Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný

Recenze (136)

plakát

Ranma ½: Akumu! Shunmin kō (2008) 

Snad poslední kousek do skládanky Ranma ½´. Souboje se zlepšili, ale animaci mám stejně radši tu starší. I po tomhle možná posledním mohu směle říct, co je lepší jak Ranma? Smutně věřím, že by každý z vás dokázal říct nejmíň sto titulů (hlavně sledovači yaoi a shonnen-ai, ty by jistě dokázali říct nejmíň tisíc titulů). Pro mě je Ranma nejlepší a zatím se nepbjevilo nic, co by jí dokázalo předčít, z řad anime komedií, akční a všeho dalšího čím Ranma je.

plakát

Columbo (1971) (seriál) 

Nesnáším jeho způsoby, vždycky jsem litoval ty pachatele. Před Columbem není úníku, je jako pátrací pes. Nelze se schvat, on vás vyčmuchá a zavře. Začátek začíná koncem, konec končí začátkem. Jakmile Columbo potká vraha, není vrahovi úniku. Ta metoda je neomylná. Nezáleží na tom, jak moc je vrah chytrý, jak velku má trpělivost, jak hodně Columbem pohrdá. Záleží jen na tom, že to udělal. Coĺumbo je opravdový stroj, svým autem, psem a řečmi o manželce dostane každého. Začne to už tím, že si vrah pomyslí, že ho takový ubožák nemůže nikdy chytit. Colombo to zavětří a je konec. Pak už jde jenom o to, jak to vrah udělal. Colombo má vždycky pravdu.

plakát

Pokémon (1997) (seriál) 

Jako malej jsem to furt sjížděl. Nemám důvot to hodnotiti špatně po tom, co jsem vyrostl. To by nemělo smysl.

plakát

Baka to test to šókandžú - Season 1 (2010) (série) 

Námět semi fakt líbil, to o těch třídách a bojích, to bylo dobrý. Co mě, ale znechutilo, byly ty extrémy, tady to přehnali, to je víc jak je u anime možné. Byla to fakt hrůza. Nejvíc mě znechutily vtipy o gejzízech krve z nosu po prožití naděrně erotické skuečnoti. Jako nechtěl byc vidět hlavního hrdinu v postli s nějkou holkou, to by pouštění žilou nesahalo ani po kotníky. Potom ještě ta holka, co vaří jedovatý jídlo. Všichni to vždycky řešili, na chvíli umřeli, pak byli fajn, ale když přišla znovu s jídlem, řešili to znovu. Po tom, co se tahle situace opakovala asi tak storkrát jsem skončil. Neni to dobré a pokud se to poé těch mých pěti viděných dílech něco rapidně nezlepšilo. Raději se na to nekoukejte.

plakát

PIKO (2010) 

Docela dost se mi to líbilo. Umělecky dobře zpracované. Časová linka se mi zdála dost kvalitní. A ještě k tomu tam promlouvají postavy, kterým se to fakt stalo, proč ne? Dobře spracované, zajímavé příběhy a postavy i kamera a scéna byly dobré, co víc si přát. Osobně drogy nesnášim a tento film to ve mě jenom utvrdil, tedy asi splnil svůj účel, takže jednoznačně dobrý.

plakát

Xiu hua da dao (1978) 

Naprosto výborná detektivka, celou dobu se to zaplétá a rozplétá a nakonec finále. Výborná akce. Nejvíc se mi líbil hlavní hrdina, chytrý a vtipný, to bylo něco neskutečného. Vřele doporučuji, dobrá zábava, kostýmy, scéna a kamera, co víc si přát?

plakát

Ranma 1/2 - Season 1 (1989) (série) 

ANIME: Konečně jsem se odvážil okomentovat můj vůbec nejoblíbenější a tedy i nejlepší anime seriál s touto tématikou. Opravdu Ranma nemá konkurenci. První série samozřejmě jako všichni úžasná. Druhá nemohl jsem přestat. Třetí a další viz Ranma ½: Nettō-hen. Čím to teda je, že je Ranma tak dobrá? 1. humor mi perfektně sednul. Je promyšlený do nejmenších detailů, Ranma je staven to těch nejúžasnějších situací, ze kterých se dostat není lehké, ale pořád není Ranma ten tuctový hrdina - nejsilnější, nejhezčí, nejsvalnatější, nejchytřejší, s oslnivým lestkem atd.- jeho postava si po celou dobu zachovává své špatné i dobré zvyky, což, věřte mi je někdy přímo ukrutné. Jako jednomu z mála anime hrdinů mu to myslí normálně, když je holka, proč toho nevyužít, to jsem asi miloval ze všeho nejvíc. Pravidelně jsem se smál jeho necitelnosti a minimálnímu pochopení situace, což samozřejmě nebyl sám, vždy to ale bylo v mezích normality. Počkat "pravidělně?", co to znamená pravidelně jsem se smál, to by přece znamenalo, že byly vtipy založené na stejném zákledě a to hned několikrát. To přece není možné. Ale je, prakticky na to nemůžu přestat myslet. 2. animace. obrovská spousta lidí nemá ráda tenhle typ animace. Myslím si, že tahle animace udělala z anime vlastní soběstačný žánr, není až tak důležitá ta přesnost, ale ta krásně promyšlená umělecká zkratka, což je přesně to, co se v posledních letech z anime ztrácí, když si na googlu zadáte anime, vyjedou vám epické snímky, super propracované, do nejmenších detailů ve photoshopu, ale už to není zkratka, oni se snaží brát zjednodušení do detailů, o tom přece zjednodušení a manga není. Ano, je to pěkné, ale bezesmyslu. No a co, že nemají duhový, zlatý a fialový obrovský oči v Ranmě, to nemá nikdo, zatímco taková bledě modrá, je docela běžná a dobrá. Zrovna tlumené barvy se mi také moc líbily 3. detaily, v snad žádném anime neuvidíta takové ralistické detaily. Příklady: moc často se mi nepovede rozlomit hůlky od vietnamců přesně na dvě poloviny, vždycky tam zůstane alespoň nejaká nepřesnost, tohle tam Ranma má ani v anime o jídle s hůlkama to neni. Málo v kterém anime se někdo pokusí utéct před rozvášněným davem, většinou jen tupě zírá, jak se blíží pohroma a v takových detailech bych mohl pokračovat. 3. romantický příběh, ať si myslí kdo chce co chce ani Kanon nebo Clannad popřípadě Air, tři vrcholy anime romantiky, nemají reálnou romantickou křivku. V Ranmě mě jeho křivka docela pohltila, není to tak, že by přišel king of the bitches a po pár rozhovorech a škádlení by po něm letěly všechny. Ne tady dokonce ani hlavní hrdina naprosto nemyslí na holky, což by bylo v současné anime romantice nemožné. 4. čest, ano existuje tady čest a důstojnost, hlavní hrdina má čest, stejně tak i Akane má čest a přes to se nehne nic. Tenhle seriál i přemýšlí o každé osobě zvlášt, nejsou to jen pocity hlavního hrdiny, jsou to pocity všech a zase, nikdo nic nepřehání, zbytečně se nevměšuje, chovají se REALNĚ, není na tom nic špatného ani nudného, jak tenhle seriál dokazuje. Je to fakt, v Ranmě realita střídá mystičnost, láska střídá nenávist, komedie střídá akce tohle vše a mnohem více se zde míchá a bublá. Člověk musí vidět všechno. 5. postavy, napsané na jedničku, neexistují lepší, pořád se nemohu shodnout s mojí sensei na japonštinu, kdo byl nejlepší, je to jedno z velice mála filmů a seriálů, kde jsem si nejvíce oblíbil hlavního hrdinu. Typ, jak přežít prvních pár episod, nezabývejte se nahotou postav, je to jen prostředek k vtipu, nejde o nic nekvalitního či závadného. Blahopřeji všem, co tenhle komentář dočetli až sem, o Ranmě se toho dá říct ještě spoustu pěkného, ale nejlepší je to vidět. Opravdu Ranmu bych z těch sto padesáti miliónů anime, nebo kolik ho vlastně na světě je, doporučil jako číslo jedna, je to nezopakovatelná záležitost, jediného čeho lituji, je že už jsem viděl všechno, co se dalo. (pozn. viz Subjektiv, já jsem velice rád, že Rumiko Takahashi neví, kdy skončit.) MANGA: Přečíst 38 volumů té nádherné mangy my zabralo trochu času, ale vyplatilo se to. Mimoto, že je ta manga tak dobře a krásně umělecky zpracovaná, že jsem si musel koupit fyzicky první i druhý díl z US, jsem objevil i spoustu zajímavých faktů. Jak už bylo řečeno, Ranmu seriál spojuje jemná romantická linka mezi Akane a Ranmou. Jemná znamená, že se prostě jednou za pár dílů stane něco romantického mezi nimi. V seriálu je to životně důležité, protže to spojuje neuvěřitelný mix martial arts a komedie, kterým Ranma je. Jasné. Mé překvapení nemohlo být větší a zahořklejší, když jsem zjistil, že je manga Ranmy založená na úplně jiném principu. V manze je romantických chvil pomálu, hlavně z počátku. To co dává smysl manze jsou ty souboje a neuvěřitelná fantasie při vytváření těch nejbizardnějších technik, co můžete v anime vidět. Tady dává smysl tolik rádoby fillerů, které jsou v anime, oni tam musí být, ale protože musí být anime zkráceno, bylo jich spousta vynechaná, a proto nemají v anime až takový smysl jako v manze. Toto vám může napovědět, že se v manze nedočkáte moc romantiky. Upřímě Rumiko Takahaši zkazila hned několik vtipů a romantiky (např. ta scéna z konce OAV o Akane-panence, kde Akane brečí a tiskne se k Ranmovi, tuhle scénu vidíte v anime zhruba ze dvou metrů, v manze z třiceti, takže není nic vidět a je tomu vynechán jen jedno okénko), za další třeba autorka nemůže např. scéna, kdy ranma s Ryogou poprvé vstoupí na led, ta je díky manze a okénkům rozkouskovaná, takže není vidět jak se hihňají, když na led vstupují. Musím říct, že jsem Rumiko Takahaši nenáviděl kolem takového 28 volumu, tam se opravdu nestane nic romantického po dobu 12 volumů, to znamená že jsem čekal zhruba 300x12 stránek na jedinou romantickou scénu. Mangu, ale můžu jenom doporučit, ne jen protože má třeba KONEC a krásné výtvarné zpracování.

plakát

Alois Nebel (2011) 

Jaké chyby, jaká neoriginalita, co to je za blbosti. Za prvé kresba naprosto famózní, příběh dokonalý, hudba nebyla špatná, co víc chcete? Člověk, který nedokáže ocenit filmové vlastnosti by neměl nic hodnotit, a když už tak by měl udat pádné důvody. Film dokazuje, že jsou Češi mistři animace, některé věci vypadali snad z 99% pravě, a to se jen tak nepodaří ani u normálního obrazu, a tohle bylo navíc pohyblivé. Zanechte skepsi stranou, tenhle film stojí za víc než za shlédnutí, nad tímhle by se měl člověk zamyslet. Dlouho jsem si film nechtěl pustit, protože jsem myslel, že to bude další dramatický vyděrač citů, jak jen jsem se mýlil. Já, kterého často filmy doženou k naprosté odrovnanosti, jsem se tentokrát příjemně bavil, a co je nejdůležitější, mám dobrý pocit i po filmu, je to velice příjemné. Zanechte tedy prosím frází:"Poetické nic, snaha o světovost a neschopnost (pozn. ty bys to dokázal líp?)" nebo "Přes všechny chyby," atd. mohl bych pokračovat dál. Tenhle film rozhodně stojí za to a zaslouží si víc něž hloupých a mizerných, stávajících 65%.