Poslední recenze (756)
Třicet případů majora Zemana - Romance o nenápadné paní (1976) (epizoda)
Nějak jsme nepochopil, o co tomu Klemovi a Hudečkové vlastně šlo. Jako zcela propagandy prostá detektivka to moc nefungovalo, Doleželová byla nepříjemná a vlezlá, ale líbili se mi scény z nádraží. Všimněme si, jak soudruzi kopírovali SSSR, na nádraží byl staršina (šílený výložky a la Rusáci) a i když kulhal, myslelo mu to perfektně. Soudruzi byli takoví hodní, sociální, pajdající policajt, to se hned tak nevidí. Klaďas Fišer, pomáhající vždy nepříjemné Gabriele Vránové a hlavně ta empatická skupina mládeže na nástupišti, co ji na nádraží bránili proti jejímu hulvátskému manželovi, to nemělo chybu.
Třicet případů majora Zemana - Křížová cesta (1976) (epizoda)
Světe div se, v zásadě kriminální případ. Sice se tam jedná o Bláhu, abatyše plní funkci představiteel církevní reakce, ale nakonec nebohého pana faráře odkrágloval Čáp ze zcela zištných důvodů. Kdyby se tam neřešila obálka pro Brzobohatého a podzemní činnost v kláštěře, bylo by to jako typická kriminálka ze šedesátek. Hlavně se mi hodně ulevilo, že Martu Jančurovou soudruzi zachránili před tmářstvím a trudným živoetm jeptišky, když venku je tak krásně. A zajímalo by mě taky, jetsli se Hradec učil už všechny ty jazyky, kterými tak dokonale vládl v následujícíh dílech.
Třicet případů majora Zemana - Strach (1975) (epizoda)
Jestli tohle měli být Mašínové, tak to tedy opravdu hodně vzdáleně. Aby bylo jasno, komunisty nesnáším a celé to jejich vládnutí pokládám za pohromu, stejně jako působení komunistů v SSSR, i když dnešek ukazuje, že tem to není jenom o "komunismu". Ale stejně tak nesnáším Mašíny, kteří byli narušení psychopati a žádní bojovníci proti komunistům. Zato je komunisti velmi ochotně "propagovali", aby dokázali, že ten, kdo proti nim bojuje, je vrah a sadista. Že desetitisíce lidí komunistům kladli odpor, i když ne takovým způsobem jako Mašínové (i když i se zbraní v ruce - Hasil v přímém střetu zastřelil pohraničníka a s tím nemám problém) a byli opravdoví hrdinové (třeba Raichl) je taky pravda. Ale tady se soudruzi ocitli na hodně tenkém ledě. Jejich neschopnost se projevila v takové míře, že si nedokázali spojit dvě zákařné a brutální vraždy řadových esenbáků s krádežemi zbraní a jednoho z Mašínů, zavřeného za pokus o ilegální přechod hranic dokonce v klidu pustili. Estébáci sice byli schopni mučit a ubíjet lidi, ale tohle jim nedošlo. Inu, když podmínkou příslušnosti u StB byl dělnický a malorolnický původ a základní vzdělání, tak se člověk nemá čemu divit. Tříska svoji roli asi musel protrpět stejně jako podpis Anticharty, Vízner mně nikdy neseděl a i když Vinkláře jsem nikdy rád taky neměl, tady mu role sedla na tělo dobře. Politiky tady je minimum (překvapivě) a útěk za hranici v době, kdy lidé neměli pasy a byl problém se dostat i do spřátelených lidových demokracií jinak než násilím nešel. Jenže představa, že se někdo prostřílí přes rozsáhlé kontrolované území daleko před hranicemi, přes zakázané pásmo a hustou síť pohraničníků byl dost naivní. Na druhou stranu, hranice ještě nebyla zadrátovaná a nebyly zde miny a ostatní nástrahy a pasti. Ale stejně, Mašínové se s obrovskou dávkou štěstí dostali až do Západního Berlína.