Gore

První polovina filmu je absolutně bezchybná. Naprosto výtečné herecké ztvárnění dvou téměř debutantů R. Lee Ermey a Vincent D'Onofrio, kteří se skvěle upsali na začátku své kariéry a už to nepřekonali. Druhá polovina filmu ve vřavě vietnamského pekla začíná lehce skřípat, ale naštěstí to zachraňuje režie mého oblíbence Kubricka. Jeden z vrcholů 80. let a válečného filmu vůbec.

Téměř 3 a půl hodinové (viděl jsem režisérskou verzi) psychedelické běsnění v depresivním pojetí, vrcholící scénou s býkem, mačetou a The End od the Doors. Příběh je téměř vedlejší, zde jde spíš o to, ponořit se zplna do atmosféry, depresivních emocí (jako u hudby the Doors nebo Joy Division) a vychutnat si obrazové ztvárnění až se zdá nekonečné plavby do lidského pekla na úplný okraj svého bytí. Nedoporučuji lidem trpící maniodepresivními stavy.

Po prvním zhlédnutí bomba na pět hvězdiček, ale jak jde čas a na filmu se usazuje prach, ztrácí i na kvalitě a oapkovaná shlédnutí už nenabízejí tolik jako to první. Úvodní scéna je stále nej ve válečném filmu, ale oproti takovému Schindlerově seznamu, který zraje jako víno, se to nedá srovnávat.

Originál jsem neviděl a v téhle verzi jediné co za to stálo, byla vizuální stránka, jinak dějově, dialogově a herecky plochý.

Těžko stravitelně a obtížně pochopitelné - to je režijní debut Kaufman. Někdy jsem měl pocit, že sám autor to nechápe a ztrácí se tam. Hoffman jako jeho alter ego, potýkající se mezi depresemi a hypochondrií, hledání nenaplněné lásky nebo zčásti (než se před sexem rozbrečí), snahou převést na divadelní prkna svůj život, pojmout ho jako velkolepé rozsáhlé dílo a stále vlastně nevědět, co chtít ze života převést a pak zjistit, že se celým životem pořád za něčím honil aniž si uvědomil, že mu život proklouzává mezi prsty a být z toho v depresi a pendlovat mezi skutečným životem a hromadou náhražky života a pomalu zemřít, ale to už jsou všichni mrtví. Jak smutné, ale celé je to zmateně vykonstruované a místami se člověk docela nudí.

Sandler opět nezklamal, zase stojí za ubohou rádoby-komedií, tentokrát se obešel bez nechutností nebo debilních 'hrdinů' (nepočítám jeho projev, bezprostředně poté, co ho štípne včela do jazyka, aby pak zas mluvil normálně). Ale opět hraje chudáka ňoumu, který je chudý a každý ho odstrkuje, aby pak ke štěstí přišel a žil s krásnou dívkou až do smrti. Pořád je to to samý a už je to moc ohraný. Jediné na co se dá koukat je Brand, Russell a Cox. Ale vyvažujou to Pearce, Lawless a morče, opravdu děsnej trojlístek.

Horší než jednička, a celkově to nemělo žádný ucelený tvar a hodně se to opakovalo. Chyběla tomu dějová linie, která by tuhle taškařici táhla dopředu, celé se to točilo v kruhu a tvůrci zřejmě nevěděli kudy ven. Opomenu takové detaily, jako že v jedničce na konci odjížděli lodí a ve dvojce na začátku letadlem. Ale dětem se to líbit bude, hlavně že tam jsou barevný zvířátka a pořád někam poskakují, ne?

Na Sbal prachy a vypadni sice Ritchie nedosáhl, ale aspoň to není takovej průser jako ta slátanina s Madonnou. Přehršle postav, ve kterých se člověk alespoň ze začátku dost ztrácel. Horší je, že se vytratil vtip, který Ritchieho první 2 filmy proslavil.

Johnny Depp už v začátcích své kariéry předvádí skvělý výkon v téhle bizarní parodii na hudební filmy, kde se ujetost střídá s absurditou, ale pohromadě to zrovna moc nedrží.

Nudnej duchařskej thriller (bez duchů), kterej prošumí a zmizí (jak duch). Konec byl patetickej, kdy jsem chvilku premejšlel, co si o něm mám myslet.