává. (7/10)