Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (144)

plakát

Očikobore fruit tart (2020) (seriál) 

Tohle má stejného původního autora jak Hanayamata, a jde to na tom vidět. Fruit Tart ale řeší ty tři hlavní problémy - 1) vizuální design 2) neskutečně otravný hlavní charakter a 3) to, že mimo ty dvě negativa šlo o nemastné neslané nic. Takže ve výsledku jde o celkem sympatickou oddechovou záležitost s překvapivě kvalitní produkcí - nejde o vůbec nic nového (a třeba Locodol je podstatně kvalitnější věc, minimálně zatím), ale je tu téma, alespoň minimální množství obsahu, a dobře se na to dívá. Zatím 1EP 3* ************** 12EP update: jsem nakonec skoro zapomněl aktualizovat komentář; no nakonec to nebylo úplně co jsem čekal - terminální dávku 4koma manýrů to má určitě, nicméně oproti průměru to je podstatně ostřejší a často pochybného vkusu, a nuda to není nikdy. Napomáhá tomu i vysoce kvalitní produkce a fakt, že si to celé uvědomuje své silné stránky - názory se budou lišit, za mě 7+/10.

plakát

Júkoku no Moriarty (2020) (seriál) 

Je to sice kvalitně udělané, úsilí (zde od Production IG) na tom jde určitě vidět, a už vidím jak to bude pro některé to nejlepší v sezóně, jenže... tohle není nic pro mě; největší problém je v tom, že já se v podstatě celou epizodu vlastně nudil - a druhý největší problém je v tom, že jde o slizkou, morálně odpudivou záležitost. Takže já na první epizodě končím. 2*

plakát

Hypnosis Mic: Division Rap Battle - Rhyme Anima (2020) (seriál) 

Tohle je založené na rytmické moblní hře s rapovým tématem, což není zrovna nijak vzrušující, hlavně když designy charakterů jsou stejně špatné jak by člověk čekal. Jenže, v praxi to funguje podstatně líp než na papíře; je to praštěné (premisa je v podstatě to, že všechny zbraně na světě byly nahrazené mikrofonama, a konflikty se odteď řeší rapem), má to kvalitní produkci, rapové souboje mají formu stylových hudebních videí, a ani ta hudba není z nejhorších - minimálně teda na poměry ultra-komerčního pop-rapu to určitě jde. No, narozdíl od třeba Assault Lily není vůbec předvídatelné, jestli si to tu úroveň udrží, ale první dvě epizody byly zábavná záležitost, tak tomu dám šanci. Zatím slabé 4*. *********** 7EP update: no, po prvních pár epizodách se začalo ukazovat, že seriálu absolutně nezáleží na jeho premise, což je velká škoda, protože to je to hlavní co má; místo toho se pokouší o víceméně charakterově založené epizody, a ve výsledku tohle selhává, protože tu nejsou žádné opravdu silné postavy; pouštíme se tu do něčeho, na co seriál prostě nemá. Úplně nejhorší ale zatím byla epizoda 6, kde z nějakého důvodu znovu všechny představili a celé to byla absolutní ztráta času. Zatím horší 3*; pokud se to nezlepší, půjdeme ještě dolů. ********** 13EP update: nakonec to skončilo tak, že polovina seriálu (v podstatě vše po úvodu až asi do epizody 9) byla naprosto bezcenná, nicméně trochu to spravil závěrečný tournament arc. Horší části jsou 2/10, lepší části 5+/10 až 7+/10, ve výsledku 4/10.

plakát

Assault Lily: Bouquet (2020) (seriál) 

SHAFT nám tu přináší anime adaptaci nové série moe figurek a nejlepší s čím mohli přijít je... něco co by se dalo popsat jen jako Marimite, ale ve formě akčního braku. Takže ano, jde o brak největšího kalibru, ale vypadá to parádně (ta spousta práce na tom jde vidět, je tu parádní animace, SHAFT tomu dodává svůj klasický šmrnc, ale ne do té míry aby to bylo otravné), zní to parádně (včetně nové pecky od RAS z projektu BanG Dream!, polovičatou audio produkci nečekejte), a hlavně jde o vysoce zábavnou záležitost, se spoustou yuri, ZR, vlastních jmen, apod. Nic hlubokého nečekejte, ale zatím 2EP slabé 4*. ********* 12EP update: nakonec to mohlo dopadnout podstatně líp; je tu zřejmá nekonzistence a podivné tempo, kdy se to celé zdá jako 24-epizodový seriál nacpaný do 12 epizod (nejvíc to jde vidět v závěru) a spousta dějových linek zůstala ignorovaná. Produkčně sice paráda celou dobu, a dobré epizody měly vysokou úroveň, a dokonce ani ty seriózní věci mohly být často podstatně horší (i když v podstatě všechno kolem Huge lore se zdálo jako ignorování priorit), ale oproti začátku jde stále o downgrade o dva body, takže 5+/10.

plakát

Dorohedoro (2020) (seriál) 

Není úplně jednoduché popsat, co přesně je Dorohedoro, je to totiž tak trochu všechno. Černá komedie? Ano. Krvák? Zombie horor? Normální horor? Proč ne... mafiánské drama? Taky... seriál o vaření? Dark fantasy? Surrealistický acid trip? DOOM? Je to tu všechno, zabalené do perfektní punk+LSD estetiky. Stylu má Dorohedoro spoustu, do té míry, že i kdyby všechno ostatní selhalo, mohlo by to fungovat jen na tom stylu samotném. Takže první otázka po shlédnutí první epizody je, vyvine se to v něco většího, s nějakým cílem, aby se do toho divák mohl zainvestovat? Naštěstí další epizody ukazují, že Dorohedoro není pouze o stylu, ale je tu i notná dávka story a worldbuildingu, a funguje to výborně. Šel jsem do toho s nulovým očekáváním, protože adaptace nahypovaného zdrojového materiálu většinou nebývají moje věc, ale tohle určitě můžu. Vypadá to parádně, soundtrack je minimálně stejně dobrý jak vizuál (zdaleka nejlepší opening sezóny, a k tomu teď už šest endingů, všechny taky patří k tomu nejlepšímu z celé sezóny), žánrově eklektický mix a všechny části zvládnuty na jedničku, je to chaotické, krvavé, úchylné, psychedelické, vtipné a občas i legitimně seriózní; vytknul bych občas ne úplně nejlepší 3DCG, ale to je jen malá daň za konzistentní vizuální stránku, která se ani ke konci sezóny nerozpadá. 8+/10, těším se na druhou řadu.

plakát

Eizóken ni wa te o dasu na! (2020) (seriál) 

Meh. Eizouken chce mluvit o kreativitě, ale ve výsledku neříká v podstatě nic - což by nemusel být až tak velký problém, kdyby to fungovalo na jiných úrovních, ale nejsou tu ani dobré postavy (no, možná Kanamori), ani nic moc jiného... některé epizody jsou vcelku nadprůměrná zábava, ale většina jich je v podstatě identických, je tu spousta předvádění se animací, ale to je pro mě věc vedlejší, z hlediska třeba režijního je tohle těžký průměr a nevyhovuje mi ani nějak moc ten Yuasův styl, a onanie kolem čistě technické stránky mě spíš sere, než abych to považoval za něco pozitivního, stejně tak každou epizodu přítomná hudba v pozadí, co zní jak falešní The Pillows, to si mohli odpustit. Eizouken neunikne ani srovnání se Shirobako, což je podstatně lepší záležitost na úplně všech úrovních. No... 6-/10

plakát

ID: Invaded (2020) (seriál) 

Detektivní procedurál, který se vyhýbá klasickým problémům detektivních procedurálů abstrakcí do videoherní logiky. Což se ukázalo být jako trefa, protože je díky tomu daleko méně důležité se zabývat detaily - a není nic horšího, než něco co se snaží dávat perfektní smysl, ale pak v tom kompletně selhává (jako třeba Psycho-Pass). Gen Urobuchi by něco takového naprosto určitě nenapsal (z důvodu toho moc velkého zaměření na vnitřní logiku), ale v tomto případě je to spíš pozitivum než cokoliv jiného - kromě toho vždycky precizní Ei Aoki tomu všemu dodává ten správný šmrnc. Luxusně to i vypadá, a rozhodně nejde o levnou produkci; určitě jedna z nejlepších a nejzábavnějších záležitostí i tak silné zimní sezóny. 5EP 8/10 ***** Dodatek po EP13: V podstatě není co dodat, konec určitě solidní, produkční kolaps nenastal, možná pouze odhalení hlavního záporáka trochu slabší (kdo jiný?), ale v kontextu to funguje a zas tak moc na tom nezáleží (kromě toho obecně byla skoro každá další epizoda lepší než ta předchozí). Vysoce nadprůměrná zábava, 8+/10.

plakát

Oši ga Budókan ittekuretara šinu (2020) (seriál) 

V podstatě jde o "subkultura si o sobě uvědomí, že je vlastně tak trochu stupidní, a udělá o tom seriál"... což může být buď samolibý bullshit, nebo, v tom lepším případě, a i v tomto případě, jemně observační a sebereflexní komedie založená hlavně na situačním humoru. A funguje to velmi dobře - z celého idol fandomu si dělá prdel, ale nikoho nezesměšňuje, ani to není protivné jak anime komedie často bývají, postavy též dobré (dát do čela Eripiyo místo nějakého tlustého otaku může někomu připadat jako trochu vyhýbání se problému, ale smysl to dává a yuri podtón je vždycky plus, kromě toho těch otaku je tu dost taky), a technická stránka je vysoce nadprůměrná, a to včetně režie, kterou má na starost ve většině případů kompetentní Yuusuke Yamamoto (NHK ni Youkoso!, Yama no Susume). Za mě zatím spokojenost, 3EP 8/10 ***** 12EP: nic se nemění, končím na 8/10

plakát

Beastars (2019) (seriál) 

Meh. První dvě třetiny v pohodě (i když celá ta zvířecí metafora byla 100% zbytečná), zbytek nic (a ten konec...). Nakonec zbývají dva plusy: vizuál (mezi 3DCG anime jde o špičku) a luxusní opening. 5/10

plakát

Hataage! Kemono miči (2019) (seriál) 

No... první tři epizody byly vcelku OK, pár dobrých gagů v každé epizodě (i když ne všechno fungovalo), nadprůměrný smysl pro časování, v pořádku i struktura a nápady. Bohužel už ve čtvrté epizodě je jasné, že tomu došel dech, a zbývá jen nekonečné "úplně každý je idiot" ve stylu Konosuby, spolu s nadprůměrnou animací. Postavy jsou sice v pořádku, ale jen pro účely komedie, a pokud to není vtipné, celé se to rozpadá... a pouze dobrý vizuál nestačí. Takže končím, 4EP drop 5-/10