Hunger Games

První panický záchvat blonďaté holky a už nemůžu. Asi nenávidím emoce, které jsou tímto způsobem vidět. Od pořádného citu člověka jen zdržují. Ale proto, že jsem sama před pár lety napsala něco o teenagerech pobíhajících po lese a teď jsem řádně naštvaná, že už to nebudu moct dál rozvíjet, protože by to vypadalo jako plagiát, jsem se donutila nakonec k celému zážitku. A musím říci, že od adaptace literárního díla jsem očekávala mnohem větší propracovanost v detailech. (Protože fakt, že mají všichni dekadenti různě barevné vlasy a koláčky v mísách, za propracovanost detailů nepočítám.) Příběh působí velmi podobně jako většina hollywoodských rychlopecek, hodně věcí při podrobnějším zkoumání nedává pražádného smyslu, nic moc mi příliš nedovoluje poznat, že to ve skutečnosti vyrůstá z velmi spletitého a fanoušky adorovaného podhoubí. U dobrých adaptací jde poznat, že se jedná o práci s knižní předlohou, a ani člověk nemusí znát původní text, a ani to nemusí být ortodoxní přepis, zkrátka z takového příběhu lze vycítit, že nad ním někdo dlouze přemýšlel v souvislostech. Tady ten pocit nemám. (Ovšem předlohu osobně neznám a je tady ta možnost, že je také špatná.) Taky mi hodně vadil přístup k postavám, dvacet čtyři lidí je hodně, i dvanáct je hodně, i šest je hodně. Jako divák je chci poznat - jak na tom základním levelu (Všichni kluci mi připadali úplně stejní, například. Neviděla jsem mezi nimi rozdíl, žádný náznak osobnosti, žádné výrazné typy. To, že má v ruce meč, z něj ještě démona nedělá. To, že má modré oči, z něj ještě hrdinu nedělá. Stejný prototyp kluka modela, podobný střih vlasů, podobná stavba těla, a ještě jsou všichni stejně oblečení, ci boha.) - tak na tom vyšším, kde na mě má zřejmě působit, že jsou to "ještě děti" mleté nemilosrdným soukolím. Ale nedostanu detaily, nemůžu si je ani prohlédnout, pořád nějaký pohyb obrazu a vzdálená kamera a fantastické dekorace a létající nože a virtuální řídící centra, která odvádějí pozornost pryč ke zcela povrchním, nezajímavým složkám příběhu i filmu jako takového. A zároveň je vše servírováno na stříbrném podnosu bez špetky fantazie nebo invence, pochybuji, že by si někdo u těchto Her řekl: "Tak tohle jsem vážně nečekal." A co s takovým zážitkem přes kopírák. (Chválit jenom proto, že to není Stmívání?!) (25.11.2013)

Netrefím šípem z luku nosorožce ani na vzdálenost úhlopříčky monitoru, každá větev stromu pode mnou spolehlivě praskne, každou čtvrthodinku se můj žaludek hlásí o potravu a masakrování bližního svého nepatří mezi mé záliby. S touto výbavou bych byl bezpochyby první obětí hladových her, ale to neznamená, že jsem si neužil trochu neoriginální brutality, při které jsem však zlehka spílal střihači za malou aktivitu jeho nůžek. (30.10.2012)

Tak tohle že měl být ten rekordy lámající megahit, po kterém snad ani nejdou vyvětrat zaprděné sály multikin?? No to mě poser! Je vidět, že dobrý marpetting udělá blockbuster i z blbého krajského kola orientačního běhu s lukem. Hlavní je zaútočit na třináctileté smrady, kteří z vás v mžiku oka udělají ředitele Bradavic. Ať je to tupá, nudná vykrádačka jaká chce, mají se ti inteligentní, hloubaví mladí lidé s kým ztotožnit a dezinformace o tom, že je to děsně kůl se šíří po Assbooku jako kapavka v docích. Otylí dawni v tu ránu lámou kouzelnou hůlku nad homonosferaty a se slaboduchým výrazem v poďobaných obličejích hledí vstříc svým novým vzorům. A osvědčené schéma - hrdinná pipka a nehezký hošík s prošlápnutým xichtem - zase spolehlivě funguje jako dobře namazaný Tvajlajt. Aspoň že se dalo na tu kikinu tentokrát ďívat. (30.03.2012)

Takže nie. Bol som maximálne otvorený, pretože v zásade nie som hater týchto spotrebných "young adult" báchoriek a fakt mám rád Jennifer Lawrence. Ale... nie. Nič proti opätovnému vareniu podobných námetov, ale čo je veľa, to je veľa. Podobný problém ako s Eragonom - nejaký chytrák vykradne klasiky a potom to primitívnou a vykastrovanou formou servíruje deťom, ktoré to žerú, pretože to hladko kĺže dolu gágorom. Navyše tu ten svet nefunguje. Všetko vyzerá ako televízny film z roku 1990. Ani jedna postava nie je živá, v dialógoch si okrem komentovania základných posunov v zápletke nemajú čo povedať. A paradoxne od chvíle, keď začne "hra o život", vypukne už úplná nuda s nezmyselne roztrasenou kamerou. Ničomu v tom filme som neveril ani minútu. (04.04.2012)

|| Scenár: Gary Ross, Suzanne Collins, Billy Ray / Based on The Hunger Games by Suzanne Collins | Hudba: James Newton Howard | Produkcia: Nina Jacobson | Distribúcia: LionsGate | Štúdio: Lionsgate, Color Force | Rozpočet: 78 miliónov $ | Tržby: 684,553,515 $ || Daľší z komentárov, ktorý sa mi záhadne vymazal. Takže len v krátkosti: Film, ktorý ničí všetky zdravé morálne zásady, hraje na pudovú strunu diváka, a skazenosť skrze reality show, kde človek zahodí svoje hodnoty v prospech konečnej úspešnosti a falošnej menovej nesmrteľnosti. Autorku predlohy by mali zatknúť, a producenta filmu streliť do kolena a povedať mu: Ži! (19.08.2012)