KafuR

Ze začátku jsem se zhrozil, co na tom může trvat 8 dílů, když ta nejlepší pasáž z vězení se odkrouhne tak rychle, že jsem ji skoro propásl krátkou procházkou do kuchyně, nepočítám-li to, že jedna scénka této vězeňské minipasáže pak slouží jako exotické pozadí pro titulky na začátku každé epizody, snad proto, abychom nezapomněli, že tato pasáž tam opravdu také byla. Jinak je vidět, že Edmondovým krajanem je také Fantomas, role totiž střídá stejně obratně, jenom kamufláž trochu flákal, protože maskování velkého nosu za ještě větší, občas také s kolárkem a kotletama, by mohlo stačit tak akorát na slepého v tunelu. S celkovým zpracováním ale spokojenost, knížku jsem sice nečetl, přesto však doufám, že tato verze nepřinutila Dumase obracet se v hrobě jak vrtule.

Veelice povedená atmosférická sci-fárna, které škodí jenom to, že postupně šla s pointou ven a nenechala ostatní oduševnělé diváky domyslet si vlastní úžasný konec. To by ta procenta vypadala jinak. Hmm.. opravdu škoda, že ta barvičkami hýřící pasáž před titulky dráždí po devadesáti minutách temna ty oči tak, že se člověk lekne, že sedl na ovladač a přepnul na jiný kanál. Ale jinak spokojenost!

Tupé stejně jako trojka, dceruška nepříjemná jen o kapku méně než její otravná předchůdkyně, ale stejně, z vizuálního hlediska je to tak dechberoucí podívaná, že člověk jenom nemůže pochopit, jak někdo může vyhodit tolik prachů za natočení pár robotků, kteří mají ničení světových velkoměst tak v oblibě, že bombu radši odnesou do tramtárie a o její účinky se (už počtvrté) postarají sami.

Spíš jak souboj Titánů bych to viděl jako souboj dvou částí mozku: Jedna část (ta s inteligencí) rosvěcuje už od páté minuty v hlavě červené světýlko a bezodkladně velí k ústupu od obrazovky aspoň na takovou vzdálenost, kdy nejméně každá druhá scénáristická blbost bude vypadat jak zkreslení obrazu, no a ta druhá (trpělivější) část se snaží tyto momenty přejít shovívavým úsměvem, který ale bohužel nemá daleko od výrazů sledujícího ty nejkanálovější parodie. Zkrátka pro ty, kteří svůj mozek dokážou nechat někde u pěkné prodavačky popcornu a do kina jít bez něj, tak ti si ty pěkné barvičky užijí, ale opravdu pozor, hlavně se u toho nesnažte myslet!

Rozhodně nejsem ulítlý na takové ty filmečky, ve kterých se místo mozku používá sada kuchařských nožíků a kde největší úlek člověk zažívá ve chvíli, kdy z dortu vylézají čtverky s čokoládovou polevou, ale abych nebyl tak úplně zlý, tak stoický klid elitního kuchaře mě ve chvíli, kdy mu trubka s nábojem čučela do ksichtu a kdy ho od debaklu suverénně zachránila křehká dívčina, která do té doby revolver znala jenom jako speciální postelovou pomůcku, upřímně pobavil, skoro tak, jako když se velice tvrďácký velitel teroristů nekriticky obdivoval kuchtíkovým výkonům v podpalubí, zatímco se tam jeho muži houpali na laně jako nějaké opice (zastřelené samozřejmě). Vážně, to ten Steven opravdu musel mít páru! A ne takovou tu z kuchyně, kdy chudák zapomněl na buchty během polární exkurze do ledničky.

Nevím proč, ale čím dál častěji křižují mé poklidné večery filmy, které mají z pro mě neznámých důvodů ve scénáři tučně vytištěnou nutkavou potřebu vracet se z dnešku kamsi hluboko do doby kamenné, přičemž je neskutečně zábavné porovnávat, jak si různí filmoví inovátoři vykládají princip kauzality podle své hollywoodské potřeby. V kontextu ostatních x-filmů si tady konečně našly místo ve scénáři i hluchá místa, kdy člověk jenom čeká, až X-avier konečně přestane fetovat anebo až si mystická Raven konečně udělá jasno o své modré identitě. Celkově vzato zábava to sice je, ale to si člověk uvědomí, až když Ironman začne stěhovat stadion do Bílého domu.

Tak po přečtení místních komentářů jsem dostal dojem, že absolutní většina tento film zhlédla buď omylem jako nějaké pokračování Terminátora anebo s očekáváním dalece přesahující rozpočet této už aspoň dvousté variace na marvelovské superhrdiny. Nevadí. Briskní logika tohoto obávaného zabijáka sice nejčastěji velí k útěku, ale postavy během natáčení aspoň nepřibraly a hlavně Tiffani se musela cítit jako ve fitku, zatímco člověk u telky má pomalu výčitky svědomí, že něco tak dynamického sleduje zorným úhlem, který mu může nabídnout jenom jeho místo v oblíbeném gauči.

3,5 *. Ano, film ze začátku ocípá jako detonátor toho záchodového dárečku, takže člověk se pomalu bojí mrknout, aby mu z toho krásně kvantově mechanicky sofistikovaného scénáře neunikla třeba Planckova konstanta, ale pozor! Když pak zbytek pana kapitána uzří, že mu jde o kejhák, vzpomene si na Einsteina a jeho relativní teorii a jedním vrzem (producenty sestříhaným na polibek) vyvrátí všechno, co do nás těch sedmdesát minut cpal skrze létající součástky vlaku. A proč vlastně? Jenom proto, aby pak mohl svému alter egu říct, že VŠECHNO PŘECE DOPADNE DOBŘE! Škoda..

Jedna veliká nuuuuda.. Ne že bych očekával nějaké extra originální inovace typu sympatické hlavní hrdinky, ale scénář míchající prvky Godzilly, Spider-Skatemana a nad tím vším bdících jeřábníků na správném místě mi ke spokojenosti stačil asi tak jako vidina dalších nudných pokračování, takže nezbývá než rejžovi poblahopřát za to, že se mu podařilo vytvořit z tisíckrát otřepaného klišé verzi ještě o pár melounů otřepanější.

Tak nevím, někde je asi chyba. Dlouho jsem se tomuto veleslavném veledílu účelně vyhýbal ve snaze nepokoušet posledními léty už tak o mnohé obohacený seznam naprdfilmů, ale nakonec mně to teda nedalo. No nic, žádná katastrofa se sice nekonala, ale že bych byl vedle z velice drsné šestnácky, která se uvědomí svou lásku až poté, co jeden z nich musí zhynout a nakonec se rozhodne zahrát si na Shakespearovu Julii, to se říct nedá. Kdyby tu četbu ve škole aspoň neflákala a dočetla to až do konce!