PaRi

Bože, jakou my máme národní tendenci strhávat naše velké postavy z piedestalu a ukazovat je takzvaně v lidské podobě. Nejhorší je, pokud trpaslíci, o kterých nikdo nic neví a po jejich smrti ani pes neštěkne, mají potřebu se vyjadřovat (způsobem, jako to dělají v tomto filmu) k velikánům, kteří je přesahují přímo nebetyčně a evidentně už za svého života prokázali svými činy, že budou patřit k nesmrtelným. Tahle vztahová telenovela mi nestojí za další komentář. Pokud bych jej napsal, nebylo by to lépe, než to udělal Tetsuo.

Škoda slov. Prznění klasiky, které ta zrůdnost nesahá ani po kotníky. Na to by měl být nějaký paragraf.

Nemám rád filmy, kde se nemohu ztotožnit s hlavní postavou, protože je veskrze amorální a kde mi jsou lhostejné i další postavy. Lezou mi krkem tyhle díla jdoucí, a to záměrně, aby to bylo jiné a originální, proti od antiky jdoucímu zákonu dramatu. Zlaté francouzské krimifilmy šedesátých a sedmdesátých let, které měly dokonalou atmosféru a hlavně herecké hvězdy je táhly do nebetyčných výšin, takže je mohu vidět znovu a znovu.

Ano, bratři Nedvědové, Jan a František, svého času byli značně v kurzu. Dle mého názoru jim hodně pomohla spolupráce se Spirituál kvintetem. A to je to, co dokument vůbec nereflektuje, ačkoliv Jan hned na začátku zpívá jednu z nejznámějších písní Spirituálu "Jednou budem dál". V dokumentu není ani slovo o jeho bratrovi a vůbec je dokument velmi ploše udělán. Na Janovi Nedvědovi, i přes to, že některé jeho písně mě oslovily, jsem přímo nesnášel jeho rozměklost až tvarohovitost, které si divák v tomto dokumentu mohl užít naplno. Představme si, že by se takto prezentoval např. Jiří Suchý. Strašná představa. A ještě jedna poznámka - Strahov Nedvědové nevyprodali. Byl jsem na tomto koncertu. Dosáhli velmi úctyhodného počtu diváků kolem 70 tisíc - což je na trempskou hudbu neuvěřitelné a nemá to obdoby, ale na Rolling Stones přišlo na Strahov cca 127 tisíc lidí a na Ping Floyd 115 tisíc. Nechápu, že Strahov s Nedvědy nechal režisér dokumentu zcela nevyužit jen z poznámkou jednoho interpreta, že vyprodali Strahov.

Inu, s telenoveláckými herci a bez Oldřicha Daňka už takové skvosty není Česká televize schopna realizovat.

Typické normalizační dílko ČsT plné soudruhování a chrabrých pohraničníků a správných chlapců od VB jezdících v sovětských žigulících a volhách. Pro koho tuhle hrůzu kanál 3 ČT dává? Chce vzbudit nostalgii po těchto časech? Bože, to hnusně špinavé pohraniční město. Ano, takto vypadala většina měst. Že se k něčemu takovému propůjčil Moskalyk je smutné.

Oscar za kameru je oprávněný, všechny další nominace, i když neproměněné, také, Russel hraje skvěle a i ostatní herecké výkony jsou velmi dobré jenže... Příběh je zařazen do konkrétní historie a s tím už mám problém. V roce 1805 je Francie tou pokrokovou silou a Anglie stojí v čele již IV. koalice proti revoluční Francii. Všechny ty koalice platila zlatem a jedinou motivací jí byla starost o své zámořské kolonie, které těžce drancovala a bohatla z nich, takže si mohla dovolit financovat války proti Francii. Mladá a dravá francouzská buržoazie jí byla těžkou konkurencí. Až do roku 1807 Francie vedla pouze obrané války. Vždy byla napadena a bránila se. Měla štěstí, že se objevil geniální stratég a politik Napoleon. Ani jeden z monarchů tehdejší Evropy se mu nemohl rovnat a nejméně duševně nemocný anglický král Jiří III., za kterého tak chrabře umírali námořníci v tomto filmu. Bojovali jako poddaní svého krále proti svobodným občanům Francie. Francie, která u pozemního vojska i u námořnictva zrušila tělesné tresty. Takže toto je historická skutečnost doby, ve které je ukotven příběh filmu.

Bože, ten film ale utrpěl lety. Jeho forma, kdy celým filmem téměř bez přestávky zní symfonická hudba a patos, střihová skladba, kdy se vrší celky na polocelky a detail téměř nezavadíte. Nebýt možnosti sledovat rozkošnou Vlastu Fialovou, tak se tohle, jinak dobře se čtoucí drama Boženy Němcové, nedá dokoukat. Jak by asi filmový přepis literárního díla vypadal, kdyby ho dostal do rukou třeba Vávra nebo Vláčil a ne průměrný režisér Čech? Tahle adaptace mi zde na ČFD přijde příliš přeceňovaná.

Velmi seriózně a odborně zpracovaná ilustrovaná přednáška, která trpí značnou zkratkovitostí. Rozhodně se tedy nejedná o filmový dokument. Otázkou je, zda autoři přinášejí něco nového oproti tomu, co už bylo o napoleonské době řečeno, napsáno a natočeno. Myslím si, že ne. Pak se ptám, k čemu má tato přednáška sloužit?

Jestli něco nesnáším, tak je to fekální humor! Ten celou komedii dostal o dva stupně níž a je jasné na jakou sortu diváků míří - k té se nepočítám. Po scéně na veřejném WC jsem TV vypl.