KafuR

Na tuhle českou žánrovou pecku jsem se celkem těšil, i když mi zdejší hodnocení nedávala nijak valnou naději na výraznější divácký zážitek. Atmosférický výborné od začátku, od začátku má ale taky film problém něčím výrazněji zapůsobit, hlavně v první polovině mu chybějí silnější momenty, které by člověku utkvěly v paměti. V této fázi film táhne hlavně úžasně mrazivá atmosféra a úchvatné exteriéry, které k dokonalosti nepotřebují zástupy herců, ale naopak nechávají mezi stromy bloudit očekávání nejbližšího dějového zvratu, který pozornosti nedovolí nijak výrazně ochabnout. Do této doby standart - tři hvězdičky. Pak se ale na poli objeví nová postava a film začíná stále výrazněji inklinovat k závěru, kvůli kterému byl natočen. Děj nabere spád, objeví se mrazivé scény (konečně) a my můžeme znovu vydechnout až při posledním záběru společně s hlavním hrdinou. Ono ten poslední záběr mluví za vše. Poslední záběr na muže, který si myslel, že nedávno přišel o všechno a který právě zjistil, že ono to přišlo až teď. Potom ticho. A tma. Čtyři hvězdičky - za ten konec. Pak ale přijdou závěrečné titulky a s ní i první nápěvy, které mě zarazily do křesla. Bravo, pane Ondruši; Skácel se sem hodí lépe než kdokoli jiný a tahle báseň více než kterákoli jiná. Kdo může soudit? Pět hvězdiček, i když přiznávám, že ta poslední tam jenom tak poblikává. EDIT: Tak po druhém shlédnutí jsou mé pocity ještě umocněny a o nižším hodnocení bych už ani neuvažoval. Málo takových filmů se rodí a ještě méně u nás.