Kakho-oto

Většinu špionážních dílů seriálů mám rád a platí to i o obou závěrečných dílech tohoto typu. Závěrečná mise majora Jiřího Hradce byla natočena v prostředí Kuby, které představuje Chile, případně Bolívii. Tento díl řadím v rámci seriálu na cca 10. místo, což je celkem slušný výsledek.

Jeden z nejlepších dílů celého seriálu, případem a jeho děsivostí je to obdoba dílu Bestie z první řady a epizody Studna z poslední řady seriálu. Vladimír Salač v ještě zápornější roli než v epizodě Smrt u jezera. V tomto případě se dá výjimečně tvrdit, že byl příběh doopravdy natočen podle skutečné události. K případu zavražděné a rozčtvrcené ženy však došlo již roku 1951, nikoliv až 1958. Vrahovi pomáhaly matka s dcerou, nikoliv sestry jako v seriálu. Jinak je případ natočen v podstatě tak, jak se stal a jak byl vyšetřen (legendárním kriminalistou Zahrádkou). Zároveň se jedná o jeden z mála skutečně apolitických dílů.

Díl seriálu, v němž se tvůrci vyrovnávají především s církví. Ve skutečnosti byla řada klášterů zrušena již v roce 1950, kdy proběhla i represivní akce K namířená proti klášterům (neplést s jinými akcemi K, proti soukromému zemědělskému sektoru a proti překročitelům státních hranic). Nedělám si o římských katolících i jiných křesťanských směrech iluze, ale případy ubičování dvou řádových sester v roce 1835? Tady tvůrci pustili svou fantazii hodně z uzdy. Snad dobře, že Hradec (Rudolf Jelínek) nepopsal, co se mělo v ženském klášteře přihodit v roce 1944. Zjevně se jednalo o narážku, že církev čile spolupracovala s nacisty. Ve skutečnosti se řada farářů i jiných představitelů církve zapojila do protinacistického odboje, což však tvůrci normalizačního seriálu z pochopitelných důvodů ani nenaznačili. Křížová cesta je nejen nejslabší díl s Pavlem Bláhou (Radoslav Brzobohatý), ale také jedna z nejslabších epizod seriálu vůbec. Taky nechápu, proč zde opět vystupuje herec Josef Čáp, kterého diváci viděli v jiné roli předminulé epizody (Loď do Hamburku).

Tento díl má z první desítky dílů seriálu nejdelší stopáž. A to celkem zbytečně, poněvadž se jedná o jeden z nejslabších dílů první řady. Ani přítomnost agentů z obou stran železné opony (Bláha, Hradec), ani sympatická role lodníka Šimka (Jiří Krampol), ani ostatní postavy v čele s vychytralým lodníkem Bínou (František Filipovský) nedokázali učinit z dílu příliš velkou zábavu.

Spíše jen průměrný díl seriálu uvádí do děje nejen Zemana, ale také jeho dva důležité přátele - dr. Veselého a zejména Václava Kalinu, pozdějšího příslušníka Státní bezpečnosti. Zásluhou Kaliny vstoupili do SNB Zeman i Veselý. Vrahem Zemanova otce je příslušník národně socialistické strany, což byl zejména propagandistický záměr tvůrců. Národní socialisté se stali po roce 1945 nejvážnějšími rivaly komunistů v českých zemích a po roce 1948 jimi byli dost pronásledováni. Četnická pátrací stanice i místní četník jsou líčeni jako neschopní a bázliví. Tvůrci seriálu demonstrují, že četnictvo patřilo do starého železa a jen takoví kovaní komunisté jako Jan Zeman byli schopni "zavést zákony a pořádek po našem".

Nepřátelé komunistů zlikvidovali policistovi a komunistovi Zemanovi nejen otce, ale i první manželku. Vrahem Lídy Zemanové nemohl být nikdo jiný než Pavel Bláha, který byl v Československu nelegálně dlouhých pět let, aniž by dosáhl nějakého úspěchu. Tvůrci cílili na city diváků, kterým měl Bláha připadnout jako nanejvýše odporný a zákeřný jedinec. Podle toho, co jsem četl, se jim to moc nepovedlo. Nedivím se, na mě Bláha v seriálu také nepůsobí příliš negativně. Nikdy jsem nečetl, že by nějaký agent chodec zastřelil manželku příslušníka SNB, navíc na podzim 1957, kdy již byla doba střelců (spíše agentů-chodců) skutečně již minulostí.

V tomto díle je mj. vidět, jak režim po roce 1948 zničil život schopnému podnikateli Ing. Čadkovi (výborný Ilja Prachař), který měl velké trápení i s nevěrnou manželkou (Carmen Mayerová), k čemuž svým způsobem rovněž přispěl poúnorový režim. Autoři seriálu nad tím takto určitě nepřemýšleli, ale já to v tom příběhu vidím. Zeman dokonce na konci Čadka nijak nešetří a označí světonázor jeho a jeho ženy za divný, přestože se oba vrací od hřbitova, kde je pohřbena zavražděná Čadková. Na druhé straně tvůrci vykreslili odpůrce režimu až odporným způsobem - zejména primáře Honse (Eduard Cupák), který v tomto směru zcela zastiňuje i agenta Pavla Bláhu (Radoslav Brzobohatý). Po Konci velké šance nejlepší "bláhovský" díl seriálu.

Kanadský indián, co nevypadá jako indián, provází diváky Německem a ukazuje jim, jak se němečtí běloši často a rádi převlékají do indiánských kostýmů. O samotné postavě Vinnetoua nebo dokonce Karlu Mayovi toho v pořadu moc nepadne. Samozřejmě nechybí zmínka o tom, že mayovky rád četl Adolf Hitler. Nějak se mi ale nezdá, že by nacistické Německo obdivovalo indiánské válečníky. Hodně úsměvné je, že jeden původní obyvatel Ameriky (rozuměj indián) žijící v Berlíně brojí proti westernovým městečkům, přírodním divadlům apod., protože se tam běloši převlékají za indiány. Z toho důvodu nemá rád ani postavu Vinnetoua. Na to se dá odpovědět: 1. Němci popularizují indiánskou tématiku, což u někoho vede i k většímu až odbornému zájmu o původní obyvatele Ameriky, 2. Karel May chtěl připomenout chmurný osud indiánů, proto psal díla, v nichž vystupovali i ušlechtilí indiáni (v prvé řadě Vinnetou). Takže "berlínský" indián pláče na špatném hrobě, nebo se spíše pokouší dělat se zajímavým. Zároveň si myslím, že přílišná komercionalizace tématiky (např. pseudotýpí ve westernovém městečku) by se vůbec nezamlouvala ani Karlu Mayovi. Dokument nezmínil ani fakt, že literární dílo Karla Maye již v Německu příliš nefrčí - cca od přelomu tisíciletí, kdy na trh vtrhli Harry Potter a spol.

Trvalo to skutečně velmi dlouho, než byl v rámci oficiální řady bondovek zfilmován první román s postavou Jamese Bonda. Děj knihy se odehrává cca o 55 let později než děj stejnojmenné knihy. Filmaři se rozhodli Bonda restartovat tím způsobem, že stejně jako v knize je ve filmu Bond agentem začátečníkem. Velmi se mi líbily akční scény (zejména honička v Africe a finále v Benátkách), rovněž Eva Green v roli osudové dívky Jamese Bonda, ale to všechno nestačí na více než velmi silné tři hvězdičky (65 %). Pro mě osobně v rámci oficiálních bondovek (24, od Dr. No po Spectre) sotva průměrný film, poněvadž méně se mi jich líbí asi pouze šest.

Snímek mohl být rozhodně dramatičtější a potom i o půl hodinu delší, což by v případě dramatičtějšího pojetí vůbec nevadilo. Moje největší výtka: v roce 1940 si Horáková vezme od manžela seznam lidí z odboje. Její manžel se vyjádří, že na seznamu jsou "všichni, naprosto celý odboj." Proč něco tak nesmyslného film obsahuje? V roce 1940 bylo do odboje (většinou propagandistické akce, špionáž) zapojeny desítky tisíc lidí. To se musí náš protinacistický odboj neustále znevažovat a vykládat tendenčně či zcela lživě? Horáková byla výjimečná, ale neznamená to, že zbytek českého národa byli (míněno za protektorátu i v padesátých letech) ovce či dokonce odpad!