PanPaniscus

Jackie Robinson byl skutečně zatčen ve výcvikovém táboře poté, co odmítl jít do zadní oddělené části autobusu. Válečný soud ho ovšem zprostil obvinění a byl čestně propuštěn.

Rachel Robinson a její dvě děti, David a Sharon, usilovaly o vznik filmu třicet let. Sama Rachel nabídla filmařům podrobné návrhy, jak zlepšit scénář, aby se ujistila, že film bude co nejvíce autentický.

Ed Charles, vítěz MLB roku 1969, sice v dětství od Robinsona míček nedostal, nicméně dle svých vlastních slov opravdu pokládal ucho na koleje, aby cítil vibrace vlaku vezoucího jeho hrdinu.

Fritz Ostermueller, hráč Pittsburgh Pirates, ve skutečnosti trefil Robinsona do lokte, který zvedl ruku, aby si ochránil hlavu. Jackie byl během své první sezony v MLB trefen devětkrát.

V roce 2005 byla před Keyson Parkem v Brooklynu odhalena dva a půl metru vysoká socha, jež připomíná akt, kdy Pee Wee Reese objal přes rameno Jackieho Robinsona před rasistickým publikem.