Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Krimi
  • Drama
  • Pohádka
  • Akční

Recenze (256)

plakát

Neviditelní (2014) (seriál) 

Předesílám, že jsem odkoukala všechny díly. Ten první naprosto napěchovaný fórky (vč. těch samoúčelných), odkazy na politickou situaci, počet vipek je větší než malé množství. Bylo to tak podbízivé, až pro mne nekoukatelné. Naštěstí zvědavost zvítězila a dalších pár dílů bylo velmi osvěžujících, vcelku humorných, s příjemnými hereckými výkony a v předznamenání velkého finále, které zásadně změní život lidí i veškerého vodnictva. Nic takového se ovšem nekonalo, ani po dvou třetinách seriálu nebylo jasné, co z toho mišmaše je vlastně hlavní dějovou linkou, k čemu to směřuje a co má divák očekávat. Scénaristy rovněž omrzelo zápasit s rozložitou sítí dějových linek a podlinek, což vyřešili nejjednodušším způsobem tím, že postavy začaly mizet (Sobota, Hádek, Boková) - čímž nám zmizel hlavní motiv v prvních dílech modelovaný jako zásadní. Rovněž Langmajer-Laušman už nemá takový prostor a stává se z něj jen epizodní postava. Po dvou třetinách jsem si říkala, že tohle do konce seriálu nemají šanci rozvinout do něčeho pořádného a bohužel jsem měla pravdu. Fórky ubyly, až prakticky ustaly, stejně jako politické narážky a vše se scvrklo do intrik pár ženštin a církve. Závěrečný díl byl jen hloupou fraškou - jalové dialogy mezi Chýlkovou, Polákovou a Matonohou, latinsky mluvící eskadra mnichů... Ach jo. Doufám pevně, že nebudou peníze na další pokračování. V řadě děl mi nevadí oscilace mezi žánry, pokud mi tvůrce nabídne poutavý důvod, proč to tak udělal. Což nebyl tento případ. A nezachrání to ani stádo vipek, ani vynikající herecké výkony (Holub, Poláková, Sobota, aj.), ani super titulky.

plakát

Bolero (2004) 

Zajímavá kamera a hudba, ale přišlo mi to nevyvážené. Chyběl šmrnc, nebylo to pro mne divácky přitažlivé. Pokud znám vraha dopředu, o to napínavěji mi režisér musí vyprávěnku podat, abych měla důvod vydržet do konce. Ti dva mladí vyšetřovatelé jak herecky, tak scénáristicky jsou velkou slabinou. Spád to má až od okamžiku, kdy Potměšil začne hledat slabé místo. Skoro se mi chtělo říct, že kdyby ti dva mladí dělali svou práci lépe, bylo by se na to přišlo dřív. Na druhou stranu zajímavé herecké dvojice/trojice (Švehlíci, Kačer-Potměšil, Vančurová-Harapes, Polívka-Steimarová-Polívková). Obsazení Štefánkové mi uniká... Slizký Kraus je násilník už od pohledu, je dobrej.

plakát

Most (2011) (seriál) 

První série: nakonec velké zklamání. První dvě třetiny strhující, všechno pečlivě scénáristicky i dialogově uděláno, kontrastní dvojice je dnes již pomalu povinností, ale páslo to, hudba, atmosféra, profi pracovitý tým, sychravost a syrovost, sem tam vtip, napětí, žádné slunce, téma sociálního terorismu, pěkný koktejl. SPOILER: Bohužel od osmého dílu najednou změna, motivy a příliv informací eskalují, jak pejsek s kočičkou, když pekli dort. Vím, kdo to je a dokážu si domyslet (koho to ještě netrklo, pozná to podle dabingu), napínavá bublina, kterou jsem po několik týdnů sledovala, mi během minuty splaskává před očima. Takže nakonec obyčejná pomsta. Největší fraška je 9. díl jdoucí zcela proti kánonu série, kdy on zamlčuje, ona se učí lhát; manželka, do té doby celkem rozumná bytost, si sjedná pracovní schůzku s neznámým člověkem doma a pak s ním odjede a s třemi dětmi a ještě prozrazuje rodinné informace? To mi hlava nebere. Sága v rozhodujícím okamžiku nemá pistoli? I kdyby existovalo zdůvodnění, že nemohla mít zbraň na území jiného státu, tak proč tedy právě ona chlapce hlídala? A tak je závěr zcela v duchu kolovrátkových hollywoodských krimi. Smrt chlapce je tak vlastně jen náplastí na to, aby to nevyznělo úplně sentimentálně. Ten zvrat je stejný jako ve Zločinu, kdy vždy po prvních dvou třetinách Sára Lundová změní načas vzorec svého chování a začne vykřikovat "je to on, je to určitě on, vím to, cítím to", ačkoli jinak je věcná a nejedná bez důkazů. Zřejmě aby divák do té doby takřka mrtvý napětím, nezačal nakonec umírat nudou. Ráda se podívám na další série, ale nic od toho nečekám, tohle byla promarněná příležitost. I skandinávské seriály se nám nakonec přejedí..

plakát

Zabíjení je má práce, lásko (2009) 

Byla jsem zvědavá, a tak jsem si počkala na noční odvysílání. A jsem tomu ráda. Příjemné, vtipné, ztřeštěné, ale ne hloupé a trapné. Ernesto Čekan v dabingu vynikající. Určitě komedie, na kterou se ráda podívám znovu. ...Mám rád upřímnost. Jsem nájemný vrah. Ale nelekejte se, má to svoje výhody: hodně peněz, pružná pracovní doba, jsem hodně mezi lidmi.... :-)

plakát

Láďo, ty jsi princezna! (1979) (TV film) 

Na téhle pohádce se mi dodnes nelíbí dvě věci: princezna nemá na čele hvězdu, ale jakousi ulitu (moc by mne zajímalo, jak to bylo zařízeno s tím svícením), a disko hudba, na niž se tančí na plese. Jinak tuhle variantu princezny Lady oceňuju, líbí se mi scéna i nápad situovat pohádku do novověku (nejen aby mohla princezna jezdit na kole, ostatně proč ne). Dodnes se bavím tím, jak Růžičková měla jídlo na klobouku a jabko na krku (tytéž šaty měla na sobě v jednom z menšíkovských Silvestrů). Je to skvěle obsazeno, je mi sympatický klidný a vyrovnaný projev paní Janžurové, hraná nervozita pana Nárožného a civilní projev mého oblíbence Bohumila Šmídy. Pro fanoušky: na pár vteřin se objeví dirigent Vávlav Hybš jako kuchař hrající na trubku. Pohádka neobtěžuje umělou natahovaností, za hodinu není co řešit. Oceňuju i natáčení v exteriérech, ještěže máme Průhonice. A vždycky se mi líbily kostýmy: šaty, uniformy a hlavně klobouky!

plakát

O Ptáku Ohniváku (1980) (TV film) 

Už při premiéře pohádky se mi líbilo jiskření mezi princem a Rusovláskou. Líbí se mi kombinace studia a reálu - i to, jak štáb zaimprovizoval: na natáčení ve stáji odhaduju nebyly peníze, takže vidíme "stáj" kašírovanou, stín koně je určitě loutka, nicméně v dalším záběru už jede princ na skutečném Zlatohříváku. Pěkné dialogy, kromě ústřední dvojice jsem vždy měla slabost pro Josefa Beka, který si vždy na rybách věší korunu na větev ("Já jsem taky Veličenstvo"). Oceňuju krásné loutky Ivo Houfa i hlas Lišky (někdy udělám statistiku, kolik těch loutek Alena Kreuzmanová v tv pohádkách namluvila). Pro fanoušky připomínám, že holčička v úvodu je malá Markéta Hrubešová. Je to dobře udělaná pohádka pro malé děti (stopáž 3/4 hodiny) a doufám, že nezapadne ani v 21. století.

plakát

Kdo probudí Pindruše ...? (1989) (TV film) 

Príma pohádka Heleny Sýkorové. Podle mého jeden z prototypů české televizní autorské moderní pohádky 20. století: existence zápletky, srozumitelnost dětskému divákovi, záživná forma, vtipné dialogy, laskavost. Mezi dvojicemi to krásně jiskří (Paulová-Pyško, Jeníková-Prachař), pusinky, objímání i pohledy do očí jsou přesně tam, kde mají být. Pěkné dekorace, líbí se mi ztvárnění zahrady, které skutečně vyvolává dojem "přírody". Dobrá práce s vedlejšími postavami, které děj oživují, usměrňují nebo vysvětlují (tetka Klapáčková, děda Strkáč), využito je smysluplně loutky (žába) i živých zvířat (psík, výr). Hudba citlivě pohádku doplňuje, líbí se mi vytvoření tehdy moderního motivu pro Pindruše. Myslím, že výsledek je ukázkou skvělé profesionality všech, kteří se na výrobě podíleli. Pohádka o princezně s houbou na hlavě patří mezi moje stálice a je výborným lékem proti splínu.

plakát

Paví pírko (1987) (TV film) 

Další variace na Plaváčka. Výpravná pohádka s nádhernými kostýmy, pečlivě a promyšleně udělaná. Výborné herecké obsazení. Potěšila mne minirole Radovana Lukavského, který mluvil slovensky téměř bez přízvuku. Co mi vadí, je přehršel vnitřních monologů, někdy se ztrácíme v tom, co si postava myslí pro sebe a co už říká nahlas. Pohádka se snaží přinášet hodnoty a hledat odpovědi bezmála na smysl lidské existence, bohužel divák se v tom filosofování ztratí a děj je prakticky potlačen. Dodnes vlastně nevím, ke komu Plaváček šel a co měl donést. Docela by mne zajímalo, jak tuto pohádku vnímají slovenští kolegové, emocionální hnutí mysli spíše odpovídá slovenskému naturelu než českému. A ještě připomínka v souvislosti s tímto dílem: roky mi vadí dabování slovenských herců v českých filmech a naopak, ale moje myšlenka, že každý herec by mohl mluvit svou mateřštinou je asi příliš revoluční (ačkoli to funguje již několik let úspěšně na Shakespearovských slavnostech).

plakát

Popelka (2010) (TV film) 

Moc pěkná verze Popelky z produkce německé ZDF. Tentokrát má Popelka jen jednu nevlastní sestru, rodina žije ve městě, otec je obchodník suknem, macecha je drsně zlá a jako vždycky si otce otočí kolem prstu. Z oblíbených motivů je tu mluvící holoubek varující prince a lískový keř, jejž Popelka vysadí na hrobu své matky. Vtipný je autorský motiv s kaprem (když se princ včas neožení, království bude vládnout kapr jeho strýce). Jediným dramatickým motivem je přiseknutí nohy zlé sestry (na rozdíl od jiné německé verze z produkce Das Erste z roku 2011 se tu osekává pata :-). Důležité je, že zlu nakonec není odpuštěno, ale je celkem vtipně potrestáno. Suma sumárum pěkná vtipná pohádka s milými herci, výpravou i hudbou. Nevím, zda pohádka už šla někde s českým dabingem, viděla jsem pouze původní německou verzi.