tenista57

Já jsem z tohoto dokumentu Jitky Němcové nadšen. Bylo v něm vše, co tam mělo být od početí Vladimíra jeho matkou s americkým vojákem, pátrání po osudu otce, dětství, rok 68, hudební začátky Mišíka, setkání s básníkem Kainarem, tvrdá normalizace a zákaz vystupování, 1. manželství, rozvod, 2. manželství, zapojení všech tří Mišíkových dětí do dokumentu, poslanecká zkušenost, zhoršující se zdravotní stav, zjištění, kolik má Mišík sourozenců v Americe, prostě vše. V dokumentu zaznělo i mnoho písní z Mišíkovy kariéry, velký prostor byl dán bilančnímu rozhovoru Mišíka s Radimem Hladíkem, který bohužel zemřel dříve, než byl dokument hotov. Bylo tam i ukázáno vlastenectví Mišíka, který si nikdy nezadal s komunistickým režimem, ale ani s osobou Miloše Zemanoviče, když odmítl státní vyznamenání z jeho rukou jako nesouhlas s některými jeho kroky a postoji. Celý dokument vyzněl jako příklon Mišíka i Němcové k západní angloamerické demokratické společnosti, v které přece vznikla ta krásná rockenrollová hudba. V současnosti, když řada našich spoluobčanů se vyznačuje větší sympatií k putinovskému Rusku, než k USA, je nutné tento dokument z tohoto hlediska také ocenit. Na závěr mojí recenze se musím zmínit asi o nejemočnější scéně dokumentu, když se Mišík seznamuje s vydíráním jeho matky státní tajnou bezpečností, která ji chtěla donutit k spolupráci vyhrožováním, že mu syna vezmou a dají do dětského domova. Bylo vidět, jak to Mišíka hluboce zasáhlo. Ne, ten bolševickej režim byl opravdu odpornej a je mi fakt líto lidí, kteří by si přáli jeho návrat.

Musím hned na začátku napsat, že film mne dost nudil a v jeho půlce jsem to vzdal, takže vlastně hodnotím jen tu shlédnutou půlku. Historická fikce natočená jako polodokument. Já bych se zde do hodnocení tohoto filmu ani nepouštěl, kdyby se nejednalo o tak citlivé téma Mnichova 1938. Asi před deseti lety jsem shlédl na čt2 pořad, kde jakýsi historik mluvil o Daladierovi, že Mnichovskou dohodu podepsat nechtěl, ale že musel dodržet demokratické rozhodnutí francouzského parlamentu, který o jeden jediný hlas rozhodl o podepsání. Připomíná to kauzu článku o Peroutkovi, kterou se tak neslavně proslavil náš podařený pan prezident, ale já si fakt nepamatuju rok vysílání, ani jméno historika, ani název pořadu. Možná to bylo v Událostech, komentářích, nebo v Historii.cs, fakt nevím. Mohl by toto někdo zjistit a dát mi vědět? Pokud chcete vědět více, tak o tom píšu v mé knize Bradla v šuplíku, kterou mají knihovny v ČR. Klidně tady uvádím i mobil na mne 777012657. Pane Zelenko, nechtěl byste mne kontaktovat? Ve své knize píšu i o vás. Můžeme ten Mnichov prodiskutovat.

Kromě asi pěti minut někdy v druhé třetině filmu jsem se opravdu nenudil. Bylo mi jasné, že film musí mít reálný základ, že si Petr Jarchovský vše nemohl vymyslet. V podstatě jsem zažil na vlastní kůži něco podobného po roce 1968, kdy můj otec byl vyškrtnut z KSČ, a já byl před pololetím 9.třídy ještě nesmyslně zkoušen chemikářem-cíleně, i když mi na vysvědčení vycházela dvojka. Nakonec mi dal trojku, já to tehdy obrečel, a pak si mně zavolal ředitel školy do ředitelny a sdělil mi, že s průměrem 1,7 se přece nemůžu hlásit na gymnasium, kam mne taky nevzali. Řada mých vrstevníkú touží po návratu zašlých časů. Tito pomýlenci by měli na tento film jít povinně!