KafuR

Jojo, mít prachy je hezké, ovšem rozhodně s nimi není taková zábava jako s vychytralými kámoši, které omylem začnete oškubávat o jmění. Doktor Kimble už o tom určitě ví své, tak doufám, že si za těch pár dní na útěku pročistil hlavu a naučil se nepůjčovat auto komukoliv na potkání.

No jo, kde jsou ty časy.. Divoký západ už asi v Americe není k sehnání, takže May NeMay, Apači nám museli běhat po Jugoslávii, zatímco ti "zlí" běloši se snažili zdejší krajinu industrializovat do té chvíle, než jiim lokomotiva omylem nabourala místní sámošku, což je samo o sobě pěkné pokoukání, ovšem chvílemi film působí až tak naivně, že mi nezbývalo než doufat, že se Santer (ten zlý) na konci neobrátí na stranu dobra a že k uspokojení všech diváků nevznikne trojčlenné Bratrstvo kočičí pracky.

Ono to ze začátku ani tak hloupě nevypadá (pomineme-li fakt, že zrovna Amíci kritizují Francii za jaderné zkoušky). A dokud se nám Godzilla drží pěkně ve vodě a věnuje se potápění (lodí) a rušení starých rybářů, tak si vlastně ani není pořádně na co stěžovat. Jenomže pak nám ta přerostlá ještěrka objeví ulice Manhattanu, nenápadně (?!) si zmizí v tunelech metra, které by jí do té doby stačily tak na schování prstu u nohy a jako by toho nebylo málo, tak páni scénáristi od této doby natolik popustili uzdu svoji chorobné fantazii, že se člověk pomalu začíná modlit, ať tu příšeru nesestřelí ovladačem dřív, než se to povede těm srandovním chlápkům s pistolkami v ruce.

Abych byl upřímný, tak na tento film mě nalákala hlavně agitace ze strany Ennia Morriconeho, protože už mě nebavilo furt si pouštět dokola ohrané scény na jútube, ale dostal jsem chuť si ten soundtrack zasloužit poctivýma dvěma a půl hodinama před obrazovkou. Je pravda, že některé pasáže se táhnou jako Blonďákova cesta přes poušť, ale skvostné zakončení a zapnuté reproduktory všechny tyto nedostatky vynahrazují.

Kde jinde zakončit jednu éru než na úplném začátku, na zámku, který sice svou krásou díru do světa neudělá, ale který představuje tak inspirativní materiál pro stárnoucího a poněkud zchřadlého detektiva. Ví co chce, nikam nepospíchá a kam se nevleze vozíček, tam nastrčí Hastingse, takže ke spokojenosti mu chybí jenom pořádná vražda, která sice v kontextu již vyřešených způsobů zabití nějak neohromí, o to více ale překvapí rozuzlení, po jehož zhlédnutí jsem si říkal, že být vrahem v Poirotově v blízkosti není asi nic moc, obzvlášť, pokud máte rádi horkou čokoládu před spaním.

Což o to, narcis a primadona byl Tony už napoprvé, ale nesnesitelný narcis a otravná primadona? Nevím, jestli to bylo snahou patřičně inovativního scénáristy anebo tím paladiem v krvi, ale pokud by mě bavilo sledovat rádoby odvázané pařby chlápků v brnění, určitě bych neseděl večer v pokoji a nesledoval tento film, ale vypravil bych se do nejbližšího pajzlu cestou přes kovošrot. Prostě zkrátka si myslím, že změna jednoho malého svítícího kolečka mezi kozama na malý svítící trojúhelník je na dvě hodiny strašně málo. Jo vím, že tam byl i ten bubák ze Sibiře, co si hrál na bič Boží, ale ten stejně pokaždé skončil na uhel s křečovitým úsměvem a nějakýma kecama o prohře, takže vlastně jako by se nic nestalo.

Opravdu jsem přemýšlel, jestli aspoň kvůli ukecanému sympaťákovi LOCKimu, kterého byste u vaší první jízdy autem rozhodně nechtěli mít za spolujezdce, anebo kvůli přerostlé asgardské kočce honící ptáky po Mitgardu, tu jednu hvězdu navíc nevytáhnu, ale ee. Jak se může Asgard Zemi smát, že je bezmocná, když si ti jejich šašci (promiňte vojáci) furt hrají na středověk a fidlají se meči, na laserová děla odpovídají nefunkčními štíty a vězení je tam bezpečné jako kosmická loď v rukou Thora. Epické finále mě i přes veškerou svou rádoby vážnost pobavilo a totálně pohřbilo jakýkoliv můj zájem o to, jak tato taškařice tentokrát dopadne.

Tak Wolverina jsme o tajemno, obestírající jeho osobu, oškubali minule, tak tentokrát je potřeba se zpovídáním přejít o dům (a pár let) dál. Ne že by nebylo o čem vyprávět, jiná doba, staré X-ichty zamlada a nová největší hrozba v podobě kocábky naložené dárečkem pro Kubánce (docela by mě zajímalo, jestli ten její název Aral Sea nebyl použit záměrně, protože v konečném důsledku tato věcička končí stejně mizerně jako její vyschlý uzbecký kámoš). Jeenomže.. akce je akční což o to, ale celá ta její tuctová koncepce, ty uděláš to, ty zas ono, ty běž tam a ty nechoď nikam a ty si nedávej tu skořápku na hlavu, mě tak znechutila, že ve výsledném dojmu jsem i létající ponorky a padající letadla bral jako naprosto fádní samozřejmost.

Čtyři filmy jsem musel čekat na to, abych se pořádně dozvěděl, proč je ten Wolwerine příjemný jak šmirglpapír na záchodě a proč ta jeho rádoby averze vůči všemu kolem, která neskončila předčasným ukončením celé ságy v prvním dílu jen kvůli zásahu tady ještě podezřele mohoucího Xaviera, vidět na všech věcech, které mají do jeho návštěvy svůj řád. Nicméně zakončení na ostrově, jehož výsledek se podezřele podobal havárii Fukušimy po tsunami, bylo brilantní a ten jeho vymazaný mozek na konci.. k nezaplacení! Jen tak přemýšlím, proč ten Willi do něj nenapálil tu kulku už o deset minut dřív, určitě by si tím zachránil svoje rozšoupané podrážky.

Ze začátku jsem trochu bručel, že přijít s Posledním vzdorem v asi tak půlce ságy je nedomyšlené, ale jelikož pro Lasermana, Rudovlásku a pár dalších to určitě poslední vzdor byl, tak si další poznámky k názvu odpustím a budu hodný. Úplně si představuju, jak si páni scénáristi sedí za stolem naproti sobě a navzájem se hecují, který z nich vymyslí vyšinutější genetickou úchylku, až to jeden z nich už nevydrží a při pohledu na své výtvory připustí, že by měl být (pro změnu) zas hodný on a vymyslet někoho, kdo by je těch jeho fantasmagorií mohl zbavit. Jé a máme scénář pro trojku, a teď ještě jaký název?