Jablkohruska

Povrchní slátanina. Symbol dnešní doby, ve které si na nějakou hloubku často už jen hrajeme. Kam se v této "pohádce" poděly hodnoty, etika, poselství? Nevzpomínám si, kdy naposled mě nějaký film natolik znechutil. Kdo chce modernizovat pohádky, ať se podívá na loňské Sedmero krkavců. V něm je totiž obsažené všechno to, co tento snímek zoufale postrádá.

Ano, z obsahového hlediska je to docela hodnotné video, které o lecčems vypovídá. Je bizarní a šokující a umožňuje nám náhled do způsobu života (nebo spíše přežívání) lidských trosek, které občas potkáváme na ulici. To však nic nemění na tom, že je to stále jen video, prosím vás, není to film! To, že je tento "výtvor" hodnocen zde na ČSFD jako nejlepší amatérský film, je výsměchem nejen všem skutečným amatérským filmům, ale zároveň i těm filmařům, kteří se podobné tematice, jaká je v tomto videu zachycena, věnují profesionálně - například Heleně Třeštíkové. Pokud by měla být jediným kritériem hodnocení výpovědní hodnota, mohli bychom sem rovnou přidat jako amatérské filmy třeba záběry různých požárů, povodní a podobných katastrof, které natáčejí televizní diváci na své chytré telefony a televize je následně používají v sestřizích ve svých zprávách. A pokud bychom měli hodnotit dokonce pouze bizarnost, měly by právo se tu jako amatérské filmy objevit (a pět hvězd dostat) desetitisíce anonymních videí z YouTube, za všechny uvedu alespoň již legendární Foku me. Snad uznáte, že je to hloupost a že takovéto věci si zkrátka a jednoduše těžko označení "film" zaslouží a stejně tak těžko budou na filmovou databázi patřit. Takže - za výpovědní hodnotu pět hvězd (nebo možná čtyři, protože mluvenému slovu ne vždy bylo rozumět), za bizarnost taky plný počet, ale JAKO FILM si to nezaslouží nic jiného než odpad! - a snad ani ten ne, protože to tady vůbec nemá co dělat.

Devadesátiminutové nic. Pár momentů, ve kterých člověku mírně zacukají koutky, se tu sice najde, ovšem je nutné je hledat pod mikroskopem. O to více se však dá zažít chvil, ve kterých nelze dělat nic jiného, než prostě jen nevěřícně civět na obrazovku a říkat si, jak je něco takového vůbec možné. Koneckonců - jak může vůbec vypadat film, ve kterém se na jednom místě objeví Hroch spolknutý hrochem, zpěvačka s brýlemi pro nedoslýchavé a "zákeřní kontrarevolucionáři"? Celkovou "atmosféru" dokresluje umělohmotný tlustokožec (který už nemohl působit nepřirozeněji), nesmyslné dialogy a nulová kvalita zvuku. O absenci jakéhokoliv vyústění - vlastně přesněji řečeno o absenci jakéhokoliv znatelného děje - už pak není ani třeba mluvit. "Dnes byla zrušena cenzura. A kdo se o to zasloužil? Hroch!" 5%. A to ani nevím, za co vlastně.

Příjemná rodinná oddechovka s pohodovou atmosférou. V kategorii předrevoluční tvorby pro děti a mládež se sice nejedná o nic zvlášť výjimečného - děj plyne poměrně zvolna, bez překvapivých zvratů, jeho vývoj je předvídatelný - přesto film dokáže svým způsobem potěšit, pohladit po duši. Jediná věc, kterou bych vytknul, spočívá ve velikosti (nebo v tomto případě spíš "malosti") tašky důchodkyně-zlodějky, do které by se avizovaných 6 bund skutečně nemohlo vejít. Ve výsledku zařazuji snímek do lehkého nadprůměru - 75%.

Připravoval jsem si sáhodlouhý a sofistikovaný komentář, ale nestojí to za to... Zkrátka - nevěřil jsem, že může existovat ještě horší zpravodajství než na TV Nova... Může!

Podprůměrná televizní komedie bez jakéhokoliv výraznějšího vyústění. Přibližně od poloviny filmu až do jeho konce jsem neustále čekal na zvrat, který však nepřišel. Navíc jsem se ani jednou nezasmál, což u komedie považuji za zásadní chybu. V daném žánru existují rozhodně daleko poutavější a povedenější počiny. 40%

Soutěž, která se především neskutečně vleče. Dynamiku či napětí byste hledali marně, občasné pokusy o vtipy sklouzávají většinou do trapností. Je mi líto, ale tohle se bohužel opravdu nepovedlo.

Daleko spíš horor než večerníček, ovšem velice působivě udělaný. Mladším dětem (cca do 8 až 9 let věku) bych ale tento seriál rozhodně nepouštěl.

Vzhledem k experimentálnímu pojetí je snímek těžko hodnotitelný, přesto se však o to pokusím. Jeho hlavním problémem je to, že neví, co chce - zda být spíše dramatem nebo komedií, či zda jsou jeho cílovým publikem děti, dospělí, nebo děti i dospělí. V kontrastu s přirozeně amatérskou kamerou vedenou kluky je zde navíc využíván vyloženě funkční střih, tyto dva elementy jsou tak ve vzájemném rozporu (což ovšem ne vždycky vadí). Některé scény jsou vyloženě trapné (například "svatba" obou hlavních představitelů - pro mě zcela nesmyslný prvek uměle všroubovaný do kontextu). Většina point je předem očekávatelných, ta závěrečná je však poměrně překvapující a navíc je podaná příjemně citlivým způsobem. Po shrnutí všech těchto faktů mi vychází jedno slovo, kterým by se dal zhodnotit film jako celek krátce a výstižně - rozporuplnost. Do šedivého průměru však rozhodně nezabředne. V přepočtu na ČSFD hodnocení 3 hvězdy, pro mne 65%.

Velice pečlivě propracovaná hra na city, která však Karlu Kachyňovi naprosto skvěle vychází. I přes občasné sklony k hluboké sentimentalitě film rozhodně nespadá do polohy laciné kýčovitosti - ba právě naopak - působí jednoduše, a přitom majestátně, skromně ve svém zpracování, avšak velkolepě v tom, co vyjadřuje. Mistrovské herectví obou hlavních představitelek netřeba rozebírat (a ani nemožno rozebírat, neboť některé situace jsou slovy těžko popsatelné a nejlépe je vyjadřuje samotný film). Z celkového hlediska pak na filmu zvláště cením prvek opakování - určité zdánlivě nedůležité situace se zde vzájemně podobají, což ještě zesiluje divákův dojem. Proto pro mě také není nejsilnějším momentem filmu jeho závěr, ale chvíle, kdy Fany, snažíc se vydělat si peníze na vlak, začne žebrat s prosícím panem Divokým, což asociuje jednu ze scén ze začátku filmu, kdy chce Fany pomoci muži, který žebrá úplně stejným způsobem, její sestra jí to tehdy však nedovolí. Scéna se žebrající Fany byla dokonalá - měla pouze jedinou vadu, a sice že mohla být delší, a to alespoň o 10 vteřin, aby se divák stihl patřičně dojmout a slibně se rozvíjející hudební motiv nemusel být tak násilně utnut. Film vřele doporučuji všem, kterým pod vlivem dnešního uspěchaného života ještě nezkamenělo srdce. 95%