CheGuevara

"K zemi hleď" pro lepší lidi. Jenže tohle je Ostlund, a tam bych prostě doufal ve víc citlivosti a empatie. Sem tam to lízne i moje patnáctileté já, jenže vidět takhle zhmotněný pubertální sen na velkém plátně a s filmařskou finesou, tak i stále to je  jen tím klišovitým a prvoplánovým vlhkým snem nevybouřeného mládí. Pro nás, jež si pěstujeme podobné rozhořčení nad současným světem, tak je to jen dlouhá série omšelých vtipů, které si vyprávíme na kapitánské večeři. Nikam dál Ostlund nedojde, a to i přes vynikající první kapitolu filmu. Jsem zvědavý na další film, ale tohle je arogance možností jednoho současného génia.

Kinematografie krutosti.

Konečně někdo otevírá otázky 21. století, na které nejsou ani v tomhle století jednoduché opovědi. A závěrečný monolog paní Pelánové? Fůha! Takové tušé jsem dlouho v českém filmu neslyšel. Přesto škoda té filmové a tématické hlušiny prostředních dílů, ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobrý.

Dokumentárně odtažité, poctivě odpozorované a Martin Kollar jede neuvěřitelné brikule. Filmový a kinematografický zážitek, který v poslední době v tuzemském filmu nemá obdoby.

Star Wars pro lepší lidi. Jinak jsem tím celým pronudil až do morku kostí. Nevím, dál.

Citlivý a empatický portrét arogance intelektu.

Male gaze jak Brno!

Nejlepší československý akční film za poslední dekádu. Poctivé, dojemné, silné. Jen ve vztahu k ženám je film vlastně dost nedotažený, ale jako portrét ztracených a mačo devadesátek, kdy se mohlo všechno, je to překvapivě trefné a bolavé. A ta hudba? Ty kokos! Dokumentární podívaná, jakou si málokdo v Česku dovolí.

Hudba je super. A i ti Nedvědi. Možná i ten Magnusek. Ale zbytek už nedává moc smysl. Nevím, dál.

Dvouhodinová misogynie, ve které nikdo neumí milovat, truchlit, natož se omluvit. Nápodoba kamarádství, která ale však nen kritikou doby, ale jejím věrným odrazem. Smutný megahit, ve kterém se všichni snaží a casting je jeden dlouhý flex, přesto je to poněkud prázdná podívaná.