IvcaSammet

Tak tohle bylo opravdu překvapení roku! Když jsem o filmu slyšela poprvé, úplně jsem jej ignorovala. Nevím proč, ale automaticky jsem jej zařadila do škatulky "hovadina", aniž bych si o filmu cokoliv zjistila - v tomto směru jsem bohužel nepoučitelná. Jenže když jsem pak zjistila, že ve filmu hraje i Kryštof Hádek, okamžitě jsem věděla, že film musím vidět. Bylo mi jedno, o čem film vůbec je, hlavní bylo, že tam hraje Kryštof a že se to právě vysílá v kině ... A musím se přiznat, že mě ani trailer nijak zvlášť neuchvátil ... Samozřejmě ale čím víc se blížil termín mé rezervace v kině, tím víc jsem se na film těšila. A že jsem měla důvod! ... Ze začátku mě humor této komedie trochu vadil, ale buď jsem si časem zvykla a nebo se po pár minutách vytratil, ale za chvíli jsem se už smála se všemi ostatními. Z námětu se nakonec vyklubal opravdu skvělý film, který bravurně zapadá jak do komedie, tak i do komediálního dramatu (thrillerem bych to teda rozhodně nenazývala). Snad úplně nejvíc mě ale potěšil Marek Taclík. Vždycky to byl můj oblíbený herec, ale touto rolí se mě opravdu hodně zaryl do srdce. Nejen proto, že mě překvapil svým "tajemstvím", ale hlavně proto, že tu maximálně herecky exceloval. Samozřejmě mě ale svým hereckým výkonem nepotěšil jenom Marek, všichni herci zde opravdu zářili. Co se týče samotného Kryštofa, jediné, co mě mrzelo bylo to, že nedostal větší roli ... Protože mu to v tom barmanském obleku opravdu moc slušelo :) ... Celkově jsem se u filmu skvěle bavila a jsem opravdu moc ráda, že jsem na film do kina zašla. Snad úplně jedinou věcí, která byla až moc přehnaná, byla scéna s "vůní padesátky" a její "vyhánění mrazu ze srdce" ... Myslím, že tohle si Vojta a spol mohli klidně odpustit ... A co se týče samotné závěrečné scény ... Marku, si borec!

Za začátku mě Ex-pozice opravdu nadchla. Film se začal krásně rozvíjet a postupně odhalovat všechna své tajemství, jenže bohužel zůstal nějak nedořečený. Já vím, že by se s tím mělo u krátkometrážních filmů počítat, jenže bohužel, buď jsem prostě jen "blbá" a nebo se to všechno dohromady spojit nedá, ale bohužel mě tam ještě spousta věcí chyběla. Škoda, protože ze začátku se film tvářil opravdu výborně. Bohužel ale pouhý průměr.

Pořád jsem se tak nějak snažila brát ohledy na to, že je to studentský film. I přes to, že jsem film musela dát dvakrát, jsem vlastně nepochopila, co nám tím chtěl tvůrce říct. Kromě pointy s vypitým Pastisem jsem ve filmu nenašla žádnou logiku. Příběh mi přišel jako vytrhnutý z kontextu. Ale je fakt, že scéna s uplavaným bufetem pobavila.

Tak jsme se konečně dočkali! A musím říct, že to čekání rozhodně stálo za to!! Ze začátku mi sice tento Sherlock nesedl, ale když se příběh rozjel, byla jsem z tohoto speciálu maximálně nadšená. Celou poslední třetinu jsem hleděla na obrazovku s otevřenou pusou a očima svítícíma nadšením. Geniální zápletka, naprosto geniální! Třetí řada trošku pokulhávala, ale tento speciál se zase vrací do starých kolejí. A vůbec se nestydím tvrdit, že se zatím jedná o úplně nejlepší epizodu celého seriálu. I přesto, že došli k závěru, který jsem opravdu nechtěla slyšet ... Ale co já vím, třeba nám Steve Moffat a Mark Gatiss přichystají další a ještě větší překvapení ... Takže na závěr můžu říct jen jediné - ať už je čtvrtá řada tu!!

Vždycky jsem si přála, aby byl Kryštof Hádek princem. O této pohádce jsem samozřejmě věděla, ale protože se jedná o docela neznámou pohádku, nebrala jsem to jako "splnění mého přání". Přála jsem si, aby se Kryštof objevil jako pořádný princ, v pořádné celovečerní pohádce, na kterou se jak děti, tak i dospělí budou dívat každý rok v televizi. Toho už se ale bohužel nikdy nedočkám ... Což je opravdu obrovská škoda, protože právě v této pohádce mi Kryštof s přehledem dokázal, že by na to měl! Od pohádky jsem toho moc nečekala, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Příběh není úplně nejhorší a celkově na mě Lojzička je číslo působí opravdu pohádkově. Sice se nejedná o pohádku, o které bych řekla, že nějak výrazně překračuje průměr, ale pokud na ni někdy v televizi narazím, určitě se na ni s radostí podívám.

Shlédnutí tohoto filmu jsem dlouho oddalovala. Nejen proto, že mě odradil obsah filmu a hodnocení, ale taky proto, že já prostě Agátu Hanychovou nemám ráda. Normálně bych se na tento film nikdy nepodívala, ale Kryštof Hádek je Kryštof Hádek a já nemůžu nechat ujít nic, v čem se kdy objevil. Už od začátku mě ale bylo jasné, že se žádný zázrak konat nebude. Scénář byl tak příšerný, že velmi slabý herecký výkon Agáty Hanychové nakonec nevyšel jako největší slabina filmu. I přes to všechno jsem ale stále uvažovala, jestli filmu dát aspoň hvězdičku a nebo ne ... Samotný konec ale přece jen rozhodl, že ani těch pár sekund s Kryštofem Hádkem za jednu hvězdičku nestojí. Skoro všechno bylo ve filmu špatně, ale konec tomu opravdu nasadil korunu. Bohužel, ale jinak než odpadem hodnotit opravdu nemůžu.

Námět Fair Play mě sám o sobě vůbec nezaujal. Ale nakonec mě přece jen přesvědčili, abych usedla k televizi a na film se podívala. Normálně mě takovéto dramata moc nezajímají, obzvlášť, pokud jde o sportovní dramata, a proto jsem od filmu nic moc nečekala. Nakonec mě ale Fair Play docela překvapil. Možná právě proto, že zde byly nádherně ukázány praktiky komunistického režimu. Příběh díky tomu dostal tu pravou atmosféru. Bohužel mi ale nesedla postava samotné Anny, jejíž povaha mě občas zvedala ze židle. Judit Bárdos svou roli sice zahrála naprosto úžasně, ale bohužel se mi do své role nějak nehodila. Navíc mě trošku zklamal závěr, který sice byl dostatečně dramatický, ale na můj styl až moc zjednodušený - přesněji mám na mysli Annino rozhodnutí ohledně své budoucnosti. Celkově je ale Fair Play opravdu dobrý film a ráda se k němu zase někdy vrátím.

Zase jdu proti proudu. Po pravdě vůbec nedokážu pochopit, co se všem na filmu tak strašně moc líbí. Za začátku byl film sice hrozně zdlouhavý, ale přesto byl zajímavý. Když se potom příběh rozjel, film se mě opravdu začínal líbit. Samozřejmě, že se v průběhu celého filmu objevovaly scény, které mě přešly přemrštěné a hodně pohádkové, ale přece jen jsem se je snažila přehlížet, protože mě přišlo, že se film vydává správným směrem. Ale bohužel ... Od jistého okamžiku se všechno, co se tvůrci snažili vytvořit, sesypalo jako domeček z karet ... Co mě ale úplně "odrovnalo", byl závěr ... A tím nemyslím samotnou závěrečnou scénu, tím myslím všechno od "procesu popravy" ... Jako VÁŽNĚ?! Musím se přiznat, že něco tak stupidního už jsem dlouho neviděla ... Bohužel to ale zřejmě na většinu diváků funguje ... Na mě ale rozhodně ne! Nejdřív jsem chtěla dát filmu dvě hvězdičky, ale nakonec mě samotný Ben Whishaw přesvědčil ... Ten svou roli zvládl naprosto bravurně ... Slabší průměr, zbytečně zahozený námět ... On to opravdu mohl být skvělý film ...

Když jsem byla dítě, Zlatovláska patřila mezi mé nejoblíbenější pohádky. Možná to bylo tím, že jsem tuto pohádku viděla po Třech oříškách pro Popelku jako druhou, možná to bylo tím, že jsem Jiříkovi záviděla jeho schopnost mluvit se zvířaty a Zlatovlásce její vlasy, ale opravdu jsem tuto pohádku milovala. Postupem času mi sice některé části začaly trochu skřípat, ale do dnes se na Zlatovlásku velmi ráda dívám. Jako dítě bych určitě pohádce pět hvězdiček dala, ale dnes už přece jen některé části nemusím tak jako v dětství. Hlavně ty zpívané ... Sice mi ty písničky úplně nevadí, ale přece jen bych se bez nich obešla ...

Tak jsem se konečně dočkala! Každý rok jsem se smutkem pozorovala obsazení nových Vánočních pohádek a každý rok jsem si stěžovala, že na Kryštofa zase zapomněli. Snad úplně nejvíc ze všeho mě ale mrzí, že když mohl být Kryštof tím "hodným" princem, tak ho ignorovali, a teď když už může být jen "zlým" princem, tak si ho konečně všimli ... Vždyť Kryštof by byl skvělý princ pro princeznu! ... Samozřejmě, že jsem počítala s tím, že Korunní princ nebude nic zázračného, ale přesto jsem se na pohádku hrozně moc těšila. Kryštof byl ve své roli absolutně vynikající. Každým svým výstupem mě skvěle pobavil. Čím mě ale tvůrci dost zklamali, byla samotná postava princezny. Eva Josefíková ji sice zahrála skvěle, ale celkové povaha princezny mě přišla spíš protivná než "princeznovská". A o drakovi se radši ani nevyjadřuju ... V dnešní době by měl drak vypadat jako drak, a ne atrakce v Dinoparku ... Nakonec ale pohádka nebyla úplně nejhorší. Byly scény, u kterých jsem se pobavila, byla scény, které byly špatné, takže mi z toho celkově vychází průměr ... Normálně bych se na pohádku asi už nepodívala, ale díky Kryštofovi se k ní velmi ráda vrátím.