bertrand

Když pan Bertrand ještě nebyl pan ani Bertrand a bylo mu 13 - 14 let, viděl tento film v PLR, kde byl na pionýrském táboře - v kině! Tehdy nevěřil, že je něco takového možné ve filmu viděti a štípal se do svých dětských tváří, aby se probudil. Byl to blažený sen. 2* z nostalgie,protože dnes už se na tyhle Trable blba Jacka nedá dívat ani na houbičkách.

Kdepak Temného rytiera povstanie nebo Bondův Skyfall nebo slušná originálka Looper! Letos (2012) u pana Betranda vítězí Moneyball. Tedy jeho první tříčtvrtina než přestal být jaksi napínavým a začal klopýtat ke konci. Baseballu neholdujeme, pravidla neznáme, ale i tak jsme plně spokojeni. A na toho Pitta se fakt dá koukat, přesně jak říkají žencký.

Ano ano, má to svoje momenty. Mendes popotáhl Bonda tak daleko jak jen mohl. Ale ruku na srdce, Bondovky mají prostě svoje limity, které jim brání stát se něčím víc než bondovkama. Takže to má ty svoje momenty a scéna s leguánem a těsně před ní ukazuje, co by mohlo být, kdybychom si půlku filmu marně nehráli na Temného rytíře. Craig je výborný herec, ale luxusní Bardem si rozhodně krade ty nejlepší scény filmu, hlavně jeho intro na ostrově, pak už se toho ve filmu moc zajímavého neděje. Odkazy a bondovské vtípky panu Bertrandovi připadaly hloupé, zrovna k tomuto filmu se nehodící, ale určitě byly divácky vděčné, jinak by se poučení diváci tak nebavili. Poslední - očekávatelná - scéna byla jakýmsi podivným atavistickým způsobem velmi uspokojující, že pan Bertrand viděl všechny Bondovky se z hardisku prostě vymazat nedá. Snad na ni další film naváže, ale ty peníze v kině už za něj asi nedáme.

2012: Pro pana Bertranda nejlepší akční film, který kdy viděl (včetně Lethal Weapon a Las Boy Scouta). Asi to bude tím, že je v něm všechno, co by v tomhle druhu snímku vidět chtěl. Ale už málokdy viděl a určitě ne takhle pohromadě. Znovu musí volat do noci: kde jsou ti McTiernanové minulých dní?!

Pan Bertrand to zase nepochopil. Pustil si komedii a dostal dusné, byť nedotažené drama o jakési místní skupině asociálů a jejich kápovi, který byl buď a) stižený těžkou sociální deprivací b) těžkej frajer rozpuštěný a vypuštěný z filmů Chucka Norrise. Z filmu to nebylo moc poznat, ale každopádně z toho hlavního dilematu běhal z toho mráz po zádech. Dostane rozum nebo natáhne bačkory? Když to konečně skončilo, marně jsem se ptal, v jakém to žije pan B. světě, kde je toto označováno za komedii.... nicméně děkujeme alespoň tvůrcům za objevení civilního Luďka Soboty.

Přestaňme si hrát na Holyúd, nejde na to koukat.

Ondříčkově počinu by se dalo vytýkat mnohé od neorigináního scénáře (v tomto století se na staré noiry variuje a ne je obkresluje), zoufalé hudební dramaturgii (zde tolikrát zmiňované), po výběr herců (Koch by letech v lágru těžko nosil pupíček a ochablé svalstvo) - z filmu příliš čpí vykonstruovanost, polopatičnost a úlitby tolik typické pro díla, na která se sháněly finance všude možně. V takovém případě se těžko vzlétá k nebesům. V televizi by tenhle film s 50 x menším rozpočtem udělal stejnou muziku v pár lokacích a mohla by to být událost. Takhle si všichni lámou hlavu, proč to hernajs ta událost není. Zřejmě příliš mnoho malých škobrtnutí podrazilo nohy velkému záměru. Pro pana Bertranda je tedy hlavním důvodem jeho hodnocení jediný člověk: Ivan Trojan. Taková radost se na něj koukat!

Film, kde Bogart předvádí, jak rychle umí mluvit. Vždycky raději sáhněte po knize, Hammett vás vezme tam, kam si tehdejší Holyúd netroufl.

Chuťovka.

Pan Bertrand: Pár skvělých, hyperkinetických bitek bohužel nedělá výtečný film, naopak, pokusy vyprávět příběh ubíjí chuť sledovat pokus do konce. Navíc, po brutálním rozjezdu už film v závěru opravdu nemá co nabídnout nového. Takže: Rozstříhat i zbytek a na youtube s tím!