Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (358)

plakát

Blesk (2011) 

Stathamovi postavy se nějak moc podezřele začínají podobat jedna druhé. Do tohoto příběhu mi ale ta silácká póza zas až tak úplně nepasovala. Přestože v rolích drsoňů nerespektujících žádná pravidla působí velmi přirozeně, zdálo se mi, že tentokrát na sebe mnohem větší pozornost dokázal upoutat Aidan Gillen, coby hlavní záporák. Jakoby Stathamův výraz malinko zevšedněl. Nu což, laťku si nasadil sám.

plakát

Útěk z MS-1 (2012) 

Nenáročný zábavný blockbuster, tentokrát z Francie, jemuž kinosály rozhodně sluší a divácký úspěch zdá se velmi pravděpodobný. Děj je situován do vesmírné věznice MS-1, kde došlo ke vzpouře. A co čert nechtěl, zrovna v době, kdy tuto věznici navštívila v rámci humanitární mise prezidentova dcera. Je třeba vyslat zachránce. Volba padla na bývalého agenta Snowa, toho času čelícího falešnému obvinění za spiknutí proti USA, jež tento úkol správně chápe jako šanci získat zpět svobodu. Samozřejmě se hraje v maximální možné míře na efekt, ale to neva. Všeobecné zábavě jsou tyto šlágry prostě určeny a tady máme všechno. Velké množství akce, nevšední atraktivní prostředí, neohroženého hrdinu, který ani v těch nejvypjatějších okamžicích nepřestává hláškovat, jako opozici tlupu těch nejnebezpečnějších vrahů a násilníků, jejichž obětí má být sympatická Maggie Grace. Kdyby se mainstream ubíral tímto směrem, byl bych moc spokojen.

plakát

Templář (2011) 

Vzepřít se králi, byť je to sebevětší tyran, s sebou vždy neslo jistá rizika. Natožpak v Anglii ve 13. století, kdy Jan Bezzemek vyhodnotil Magnu chartu libertatum jako bezcenný cár papíru a s ideou "disciplína musí byt" vyrazil s papežovým požehnáním a hordou dánských žoldáků znovu nabýt svou kdysi neomezenou moc. A přece se pár dobrodruhů našlo. Pod vedením barona de Albanyho a templářského rytíře Marshalla obsadili hrad v Rochesteru a odhodláni udržet tento velmi důležitý strategický bod do slíbeného příjezdu francouzské armády, neváhali nasadit své vlastní životy ani proti mnohonásobné králově přesile. A že to byly jatka! Přece se nebude pár nadšenců, bojovníků za lidská práva, bouřit a zabírat hrady jak se jim zachce! Je vidět, že i s menším rozpočtem a skromější výpravou lze divákovi nabídnout věrohodnou dobovou rubačku. Někdy opravdu stačí, je-li nadšení a odvaha zobrazit i ty nejbrutálnější výjevy tehdejší doby podpořena vynikajícími hereckými výkony, popřípadě vhodně zvolenou hudbou a ta působivost na vás prostě dolehne. Paul Giamatti v roli krále Jana byl neuvěřitelný a jeho zpruzený monolog před popravou barona de Albanyho jsem si bezprostředně po skončení filmu pustil ještě jednou. Ano, IRONCLAD skončil tak jak měl, tvůrci ale dokázali bezvýchodnou situaci vzbouřenců vyhrotit takovým způsobem, že jsem tomu sám chvílemi už ani nevěřil. A to je pozoruhodné.

plakát

Obhájce (2011) 

Vypočítavý obhájce Michael Haller je sice pěkná sketa, ale také profík, špička ve svém oboru, který tuto práci ovládá takřka dokonale, díky čemuž je už nějaký ten čas nejžádanějším advokátem v širokém okolí. Když si ho najme zbohatlický frajírek z privilegované prominentní rodiny, obviněný z vraždy mladé ženy, nic nenasvědčuje tomu, že se tento zdánlivě rutinní případ brzy změní v nejtěžší zkoušku jeho stoupající kariéry. Onen mladík má totiž pod čepicí a za maskou nevinného chlapečka velmi umně skrývá svou psychopatickou tvář, kterou není radno pokoušet. Mistrně natočený thriller plný právních kliček a manipulací ozdobil svým bezchybným výkonem v hlavní roli Matthew McConaughey, přesto budu tentokrát přísný a možná i malinko neobjektivní. Moje výtka směřuje k plynulosti děje. Ta se mi zdála místy zbytečně rušena přílišným množstvím dialogů a vedlejších postav, což sice bývá u těchto soudních dramat obvyklé, tady to ale zapříčinilo jistou nepřehlednost, která rozhodně nemusí všem vyhovovat.

plakát

Oprávněné vraždy (2008) 

No, žádná sláva. Je vidět, že pokud nemáte k dispozici opravdu dobrý scénář, nezmůžou s tím nic ani sebelepší herci. Hvězdná dvojice Pacino - De Niro tak snímek defakto jen drží v tříhvězdičkovém hodnocení, což při vzpomínce na fenomenální HEAT můžeme nazvat průserem.

plakát

Jonah Hex (2010) 

Temný western, kde se promlouvá s mrtvými, prostitutku hraje okouzlující Megan Fox a na soundtracku se podíleli mimořádně nadaní Mastodon. Je proto škoda, že komixová předloha nenabízí trošku osobitější příběh, přeci jen motivace pomsty je ta nejvšednější, jakou si jen lze k rozvynutí děje představit. Nasnímáno je to ale hezky, neustále je na co se dívat, což s výše uvedenými ingrediencemi v pohodě stačí na tři hvězdy. Oddechovka.

plakát

Na hraně temnoty (2010) 

Myslím, že role zkušeného policisty a ztrápeného otce zároveň Melu Gibsonovi sedla. Vyšetřování sice neprobíhá v nijak zběsilém tempu, možná ale i proto mi přišlo mnohem přirozenější a bližší realitě. Postupné odkrývání znepokojivých skutečností pomalu, ale jistě vnáší světlo do případu, jehož děsivé pozadí sahá až k nejvyšším vládním kruhům a já ani nedýchám. Vždyť smrt Emy Cravenové byla tak šokující!

plakát

Žoldáci strachu (1988) 

Člověk, když vidí ten lákavý plakát, přečte si, o čem to asi bude, tak si řekne, že by mohlo jít o docela dobrý akčňák v perfektním prostředí kambodžské džungle, navíc s představitelem legendárního Bodieho ze seriálu PROFESIONÁLOVÉ v hlavní roli, no nezkuste to. Tady ale musím varovat před velkou mystifikací, protože ŽOLDÁCI STRACHU skutečně ničím jiným nejsou. Což o to, samotná akce v posledních řekněme dvaceti minutách je celkem fajn, ovšem než k ní dojde, můžete v klidu postavit na kávu, nahlédnout do denního tisku, případně tomu dát dvacet. Tak fádní a zdlouhavá je organizace a příprava mise, která ale naštěstí díky své dostatečné atraktivitě přiměje diváka celé to nějak přetrpět a jednoduše vyčkat. Bohužel v hodnocení se to martýrium, jímž jsem i já musel v prvních třech čtvrtinách filmu, navíc za doprovodu opravdu otřesné hudby, projít, musí projevit. Proto tvůrcům vzkazuji: Buďte rádi za dvě hvězdy.

plakát

Dvojitý agent (2011) 

Už letmým pohledem je vidět, že veškerý rozpočet byl obětován na hlavní hvězdu Richarda Gerea. Příběh je to ale zajímavý, takže čert to vem. Jen ten závěrečný zvrat, nebo chcete-li zjištění, mi už přišel poněkud zbytečný a tak nějak uměle naroubovaný. V celkovém výsledku ale vyznívá hodnocení spíše pozitivně.

plakát

Hněv Titánů (2012) 

No tak jo. Smířlivě říkám, že Jonathan Liebesman dojem z nepovedené jedničky krapet vylepšil. Nenabízí nám notoricky známý příběh, jen smyšlenou pohádku o tom, kterak hrdinný Perseus spojí své síly se statečnou princeznou Andromedou, aby na své dobrodružné pouti osvobodily nejmocnějšího z olympských bohů, samotného Dia, ze spárů jeho otce, po moci opět prahnoucího titána Krona a zachránily tak celé lidstvo. Co na tom, že mytologie pláče. Vždyť už v Leterrierově SOUBOJI TITÁNŮ černý Pegas jasně deklaroval její odsunutí na vedlejší kolej. Podstatné je, že se na to docela dobře dívá, akční scény jsou přehlednější, kamera se tolik netřepe, triky opět na špičkové úrovni, takže ve výsledku se jedná rozhodně o zlepšení. Další hloupá pokračování už ale opravdu nedoporučuji.