Áčko

Jeden z filmů proslulého sovětského režiséra Marka Zacharova, známého zejména svou divadelní kariérou a filmy TO JE TEN BARON PRÁŠIL, OBYČEJNÝ ZÁZRAK, DŮM, KTERÝ POSTAVIL SWIFT. Film, přestože byl natočen ještě za existence SSSR, líčí absurditu, ohavnost a despotizmus sovětského režimu. Do města ovládaného po 400 let Drakem (Oleg Jankovskij) přijíždí statečný Lancelot (Alexandr Abdulov), aby zachránil obyvatele a přinesl jim svobodu. Zjišťuje však, že to není jednoduchý úkol: Drak-vladař je pouze projevem vnitřního draka, jenž ovládá pocity a rozum občanů města a znemožňuje jejich osvobození.
Antiutopické prvky díla vynikají zejména v dialozích Lancelota s Drakem o svobodné společnosti. Mark Zacharov nakonec odhaluje nejenom hrůzy totalitního systému, ale zároveň klade filosofickou otázku, zda lidé, neznající svobodu, ji mohou vůbec pochopit a přijmout spolu s odpovědností, kterou svoboda nese. Tato otázka je ostatně typická pro sovětskou a ruskou kinematografii na přelomu 80. a 90. let.

Satirická fantasy o životě, lásce a smrti známého barona Prášila, jenž žil v 18. století v Německu. Film však není pouhým vyprávěním baronových příhod, ale hlubokou retrospektivou lidského života. Přemýšlivý člověk je, podle barona, naprosto povinen zvedat sám sebe za vlasy tak, aby nikdy nepropadl beznaději a zkostnatělosti každodennosti.
Baron se potýká s byrokratickými překážkami, jež kladou církev a stát jeho manželství. Je konfrontován se skutečností, že nemůže být sám sebou: musí odvolat všechna svá slova a označit své příběhy za lež, aby se mohl oženit. Baronův 32. červenec, dopisování se Shakespearem a další příhody však nejsou lži, je to výsměch těm rádoby pravdám, které jsou dovedené do absurdna.
Důležitým prvkem filmu je typická sovětská undergroundová hudba, která jaksi nezapadá do prostředí 18. století, čímž nenápadně přenáší diváka do 80. let v SSSR.