rozum i cit

Krátký humorný film na téma víry v horoskopy, který vzhledem k poněkud prkenné nebo někdy přehrávající omladině (respektive spíše její pánské části s hlavním protagonistou v čele) táhnou především staří dobří herci jako Konvalinková, Štěpánek či Fialová. Myslitelské veledílo to jistě není, ale není to ani taková obrovská katastrofa, jak to podle komentářů vypadá. Spíše je to taková delší bakalářská povídka, během jejíhož sledování jsem se i párkrát zasmála, a která při troše nadhledu a v určitém duševním rozpoložení dokáže i zlepšit náladu.

Jedna z těch povedených pohádek vysílaných o víkendu po obědě. Pochopitelně bít někoho, protože mu není shůry dáno, natož vlastní ženu, správné není. Ovšem ač jsem silně pro rovnost pohlaví a striktně proti domácímu násilí, tak je fakt, že být havířem, čili vykonávat nesmírně těžkou a životu nebezpečnou práci, a po šichtě pokaždé najít doma nějakou pohromu a zjistit, že manželka rozházela všechny vydřené peníze, to by ruply nervy snad i světci. Natož cholerikovi. Navíc toto je zpracování klasického námětu a hodnotíme-li čistě to, je velmi zdařilé a vtipné. Zajímalo by mne ostatně, co by zdejší kritici řekli na slovenskou verzi této pohádky, kdy se manžel pokusí hloupé ženy zbavit tak, že ji zahrabe po krk v lese. Nakonec se mu to ovšem rozleží a ráno se pro ni vrátí, aby ji našel obloženou penězi, které si tam donesli k přepočítání loupežníci a zahodili je poté, co se lekli sténání domnělého pařezu, na který si položili svíčku. Co je proti takovému pokusu o vraždu honička s koštětem. Konvalinková i Štěpánek výborní a očividně je to dost bavilo, totéž se dá říci o Skořepové či Hrzánové a některých dalších. Koupel ve vaječné lázni je nezapomenutelná. Zajímalo by mne, co dělali s těmi vajíčky, protože jich během natáčení dost rozbili. Pohádka, která sice rozesměje více při prvním shlédnutí, ale stejně tak ji lze vidět opakovaně, neb se neokouká. A nějaké to poučení se také jistě najde. Když nic jiného, tak že za blbost se platí a že člověk nemá věřit kdejakému blábolu, který se mu někdo snaží nakukat, což je v každé, ale v dnešní době obzvlášť, na výsost aktuální.

Romantická pohádka bez kouzel a čar, ale konec konců i v literární podobě existuje řada pohádek, které jsou těchto prvků prosté. Svým způsobem je to osvěžující. Výborná Bohdanová v roli zlé tchýně, taktéž Bek, Kostka a Štěpánek byli dobří. Bočanová ve výsledku také nebyla špatná a na Španělku se hodí. Nic zde není nějak přepálené. Ocenit je třeba rovněž smysluplné dialogy a snahu o dobovou mluvu a chování postav, které ve většině současných výtvorů postrádám. Pochybnosti tak mám pouze o tom, že je možné při tehdejších cestách a způsobu dopravy za 14 dní stihnout cestu do Anglie a zpět a následně do Francie a zpět. Z pohádek na nedělní odpoledne rozhodně jedna z těch lepších a příjemnějších, kterou jsem si kupodivu pamatovala i po letech. 3,5-4*

Děj nic extra, závěr nepříliš překvapivý, obsazení s výjimkou Čenského dobré. Znám řadu mnohem lepších studiových detektivek z éry minulé. Nicméně na jedno shlédnutí proč ne. Minete-li ji, netřeba litovat.

Tyhle typy televizních inscenací mám ráda, ať již jde o klasické hry či detektivky, a mrzí mne, že už se netočí. Tuto navíc pozvedá parodické ladění a plejáda výborných herců v čele s Milošem Kopeckým a Stellou Zázvorkovou. Viděno s několikaletým odstupem dvakrát a potěšilo mne to i napodruhé. S literární předlohou žel srovnání nemám. Nic třeskutě komického, ale příjemná věcička, která vybízí k využití na divadelních prknech (pokud se tedy tak již nestalo).

Průměrná studiová detektivka s výborným obsazením (a tím nemyslím Davida Schneidera v hlavní roli, byť mne na rozdíl od jiných tak moc neiritoval). Nepatří k nejlepším ani nejhorším, spíše takový průměr. I když poslední dobou mám pocit, že i ten socialistický studiový průměr si dám daleko raději než řadu nových českých kriminálek rádoby západního střihu plných onoho úžasného civilního herectví a klišé, trumfujících jedna druhou v míře sadismu a nereálných zápletek a vyráběných celkově jak přes kopírák. 2,5-3*

Zvláštní studiová záležitost, jejíž kulisy nicméně nepostrádají jisté kouzlo, avšak chyběl mi nějaký pořádný vývoj a děj. Hudební doprovod je ovšem pěkný a Taťána Medvecká mne mile překvapila svým zpěvem. Ve výsledku spíše pro hodně malé děti než pro dospělého diváka, řekla bych.

Prostinká bakalářská povídka, která alespoň ve mně vyvolala docela pozitivní náladu. Nic velkolepého ani vtipného, což ovšem také všechny bakalářské povídky nejsou, a tento filmeček i mezi nimi spadá do průměru. Trochu ovšem nechápu výtku směrem k prý nepřekvapivému obsahu. Téma Hezké holky to mají těžké, ale ošklivé ještě těžší a úvod, v němž o hrdinku nikdo nestojí, dává přece už dopředu jasně najevo, kam bude směřovat vývoj a jaký bude závěr. V romantických filmech je také od počátku jasné, že ten a ta se dají dohromady a divák už jen sleduje jakým způsobem. Dostane přesně to, co očekává, a kdyby ne, byl by rovněž nespokojen. Příjemná Janžurová, dobrý Čepek, fešný Štěpánek. Ač znám řadu mnohem lepších bakalářských povídek, tak je to milá záležitost.

Turgeněvovu předlohu neznám, takže budu hodnotit čistě na základě filmu. Příběh o jedné povrchní potvoře týrající a manipulující z nudy a rozmaru řadou mužů, kteří si to pro její pěknou tvářičku nechají líbit a marní čas na jejích sedáncích plných bezobsažných tlachů a stupidních her. Do toho se připlete nezkušený mladík, pro něhož je tento vztah prvním milostným vzplanutím v životě. Film působí poněkud zdlouhavě a nudně, protože většinu času zabírají právě ony dýchánky. Rovněž pointa se dala uhodnout. Snímek pak končí ve chvíli, kdy konečně přijde nějaký zvrat a diváka začne příběh více zajímat. Herecké výkony ovšem chybu nemají.

Tento film je původně divadelní hra, takže nejlépe zde působí právě interiérové scény, zatímco exteriérové se souboji jsou natočeny mizerně a vyhlíží často až komicky. Snad kdyby tvůrci divadelní základ přiznali a nechali vše odehrávat se na jevišti, výsledek by byl lepší. Takhle to není ani divadlo ani film. Nezvalovy verše v mluvených pasážích jistě nejsou špatné, ovšem hudební doprovod a některé texty písní to celé z mého pohledu sráží. Nějaká ta pěkná písnička by se tu sice našla, ale chybí cokoli chytlavého či zapamatovatelného. Navíc mám dojem, že autor nutí většinu herců zpívat nad jejich rozsah, čímž jejich zpěvu ubývá na síle a zvučnosti. Věrnost literární předloze není o nic větší než v ostatních filmových adaptacích, někde jde i vyloženě proti (např. Athos rozhodně nevyzvoní mušketýrům při první příležitosti své trápení, ale až d´Artagnanovi v opilosti mnohem později, Mylady de Winter nebyla ubohá oběť, ale bezcharakterní mrcha atd.). Navíc v druhém díle jde náhle vývoj velmi skokově dopředu, ač se předtím marní čas dlouhou písní cikánky v krčmě. Vzhledem k 130minutové stopáži bych očekávala více. Oceňuji pěkné kostýmy a některé interiéry. Obsazení je luxusní, ale ne vždy typově vhodné (např. Hana Maciuchová se na Mylady nehodila, Petr Kostka na kardinála vzhledově ano, avšak zrovna jemu vkládá scénář do úst pitomé věty a špatné písně, takže mi nakonec neseděl, o nešťastně zvoleném Janu Čenském na roli d´Artagnana nemluvě, ten mi neseděl ani hereckým projevem, ale on mi konečně nesedí skoro nikdy, Jiří Krampol jako Porthos jakž takž). Dobře zvolený byl například Petr Štěpánek coby vévoda z Buckinghamu, ale zdál se mi nezvykle strojený a neměl příliš co hrát, typově dobře vybrán a dobrou práci odvedl Viktor Preiss jako Aramis. Jediný důvod, pro který stojí film za shlédnutí, je tak podle mého názoru vynikající Marta Vančurová coby královna Anna Rakouská, které role padla jako ulitá, výborně ji odehrála a dokonce mě příjemně překvapila i pěveckým projevem. Navíc právě ona měla scénářem dány asi ty nejvíc ucházející písně. A hned v závěsu za ní Ilona Svobodová v roli Constance Bonacieux, která se rovněž typově hodila a podala skvělý výkon. Ostatně špatný nebyl ani Petr Oliva jako Ludvík XIII. Jinak jde o film, který mne zrovna nenadchl. Rozhodně nejde o tak povedenou záležitost, jakou je adaptace jiného Nezvalova díla, a sice přebásněné verze Prévostovy novely Manon Lescaut s Janou Preissovou a Petrem Štěpánkem. Pokud se na něj tedy ještě někdy podívám, pak to bude spíše na nějaké dílčí povedené scénky než na celek.