borboleta

Nejprve je potřeba přijmout to, že film není takový, jaký se zdá být v traileru, že to není thriller a už vůbec ne horor a že nejvíc ze všeho je to příběh o lásce. Pak se na film budete hned dívat jinýma očima. Výstavba děje je trochu zvláštní, to co se na začátku jeví jako hlavní pointa se vysvětlí už v polovině filmu, protože to ta hlavní pointa vlastně vůbec není, a je jen na vás, jestli tyhle Shyamalanovo kotrmelce hodláte skousnout a přistoupit na jeho hru, a nebo ne. Já jsem přijala první tu první možnost a i díky hudbě, stylizaci a Bryce Dallas Howard jsem byla s výsledkem daleko spokojenější než třeba se Šestým smyslem.

Velkým snem mého dětství bylo zúčastnit se!

Tady můžeme krásně vidět, že lze natočit kvalitní, svižnou a dokonce i vtipnou romantickou komedii, na kterou se nejen bez obav, ale dokonce s potěšením může podívat i člověk, který (i přesto že by si to moc přál) moc dobře ví, že žádný krásný princ na bílém koni se nikdy sám od sebe neobjeví a že láska na první pohled opravdu není nic reálného. Ostatně Dylan a Jamie se do sebe zamilovali až po nesčetném množství pohledů a velké procento z nich rozhodně nebylo do očí. Film si dělá legraci sám ze svého žánru (a sexu a zpěváka té divné pubertální hudební skupiny), ale přesto jeho pravidla dodržuje a nakonec všechno dobře dopadne a všichni se mají rádi přesně tak, jak se to od správného romantického filmu vyžaduje. Snad jen těch uvědomělých rozhovorů s rodiči mohlo být v závěru méně, postavu nemocného otce bych asi vynechala celou, ta už moc hraje na city lítosti. Trochu mě už taky přestává bavit klasické filmové klišé, kdy postavy spolu sexujou v jednom kuse, ale přesto se neustále cudně zakrývají přikrývkami jen aby náhodou někde něco nevykouklo. Já vím, že je to kvůli přístupnosti filmu pro děcka, ale ukazování sexu bez těch správných emocí a závazků je přece méně výchovné než někde náhodou nechat objevit kousek dámského hrudníku. Justin Timberlake mě opět v dalším filmu přesvědčil, že přestože mě jako muzikant absolutně minul, tak jako herce jsem ho ochotná vzít na milost, tady se mi líbil:) Ještě tu mám malou otázku k zamyšlení: bylo v tomhle případě nutné překládat anglický název filmu?

Opatrný film, který sice nenudí, avšak z jehož námětu by se dalo vytřískat daleko víc. A taky by se daly mnohem lépe pořešit kostýmy, v téhle podobě totiž moc nefungují. Na druhou stranu je zde plusem povedený casting.

Určitě to bylo myšlené dobře, ale po nadějném začátku jsem se začala nudit a přemlouvat se, ať to dokoukám až do konce. Taková konverzačka může být hodně zajímavá v knize, ale na film byl příliš zaplněný hromadou monologů, sice se tím tvůrci zřejmě chtěli přiblížit k duchu knižní předlohy, ale v médiu založeném na hejbacích obrázkách to moc nefunguje.

Kdyby se nějaká vášeň a cit skutečně přidala, mohl by to být docela dobrý film. Takhle to ale ani James McAvoy nezachránil...

Vizuálně a trikově velice atraktivní, avšak na úkor příběhu, který mě vlastně ani moc nezajímal a příliš jsem se na něj nesoustředila. Což byl možná trik filmařů, kteří asi tušili, kde je slabina, tak to potřebovali nějak šikovně zamaskovat, což se jim taky povedlo. Nejlepší je ta část filmu, kde se Wesley zaučuje v Bratrstvu a má hroznou radost z toho, že už je z něj velkej chlap a ne jen šedivá myš. James McAvoy ho hraje naprosto přirozeně, v téhle roli se vyloženě našel. Angelina Jolie se sice možná ve své roli našla taky, ale mě svým střídáním dvou výrazů (soustředím se a spokojeně se usmívám na Wesleyho) moc neoslnila. Já ji ale nikdy moc nemusela. Zahraniční divák se na to bude dívat jinak, ale já si nemohla nevšimnout českých reálií, které vrhli na celou část s vlakem úplně jiné světlo. Už Angelina v žigulíku mi přišla hodně vtipná a když se pak najednou české luhy a háje změnili v hluboký kaňon a Pendolino po zatažení ruční brzdy nedokázalo zastavit tak, aby se nevykolejilo, což evokovalo něco o poruchových vozech Českých Drah, musela jsem se smát. Smích mě přešel až ve chvíli, kdy jsem si začala v duchu počítat, kolik lidí tam muselo umřít a až potom jsem si uvědomila, že mi asi uteklo něco z děje. Nakonec je to na tři a půl hvězdičky.

Je to příjemný a inteligentní film s nevšední zápletkou, avšak tak nadšená jako ostatní zde z něho nejsem. Já na něm prostě opravdu nevidím nic extra, nic v čem by nějak vynikal nad ostatní, možná by bylo zajímavější natočit tento námět víc psycho a méně jako komedii. Poprvé jsem ho viděla před pár lety a kromě názvu jsem ho kompletně zapomněla, tudíž dívat se na něj podruhé bylo jako dívat se na pro mě nový film. Ani Jim Carrey mě tu nijak herecky neoslnil, rozhodně nehrál špatně, ale myslím, že má navíc, jak dokázal ve Věčném svitu neposkvrněné mysli.

Moc nechápu, proč bych se měla dívat na to, jak se někdo brodí v hnijícím mase a pojídá syrové skopové mozečky, ještě když je to proložené zpověďmi typu "Já ty plzáky do sebe nacpu nejrychleji, protože já jsem hodně tvrdá a dost dobrá a všem ukážu, že ostatní jsou oproti mě lamy. A Hlavně fakt chci vyhrát ty dolary!" Navíc mi vadí tento americký styl televizních pořadů, kde samotná akce v hodinovém díle vydá tak na dvacet minut, zbytek času se věnuje opakování toho, co jsme před pěti minutami viděli a upoutávkami na to, co se bude dít za chvilku, trochu se pak cítím jako kdyby tvůrci automaticky počítali s mojí malou inteligencí a krátkou pamětí, ale třeba to je pravidlo žánru....

Když se dívám na komentáře a hodnocení ostatních, tak mám pocit, že je se mnou něco zásadně špatně, když jsem se uchýlila jen ke dvou hvězdičkám. Jenže mě tohle opravdu nebavilo, hodně mě to nudilo a dokoukala jsem to spíš jen z povinnosti, skoro až jsem se musela přemlouvat, abych vydržela. Asi to je tím, že se mi ani jeden z hlavní dvojice nelíbil samostatně ani dohromady s tím druhým, byli jako vytrženi z jiného světa/filmu. I když jinak mám Gordon-Levitta docela ráda, tady mi jeho neustálý úsměv a celkový charakter plyšového medvěda dost lezl krkem. Možná proto, že tihle kluci - plyšáci jsou pro mě nudní v reálném životě, tak mě nudí i na plátně a když jsou k tomu ještě hlavní postavou, tak je to konec... je to trochu nefér, ale prostě to tak je.