raffspIn

Studio Warner Brothers využilo "právo posledního střihu" (úprava filmu po jeho dokončení bez nutného souhlasu režiséra). Materiál byl zkrácen o několik málo minut nejproblematičtějších scén. V roce 1993 byl film obnoven v původní délce, ačkoli se do té doby nevědělo, že vystříhané scény ještě vůbec existují.

Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století.

Na přímou Stalinovu žádost byl odstraněn celý Leninův projev (byl na jeho vkus příliš "liberální").

Film byl natočen na digitální kameru, poté každý jednotlivý obrázek vytištěn, okopírován a znova naanimován.

Skladba "Another Brick in the Wall, Part 2" se stala hymnou jihoafrických studentů při protestech proti poměrům v tamním školství. Vláda ji poté zakázala vysílat, prodávat a dokonce i vlastnit.

Natočit tento film stálo 213 dolarů.

Legie slušnosti (dřívější americká katolická organizace, prosazující přísnou cenzuru ve filmu) označila film za „morálně nepřijatelný“ a zakázala ho v Chicagu. Radou cenzorů byl zase zakázán v Ohiu a Virginii.

Od roku 1934 nesměl být film promítán a k divákům se dostal až na videokazetách v 80. letech

Plán natočit film byl zveřejněn již v roce 1983. Fundamenátlní křestanské skupiny však důrazně vyjádřili "pohoršení nad tím, že si vůbec někdo dovolí natočit podobný film". Projekt byl poté odložen.

Stanley Kubrick zakoupil i práva na druhou Nabokovovu knihu "Laughter in the Dark", která byla "Lolitě" značně podobná, aby ji nemohly zfilmovat konkurenční produkce.

Stanley Kubrick použil zvláštní metodu práce s herci, aby docílil větší věrohodnosti. Požádal je, aby se naučili scénář, poté jej zapomněli a při hraní sami improvizovali.

Film je založen na skutečné události. V roce 1915 bylo 5 francouzských vojáků zastřeleno pro vzpouru. Očištěni byli o 19 let později. Jedna z vdov dostala odškodnění 1 frank.

Stanley Kubrick natáčel v ulicích New Yorku (včetně Wall Street) bez povolení, které už v té době bylo nutné.

Film byl recenzován v magazínu Time, kde jej dokonce porovnávali s dílem Orsona Wellese.

Původní název filmu byl The Trap, později The Shape of Fear a až poté Fear and Desire.

Film stál Stanleyho Kubricka přesně 3900 dolarů, filmové studio RKO-Pathé za něj zaplatilo 4000 dolarů.