Kakho-oto

Průměrný film, který jak už to tak u Tarantina bývá, je plný dlouhých dialogů a brutálního násilí. Zároveň se jedná o znevažování tragických událostí druhé světové války, v prvé řadě pak protinacistického odboje a částečně i holocaustu židovské populace. To, že je Tarantino jedním z nejoblíbenějších režisérů a scénáristů na světě, asi není příliš pozitivní výpovědí o stavu současné civilizace. 60 %, když pominu, že film naprosto nevhodným způsobem a nepravdivě zobrazil jedny z nejpohnutějších událostí světové historie

Slabší tři hvězdy dávám za to, že jsem se chvílemi poměrně dobře bavil. Z historického hlediska jde samozřejmě o naprostý paskvil (z tohoto pohledu bych nemohl hodnotit jinak než jako odpad), což platí i o následujícím dílu Odkaz hříšnice.

Velmi silné tři hvězdičky, ale čtyři udělit nemohu: - mix brutality s černým humorem mně nesedí - scéna s posledním mrtvým s přezdívkou Lavina je velmi trapná - všechny postavy indiánů jsou záporné

Ano, jedná se o dokument "letem, světem", poněvadž chtěl obsáhnout více událostí odboje. Přesto se jedná samozřejmě jen o malý výběr toho, co se v protektorátu v oblasti odboje stalo. Dokument se věnuje událostem let 1942 a zejména 1943-1945. Opravím údaj od uživatele Volodimira 2: v dokumentu se mluví o Ernstu Gerkem, druhém veliteli řídící úřadovny gestapa v Praze, jenž vystřídal Hanse Ulricha Geschkeho.

Tento dokument je výsměch elementární objektivitě. Jak tady někteří zmiňují: v dokumentu vůbec nic nepadne o hrůzách, které předcházely mimořádným lidovým soudům (a Národnímu soudu v Praze) - pouze naznačeno je to u stvůry Kašparové. Mimořádné lidové soudy odsoudily na smrt výraznou část gestapáků, kteří se českým úřadům dostali po válce do rukou. Většina českých kolaborantů, kteří byli odsouzeni k smrti, si to rovněž zasloužila (stačí si prostudovat seriózní odbornou literaturu, sám znám regionální případy). Prohřešky proti malému retribučnímu dekretu byly řešeny trestními nalézacími komisemi ONV, které neudělovaly drakonické tresty (navíc velká část případů skončila omilostněním či očištěním). O kvalitě dokumentu vypovídá též obsazení, poněvadž z vystupujících historiků ani jeden nepatří k renomovaným a obecně známým (osobně znám pouze Machalu, jenž byl jako jediný poměrně solidní a seriózní). Stačí si to porovnat s historiky, kteří vystupují v dokumentu Apoštol národní zrady.

Takový "Svět podle Mildy" (něco na způsob portrétu prostějovského neonacisty - Svět podle Daliborka, byť se jedná v každém případě o jiný fanatismus, stále jde o fanatismus, zatvrzelost, neschopnost sebereflexe, demagogii apod.).

Viděl jsem epizodu o top 10 diktátorech starověku... Je to děs běs, něco tak neseriózního a bulvárního, aby člověk pohledal. Namátkou: na prvním místě skončil Čingischán (starověk???), všichni diktátoři byli tak drsní, že se s nimi pozdější diktátoři a tyrani nemohou údajně poměřovat (takže např. Ramesse II. byl horší než Stalin a Kleopatra horší než Hitler a Caligula horší než Pol Pot?), Čingischánovy hordy vybily 11procent tehdejší lidské populace (jak na to vystupující historici přišli, když o populaci tehdejšího světa máme jen hrubé odhady, o Americe ani nemluvě...). Jestli takhle pracují američtí historikové, pak třeba těm našim (byť k řadě z nich lze mít jistě velké výhrady) obecně nesahají ani ke kolenům.

Víťa Sršeň se představí do telefonu jako Zeman (po spatření fotografie Miloše Zemana na titulní straně novin). Paní na druhé straně reaguje: Vy jste od pana Drahoše, že? Sršeň alias Zeman s tím souhlasí. Tvůrci seriálu nemohli tušit, že jistý pan Drahoš se o několik let později postaví do voleb právě proti Zemanovi. Tato náhoda mě celkem pobavila.

Vím, že takoví exoti jsou i jinde, ale i tak jsem se snad poprvé styděl za to, že jsem z Prostějova. Asi ještě větší exot než "hlavní hrdina" je slovenský přítel jeho matky, který jednou vyjadřuje neonacistické názory, podruhé proklíná Němce. Je to jedinec nebezpečný svou blbostí a bezcharakterností.

Trochu nadhodnocený snímek. Jestli jsem si dobře všiml, tak tyto dvě scény spadají do období podzimu 1943: čokoláda z amerických letadel a popravení pomocníci partyzánů. Pokud tomu tak skutečně je, potom se tvůrci dopustili historických omylů, poněvadž partyzánský odboj byl na Valašsku až od září 1944 a americká letadla přelétala nad naším území až od července 1944. A oběšenci uprostřed temného lesa? Nacisté v několika případech i u nás nechali viset oběšené partyzány na stromech či telegrafních sloupech, ale dělo se tak na veřejně frekventovaných místech za účelem odstrašujícího účinku, nikoliv na málo přístupných místech jako byl např. "prostředek" hustého lesa (filmaři prostě chtěli nějak vyděsit hlavní hrdinku a jiný způsob je nenapadl...). Způsob vyobrazení rudoarmějců je případ sám o sobě. Znásilňování českých žen sovětskými vojáky bylo bohužel poměrně běžné, ale nedorozumění a masakr na způsob toho, co je znázorněno ve filmu, mně není znám. Samozřejmě ale nevím všechno.