FvP

Je to skutečně dilema: I když je to v jádru dobrák a vtipálek, většině svého okolí je nebezpečný. I kdyby to nebyl příběh podle skutečné události, neměl bych problém mu uvěřit. Ten základní konflikt a nejasnost hranice mezi podivínem a idiotem je vystižena přesně, jak má být: naprosto vůbec.

Každý by měl hrát hlavní roli aspoň ve vlastním životě... Celý život hledám ten správný kýč... Nehynoucí hlášky, neotřelé "setkávačky", dokonale prázdninová atmosféra. Příběh každého z hrdinů promlouvá tak živě, že pláčete a smějete se stejně s postavami a rozumíte jim lépe než sobě. A nakonec jste i schopni uvěřit ladnému sprintu Cameron Diaz v závěru.

Je až s podivem, jak se amaterským tvůrcům podařilo s minimálními náklady téměř dokonale napodobit jeden z rozměrů Jacksonovy Středozemě: všeschny ty panoramatické náhledy krajiny, lyrické nájezdy na dumající nebo putující hrdiny, strašlivě živé hordy páchnoucích skřetů... Bohužel a naštěstí toto vše není jediným aspektem původní série. K Jacksonovu ztvárnění středozemě můžeme mít mnohé výhrady, ale těžko mu upřeme, že kromě působivých scenerií a digitálních triků má jeho film i příběh (byť ne Jacksonovou zásluhou), funkční dialogy a logickou stavbu, což u Lovu na Gluma poněkud postrádám. Nabízí se otázka, jak můžeme srovnávat jeden z nejdražších filmů historie s na koleně dělaným dílkem party nadšenců. Jednoduše proto, že se k takovému srovnání sám hlásí. Tvůrci Lovu na Gluma se pokusili napodobit Pána Prstenů už třeba výběrem herců, jak jen to šlo, a leckdy kopírovali kompletní záběry i celé scény, takže větší či menší nedokonalosti o to víc vynikly. Absence příběhu a vybledlost postav je ale těžko omluvitelná, protože na tuto sféru má rozpočet nepatrný vliv a právě zde mají amaterské filmy největší prostor pro rozvinutí, a ani fakt, že se tvůrci zaměřili na grafickou stránku filmu, neospravedlňuje chabý scénář a mrtvolné výkony herců.

Nejděsivější divadelní zákulisí, báječná muzika a Nicole Kidman s červeným nosem.. how wonderful life is.

Dovolím si tvrdit, že Daniel Hůlka alias král Brambas je nejsvětlejším momentem celé této lidově demokratické po-hádky/-hromy. Král Brambas má sytý hlas, hezké vlasy i jméno a těžko od něho můžeme čekat víc. Ječící princezna, její obtloustlý pantatíček a kreslený drak + utlačovaný dav městské chudiny v čele s partou neohrožených hrdinů bez bázně a hany = historicky první puč pohádkového proletariátu zakončený efektním svržením představitelů buržoazie do rozbouřených vln a založení prvních pohádkových Jednotných zemědělských družstev. S Honzou na věčné časy a nikdy jinak!