Smrtonosná past

Moje pocity po shlédnutí jsou velmi podobné tomu, co zažívá u akčňáků POMO (alespoň to tak líčí) ;-) Tedy, Smrtonosná past je IMHO skvěle vymyšlený (gratulace scénaristovi a hercům) napínavý akčňák s hrdinou, který mám daleko do typického modelu supermana a v McTiermanových zemitých režijních otěžích se stává jedním z pilířů žánru. JENŽE! Ne že bych necítil symptatie s hlavním hrdinoou, ne že by se mi nelíbil děj, ale bylo mi vlastně docela jedno co se bude dít dál a jak se McClane k vítězství nakonec prohrabe. Je to problém mnoha akčních filmů a buď jej přebije nějaké velké pozitivum (Bayův nezapomenutelný styl ve Skále), nebo si z nich odnesete pocit, že to bylo sice hodně dobré, ale na maximální hodnocení přeci nedostačující. To je přesně můj případ po zhlédnutí Die Hard. Čtyři a 3/4 ****. (01.09.2007)

Smrtonosná past je ultimátní akční pecka. Viděl jsem jí jako hodně malej a tenkrát jsem si říkal, jakej je ten Bruce borec. Jenže pak jsem tuhle pecku neviděl nějakejch patnáct let a zapomněl jsem na docela dost scén. Říkal jsem si, že tak to nemůžu nechat a tak jsem se k filmu opět vrátil. Tenkrát jsem ty emoce nemohl jevit naplno, ale teď vím, že do Johna McClanea jsem se vysloveně zamiloval. (02.02.2013)

První Past jsem neviděl už hodně let a byl moc příjemně překvapen, jak vůbec nezestárla a pořád skvěle funguje: nedokonalý, ale dokonale sympatický hrdina, skvělá akce, která ladí s konverzačními scénami, spousty (nejen McClaneových) hlášek, výrazné vedlejší postavy (Johnson and Johnson), výborná práce s detailem a náznaky atd. atd. Dát míň než pět je hřích. (23.09.2009)

"TY HAJZLE! JÁ TĚ ZABIJU, I KDYBYCH TĚ MĚL ROZKOUSAT A SEŽRAT!" Bílé tílko vs drahý smoking, dialogy vedené se sebou samým vs chladnokrevné příkazy s německým přízvukem. Newyorský polda John McClane, který přiletěl do L.A. strávit Štědrý večer dohadováním se s odcizující se manželkou vs uhlazený evropský zločinec na úrovni Hans Gruber a jeho grupa profíků, kteří si chtějí pod vánoční stromeček nadělit 600 mega ze sejfu firmy, pro kterou Johnova manželka pracuje. Zasraná westernová přesilovka, kde Pan obyčejný Američan musí ochránit japonské peníze před německými sviněmi a bude nato zoufale sám, protože neschopné a bezohledné bezpečnostní složky a média, která se zapojí v půlce filmu, situaci jen zhoršují. Johna to bude stát hodně prolézání výtahovými a větracími šachtami, krve vyceděné z rozřezaných chodidel po sprintu naboso přes střepy a taky jeden bungee jumping z explodující střechy mrakodrapu na požární hadici... Willis a Rickman září a McTiernan zručně buduje atmosféru i monumentální akční drama a otáčí kormidlo akčního žánru od masakrálních osmdesátkových vybíjených s neprůstřelnými přefouknutými svalovci, kteří nepotřebují dobíjet zbraně, do realističtějších a sebeironičtějších vod. Akční milník, po kterém zní Óda na radost už navždy jinak. Lituju každého, kdo si v třináctiposchoďovém paneláku nehrál s kamarády na to, že je to Nakatomi Plaza. (21.01.2007)

Jeden z absolutních vrcholů akčního filmu v historii. Všechny díly jsou super, ale jednička je nejvíc excelentní a zdá se mi, že zraje jako víno, čím je starší tím je lepší... Filmu se nedá vytknout naprosto nic, od námětu, herců, kamery, střihu, vtipu, hlášek, brutality, hlavního hrdiny, který dostává brutální kapky a nakonec stejně se všemy vyjebe ... Prostě převrat v dějinách akčních filmů. Tímto filmem si Willis jednoznačně zajistil bezstarostnou kariéru a důchod. (26.05.2008)