JimmyII

Mám rád tyhle kingovsko-stranger thingsovská dětská retra. Atmosféra sedmdesátek z plátna dýchá, zvlášť, když se ozvou dobové hity. Dětští herci jsou skvělí, obzvlášť Madeleine McGraw v roli Gwen exceluje a každý moment s ní je čirá radost. A pak je tu Ethan Hawke, který jen hlasem, očima, rukama a natáčením hlavy vyvolává spousty emocí a svého sadistu si řádně vychutnává. Od podobného filmu nečekám žádné velké zázraky, ale slušnou atmosféru, zábavu a náklonnost k postavám. A to jsem dostal.

Neměl jsem žádná očekávání, takže mě nakonec Gray Man potěšil. Gosling je v pohodě, Evans je skvělý, Praha krásně vybuchuje, nemám si co stěžovat.

Přiznávám, že jsem Predátora viděl poprvé až nyní, v roce 2022. A protože není rok devadesát něco a mně už není náct, moc na mě film nezapůsobil. Dneska už prostě moc nefunguje a je spíše místy směšný.

Klidně za plný počet, protože takhle má dnes vypadat jak survival, tak oživení jedné slavné ságy. Zasazení mezi indiány je originální a funkční, titulní Amber Midthunder je skvělá, atmosféra hutná. Oceňuju, že vše, co se ve filmu objeví má svůj smysl a je využito, jak postava Amber, tak predátor se vyvíjejí, učí, přizpůsobují. Zásah!

Čekal jsem daleko víc. Satira je to dokonalá a sžírává, ale dobrý námět a pár vtipů nedělají dobrý film - zvlášť při stopáži 145 minut…

Docela jiný pohled na vánoční filmy. Jasně, Fatman má hodně much a k dokonalosti daleko, ale originální premisa a fakt, že totálně absurdní zápletku podává zcela seriózně a dramaticky (vědom si obou poloh), docela stačí k zábavné one night stand. Gibsonův Santa je esence badassství a Goggins si užívá jednoho z nejzábavnějších psychopatů poslední doby.

Jedna z těch lepších vánočních rom-coms, která sice není nijak závratně originální, ale přináší spoustu dobrých, fungujících dílčích nápadů. A hlavně: není přeslazená a je vtipná, někdy až mile cynicky. Scéna z domova důchodců patří k tomu lepšímu, co se v žánru urodilo.

Síla psa stojí i padá s tím, co nám neukazuje - a že toho je hodně. Mám rád, když si divák musí domýšlet, co se mezi záběry stalo, ale například reakce Rose na Phila jsou až příliš málo opodstatněné. Oproti tomu dynamika vztahu Phila a Petera je skvělá. S určitou dvojznačností se tak potýkáme celou dobu, ale rozhodně jde o hutnou, atmosférickou podívanou, které kralují výkony Cumberbatche a Smit-Mcpheeho.

Neskutečně příjemná britská záležitost, která je třeskutě vtipná a přitom hluboce lidská. Chemie mezi Rafem Spallem a Esther Smith je nakažlivá. Ultimátní feel good.

Hra na oliheň měla prostě kliku, že se z ní kdo ví proč stal hit. Je totiž strašně nevyrovnaná, často popírá sama sebe a poslední díl je ultimátní blbost. Jak psal Snorlax, byl by z toho skvělý film, slušná sociální kritika, ale je z toho slátanina.