Poslední recenze (208)
Šmejdi (2013)
Je dobře, že tento dokument vznikl, ikdyž zpracování pak už je malinko diskutabilní..
Pozemšťan (2007)
Šikovně vystavěný film se zajímavou myšlenkou, která otevírá široký obzor otázek. Máme tu člověka, který o sobě tvrdí, že je nesmrtelný a že zažil celý doposavadní vývoj lidstva. Proti němu stojí různé typy lidí, kteří k jeho tvrzení přistupují každý z jiného úhlu a snaží se jej povětšinou vyvrátit, méně již přijmout. Při této velké konfrontaci dojde řada na spoustu témat, přičemž je velmi provokativně postaveno na pranýř jak náboženství, tak věda. Celá argumentace působí chvílemi dost vypjatě a v podstatě i poněkud vykonstruovaně a spekulativně. O to tu ale právě jde. Z hlediska ucelenosti bych si pak i odpustila posledních zhruba patnáct minut filmu, které už vyzněly celkem nepodstatně a zbytečně.
Umělec (2011)
The Artist je výborný nápad a myslím, že celková stylizace dopadla naprosto bezchybně. Až by si jeden myslel, že má opravdu co do činění s něčím, co znamená historie :) O to tu ale jde především a kdybych se měla podívat na samotný příběh, tak to je ta chybějící hvězda. Děj je v podstatě velmi typický a nijak náročný.. ale proč ne. Film je to milý a není třeba mu nijak hanit :)
Poslední deníček (2)
Di.lema
Šla jsem cestou domů kolem nějakého baráku a dostala jsem nápad, že se do něj podívám. Došla jsem ke dveřím, otevřela je - zdálo se, že nikdo není doma. Tak jsem si za dveřmi na rohožce zula boty a šla do schodů porozhlédnout se do prvního patra. Našla jsem ložnici, chvíli jsem si bez dotýkání prohlížela nábytek a různé další věci, pak jsem šla ještě do nějakého jiného pokoje. Po nějaké době mi moje počínání začalo být poněkud hloupé a napadlo mě, že by se majitelé taky mohli vrátit a nevím, co přesně by následovalo. Pod schody jsem se zase obula, potichu otevřela dveře a vytratila se... Až o několik minut později doma ve svém pokoji jsem si uvědomila, že to, co mám na nohách, vůbec nejsou moje červené martensky, ale úplně cizí červené sněhule. Měli jste vidět ten šok. Svých pěkných bot jsem se vzdát nechtěla, ale copak jsem se pro ně mohla vrátit a nechat se přitom přistihnout úplně cizími lidmi v úplně cizím domě? Jak bych jim všechno vysvětlila? "Dobrý den, nikdy jsme se neviděli, ale zapomněla jsem si u vás v předsíni boty, prosím, mohla bych si je vzít?" ...Naštěstí jsem se pak probudila. Tohle se mi zdálo dneska v noci... :) (23.dubna 2011 - mimochodem den Shakespearových narozenin a úmrtnin)