RedHot

Výhled z mého okna. 

Šťastný a veselý Nový rok všem, kteří si můj film roku vychutnali stejně jako já. Už dlouho nebylo vyhlášení vítěze tak snadné. Mluvím o geniálním diktátorovi v podání skvělého Saši. Šáša Krusty už asi nebude jen malovaný...

Ten rozježenec z minulé fotky vám všem přeje krásné a požehnané svátky. Přikládám fotku místa, kde celý ten mejdan kdysi začal. 

Betlém válí. Šťastné a veselé.

...

Při jedenáctém výročí teroristického útoku na World Trade Center. ---

Klaním se památce všech zesnulých v tom dlouhém a nešťastném dni.

Nápad za milion dolarů a cestu na Měsíc navrch, točili to ale prý amatéři a veškerý potenciál promrhali. V současnosti stojedenáctý nejhorší film vůbec. --- Zvědavost mi nedala a dnes večer do Tunelu smrti nakouknu. Jak si tak pročítám komentáře, nejspíš mě čeká příšerná konina, na druhou stranu jsou i tací, kteří film označují za špičku žánru a nepochopený zázrak. Očekávám spíš to první a obrňuji se popcornem, nezbývá než doufat, že promítání přežiju ve zdraví. Držte mi palce a čekejte na komentář.

Na pořadu dne je oslava mého soukromého Dne nezávislosti. Přesně před třemi lety bylo úředně scháleno moje přestěhování do mé milované Olomouce. Otevírá se nový svět a nové možnosti. Opět blíž ke svobodě.

Ano, je řeč o mém triumfálním návratu po zaslouženém duševním odpočinku. RedHot se vrací k řemeslu a má o čem psát.

Jásejte, slavte.

Je tu Nový rok, plný očekávaných příležitostí, úspěchů i zklamání. Všichni se cítíme do jisté míry za události uplnyulého roku, ať už dobré, či zlé, dílem zodpovědni, a tak je vhodný čas na chvíli zvolnit a ohlédnout se za sebe. Na filmových serverech to jde nejlépe u příležitosti vyhlášení filmu roku. Tím se u mě tentokrát stává mohutné a velkolepé vyvrcholení nejsilnější filmové ságy všech dob, u nichž jediné oko a jediné kalhotky nezůstanou suché. Mluvím o Relikvii smrti. --- Šťastný Nový rok všem.

Už 2011 slaví polovina zeměkoule narození našeho Spasitele. Kéž by jednou moje narozeniny byly taky takováhle pecka.   --- Přeji všem Veselé Vánoce a pokojné svátky. Doufám, že všichni v tomto požehnaném čase nalezneme, co hledáme.

Dnešek je velkým dnem. Začněme těmi špatnými zprávami. Náš bývalý pan president Václav Havel zemřel. V rámci pravidla "o mrtvých jen v dobrém" a v pokojném duchu adventu jsem zakopal válečnou sekeru a všechny námitky, které jsem vůči jeho jinak krásné osobě měl. Na jeho počest jsme s kamarády vykouřili zádušní doutník. Je to to nejmenší, co jsme pro pana presidenta mohli udělat. --- Zároveň však dnes došlo k velkému průlomu. Konečně znám svůj film s pořadním číslem 700. Konečně vím, na jakou pecku budu vzpomínat jako na svou "sedmistovku". Možná vás překvapí, že se jedná o animák - a to o nádhernou pohádku Na vlásku. Smějte se mi, jak chcete, ale už dlouho jsem neviděl film, který by měl takové koule. Filmu udělím čtyři hvězdičky, tedy téměř plné hodnocení. A že to bylo jen o vlásek!

Je tomu na den přesně sedmdesát let, co japonská letadla zpustošila americkou námořní základnu Pearl Harbor a nechala v plamenech ležet mnoho bezvládných těl. Touto cestou se jako americký patriot klaním památce všech vojáků, kteří onoho osudného dne padli, stejně jako vzdávám soustrast jejich rodinám a blízkým. Tito muži položili své životy za dobrou věc - Spojené státy následně vyhlásily válku Japonsku, Itálii a fašistickému Německu a tím se zasloužily o pád jednoho z nejhorších režimů, který kdy na Zemi panoval. Vyvěšuji vlajku. 

Druhé pokračování plechového zabijáka si mohu odškrtnout. Komentář je k mání mezi ostatními, jednou větou se ale dá říct, že druhý Terminátor má očekávání s přehledem naplnil, přestože tu a tam trošičku zaskřípal. Už by potřeboval naolejovat, chlapec.

Dnešní den se zapíše do historie jako den, kdy jsem napsal svůj dvoustý komentář. Po celé zemi propukají bujaré oslavy na počest tomuto triumfu.

Dnes večer se probouzí mé britské já. Jako anglický patriot si vychutnám černý čaj u sledování Královny.

Mám to potěšení vytroubit do světa, že dneškem počínaje zahajuji svůj vlastní komorní festival největších prohřešků proti filmu. Čekají mne takové perly jako Vraždící Buldozer, Skeleton Man nebo Playgirls 2.

Ku příležitosti desátého výročí teroristického útoku na Spojené státy, který otřásl nejen Dvojčaty, ale i celými moderními dějinami, bych se zde rád poklonil památce obětí tohoto dne a jejich truchlícím rodinám. Vyvěšuji vlajku.

Celá čarodějnická sága je za mnou. Očekával jsem malinko epičtější finále, ale rozhodně se bude jednat o sérii, za kterou se se slzou v oku rád vrátím i za padesát let. Myslím však, že hlavní kvality obrýleného kouzelníka se tentokrát neskrývají v oboru kinematografickém, nýbrž literárním. Jedná se totiž o knihy, díky nimž celá generace dětí začala číst. Malá zajímavost na závěr - nejsečtělejším národem světa jsou Islanďané, kteří přečtou za celý rok pouhé čtyři knížky na osobu. Brrr.

Dneškem počínaje mě už nikdy nikdo nesmí nutit chodit do školy. O krůček blíž ke svobodě.

V příloze jedna velmi svobodomyslná píseň.

Glo glo glo, bojte se. Gumový žralok se zmítá ve vaně a plastové lodičky jdou ke dnu jedna za druhou. Spielbergu, už sis hrál dlouho, je čas jít spát. Třeba tě příště chytnou dinosauři. ***