Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (6)

plakát

Přijít o rozum (2012) 

Vyvolalo to ve mně emoci, jako žádnej film dlouho ne. Naposledy jsem měla podobnou při Trosečníkovi - když mu uplaval Wilson, ale to mi bylo asi deset....

plakát

Jeff, který žije s mámou (2011) 

Vtipné s napínavým (ač banálním) dějem. Dobré herecké výkony. Film mě bavil od začátku do konce a stále mě baví při pomyšlení na něj. Režisér trochu vsadil na jistotu, ale po KVIFF 2012 bych to doporučovala i spoustě jiným režisérům. Netřeba se v tom více nimrat.

plakát

Nosálov (2012) 

Skvělý nápad i provedení. Smích od začátku do konce byl právem na místě, ač film obsahuje dost osobitý humor, který nemusí být pro každého. Ironie a nadsázka smíchaná s potřebou "vyblbnout se" a udělat ze sebe a ostatních pokud možno co největší trubky. Přijde mi, že vtipu ve filmech ubývá a je to škoda bez ohledu na žánr. S postupem filmu to šlo mírně z kopce a připadalo mi to už i příliš dlouhé. Nic mě ale i tak na filmu nezklamalo, spíš naopak.

plakát

Bez kalhot (2012) 

Maximální nadšení mě nepotkalo, ale film měl skvělé momenty a evidentně i myšlenku, ač složitý opravdu nebyl. Pravděpodobně už jen kvůli skvělé atmosféře v kinosále KVIFF to ve mě vyvolalo tak pozitivní dojem. Ani nechci filmu nic vytýkat.

plakát

V ložnici (2012) 

Film mi přišel napínavý, celou dobu jsem čekala, co dalšího hlavní hrdinku potká. Jedinou nejasností mi byl konec, čekala jsem, že bude odpovídat filmu a zápletce, kvůli tomu místo pěti jen čtyři hvězdy.

plakát

Nekecej a zahraj hity (2012) 

Film začal a všichni se náramě bavli prvotními scénami, ve kterých ani nevím jestli lépe hrál James nebo spíš ten buldoček. Následovala první rekonstrukce z koncertu a teprve v tu chvíli jsem se dozvěděla, co LCD soundsystem vlastně dělaly za hudbu. Styl hudby jsem si celkem oblíbila a nenávidím se za to, že jsem si po první písni v duchu přála, aby hudby ve filmu bylo víc - nic jiného pak už film neobsahoval. Pokud se nejlepší film pozná podle toho, že na něm skoro usnete nebo přemýšlíte, co si dáte následující den na snídani a nakonec předčasně odejdete, tak pak bych hodnotila plným počtem hvězd. Na hlasovacím lístu Deníku Právo jsem označila trojku, druhé nejhorší hodnocení a ke stejnému ohodnocení jsem se uchýlila i zde. Nechtěla jsem hodnotit nejhorší známkou, aniž bych znala konec. Takhle mám stále naději, že film měl absolutně poutavé a smysluplné vyvrcholení či rozuzlení.