q66

Máte rádi film noir, cyberpunk a akční braky osmdesátých let? No Guns Life je v podstatě pocta všem těmto věcem, a minimálně já to určitě můžu. Hlavní věc je samozřejmě to, že náš protagonista (soukromý detektiv a bývalý voják se ztrátou paměti neustále kouřící cigaretu samozřejmě, a mluví ho nikdo jiný než Junichi Suwabe) je cyborg a místo hlavy má velký revolver (a pokud by to nestačilo, má ještě jeden zabudovaný v ruce). Všechny ostatní ingredience tu jsou také - zlé megakorporace ovládající svět, poválečné dystopické prostředí a v podstatě všechny stereotypy noiru a cyberpunku. Perfektně laciný dialog je pak kapitola sama o sobě - tohle nebude pro každého a musí se to vidět, a není žádná jistota že kvalita zůstane na aktuální úrovni, ale jedna věc je jistá, pro mě to určitě je. Zatím 1EP 7+/10 **** Dodatek po EP12: No, tak něco tomu chybí... ty noirové části, kde v hlavní roli je Juuzo, jsou perfektní, ale to není vždycky a ty ostatní jsou podstatně slabší. Kromě toho tempo by mohlo být lepší, jsou tu i zbytečné epizody, a pár dalších vad... ale celkově to má dost stylu na to, abych tyhle věci částečně přehlédl. Takže celkově jsem se bavil, a na druhou řadu se podívám, ale 6+/10.

Musím říct, že první epizoda Babylonu mě příliš nenadchla, protože to celé začíná jako vcelku standardní, narativně suchý a genericky "vážný" policejní thriller; v první den vyšly ale epizody hned tři - po té první jsem sice neměl nějak extra nutkání podívat se na ty dvě ostatní, ale po týdnu váhání jsem se do toho pustil a musím říct, že chyba to rozhodně nebyla. Už druhá epizoda přináší notnou dávku vizuálního a režijního stylu, který to celé potřebovalo jako sůl, ale až třetí epizoda to dává celé narativně dohromady a rekontextualizuje tak, že jako nejbližší srovnání mě napadá jen a pouze Paranoia Agent Satoshiho Kona, a z relativně základního procedurálu dělá momentálně nejlepší záležitost sezóny. Jen tak dál. Zatím 3EP 7+/10 ******** A pak jsem viděl ten zbytek... nakonec jde o něco úplně jiného, a nejsem si celkově jistý jak to popsat, každopádně je to zážitek a jedno z nejmíň předvídatelných anime, co jsem viděl - i když konec mohl být trochu lepší. Ani si nakonec nejsem jistý, co tomuhle dát, a zkoušet to nějak dál popsat by skoro určitě byl spoiler, takže... Babylon/10 (a nechám 4*).

Zpočátku se může zdát, že jde jen o další z nekonečné řady anime o hudebních idolech - jenže přibližně kolem 12. dílu se začíná ukazovat, že na tom přece jenom bude něco víc. Na povrchu se Aikatsu! zdá být poněkud naivním seriálem pro děti kolem 8 let, jehož přimárním cílem je být reklamou, a z prvních pár epizod nelze nikomu brát za zlé, že by si myslel, že to tak bude i nadále - jenže od podobných seriálů (třeba PriPara) se Aikatsu! liší především legitimně dobře napsanými postavami a obrovskou variabilitou jednotlivých dílů, což z toho dělá vysoce zábavnou záležitost po celých 178 epizod. +++++ Kromě toho, že jde o vysoce pozitivní a když o tom člověk po čase trochu zapřemýšlí, vůbec ne až tak hloupou věc (naopak, dokonce není ani tak komerční, jak se zpočátku zdá), Aikatsu! stojí hlavně na postavách - je jich tu obrovské množství, z nichž skoro všechny dostanou spoustu času na obrazovce a vývoj, jaký by jim často mohly jiné anime seriály závidět (a to ani nemluvím o tom, že se na něj mezi epizodami nezapomíná a má definitivní vliv a následky po celé trvání seriálu). Vzhledem k délce seriálu je tu i obrovské množství aktivit, a dostane se na snad úplně cokoliv, včetně kempování, horolezectví, potápění i kácení stromů (opravdu :))). I vedlejší B-epizody mají do nich vloženy až trochu zvláštní množství péče a úsilí, a režie je ve většině případů na podobně vysoké úrovni. Zaměření je víceméně epizodické, je tu sice určitý příběh, ale moc na něm nezáleží, všechno stojí na charakterech, jejich interakcích a zasazení do struktury jednotlivých epizod. +++++ Bohužel je tu i pár vad. Seriál má 4 řady, tři o ~51 epizodách a jednu kratší. První řada je kromě slabšího začátku bez větších chyb, ale druhá řada je jak více zaměřená na větší příběh, tak i přináší vcelku velké množství nových postav, které nejsou všechny až tak dobré, jak ty z první řady; je tu sice stále spousta dobrých individuálních epizod a stále jde o vysoce zábavnou věc, ale jde vidět určitý pokles kvality. To se naštěstí mění s řadou třetí, která kompletně vymění hlavní obsazení (nová hlavní hrdinka Akari Oozora se objevuje jako vedlejší postava v polovině druhé řady a je zdaleka nejlépe napsaná v celém seriálu), vrací se ke kořenům a přináší přesně tu novou čerstvost, kterou seriál už delší dobu potřeboval. Čtvrtá řada se pak nese v duchu té třetí a má výborné finále. +++++ Ale co vizuální stránka? 2D animaci nelze nic moc vytknout - pastelově barevné, ale tradičně kreslené grafické zpracování s lehkými vodovkovými pozadími sedí dobře, stejně tak shoujo designy postav, které působí dost ze staré školy, což není vůbec negativní věc - samotná hudební vystoupení jsou udělaná pomocí 3D počítačové animace, což je dnes v žánru standard. Bohužel ze začátku kvalita 3D animace není nic moc, resp. modely vypadají jak ze starší videohry, docela nízkopolygonové a chybí jim detail, stejně tak proporce postav jsou celkem mimo. Tohle se ale přibližně každých 8 epizod viditelně zlepšuje, po 16 epizodách už je to přijatelné, a od druhé řady (a hlavně té třetí) patří 3D animace k nejlepším v žánru (hlavně díky použití motion capture, což znamená daleko přirozenější, ne tak robotický pohyb jak v jiných idol anime). +++++ Vzhledem k tomu, že jde o hudební anime, tak zvuková stránka je dost důležitá. A Aikatsu! v tomto ohledu nezklame; pro anime bylo složeno něco kolem 80 unikátních skladeb, každý má v anime několik verzí, a i když ne všechny mi seděly, každý si něco najde - v tom pomáhá na poměry žánru překvapující variabilita žánrů, nejde jen o pop - dostane se i na inspiraci rockem, ska, latinskoamerickou hudbou, funkem, rock-and-rollem, doo-wop, synth-popem a dalšími; všechno má kvalitní profesionální produkci, a každý charakter s vystoupeními má zvlášť dabérku a zpěvačku, takže v obou ohledech jsou výkony vysoce konzistentní. Hudba v pozadí je jednoduchá a dobře použitá, není co vytknout. +++++ Aikatsu! není bezchybným anime, ale v rámci žánru patří mezi top a zdaleka nejde o odfláknutý seriál - naopak. Slabší začátek a druhá řada sice trochu kazí celkový dojem, ale stále je to na 8/10, pokud tedy člověk není cynický Subjektiv.

Už od začátku bylo celkem jasné, že půjde o blbost, otázkou pak bylo už jen, jestli půjde o zábavnou blbost; několika epizodám se to dařilo, hlavně díky hbitému tempu, dobré hudbě v pozadí (třeba úplně nestydatá vykrádačka "Spybreak!" od Propellerheads) a vizuální stránce; nicméně pak se to nějak zvrtlo a celé to začalo být víc vážné, což se v tomto případě vůbec nevyplácí, protože chybí ten základ, na kterém stavět; konec pak už je jen nuda. 5/10

Luxusní záležitost, které se daří jak být klasickým tokusatsu, tak i moderní verzí; studio Trigger tu poprvé ukazuje svůj opravdový potenciál. Tento typ seriálu by obvykle padal do klasických pastí, jako třeba nadměrné spoléhání se na nostalgii a reference; těch je tu samozřejmě spousta, ale celé to funguje samostatně, kromě toho režie je výborná, stejně tak tempo a celkový tón, čerpá se tu z věcí jako The Big O a Neon Genesis Evangelion, ale taky jde o coming-of-age story z úplně jiného světa než ty dva zmíněné a celkově je to dost rozmanitě namixované, a jako výsledek to funguje perfektně. Nakonec stačí přidat už jen to, že tu není v podstatě žádný filler, a výsledkem je 8+/10, ke konci skoro 9/10.

Je celkem jasné, že pro někoho neznalého idol anime bude už od druhé epizody tahle věc dost matoucí, nicméně pozitivních kvalit to má spoustu; od bombastického openingu přes dobré zpracování témat (ať už těch kolem idolů, tak třeba perfektní epizoda 8) až po většinu té komedické složky; kromě toho, že jde o asi nejlepší idol anime parodii, tak jde zároveň i o jedno z těch lepších idol anime obecně, teda kromě dost slabých posledních dvou epizod, ale to už je vcelku tradiční... a i když jsem si teda občas (většinou) přál, ať Koutarou skončí na konci někde sežraný, tak můj celkový dojem je pozitivní, 7+/10.

Po chvíli sledování tohoto filmu je celkem jasné, že má jít o osmdesátkový comedy slasher, nebo na něj alespoň odkazovat; jsou tu všechna žánrová klišé a postavy taky sedí, problém je to, že 95% filmu je skoro nestravitelná nuda - těch zbývajících 5% sice má nápady a občas je to i cekem prdel (takový headshot záchodem je chuťovka, až mi to ty klasiky osmdesátých let připomnělo), ale to nezachrání ten zbytek plný nudy a amatérismu... takže ve výsledku 3/10.

Jednoznačně jeden z lepších iyashikei seriálů a největší překvapení jarní sezóny. Rokuhoudou nikdy nenudí, charaktery jsou kompletní a dobře napsané, navíc celková úroveň seriálu je velice konzistentní; nejsou tu žádné hloupé momenty, režie je kvalitní, humorná stránka na dobré úrovni, stejně tak překvapivě i animace, dramatické momenty nejsou nikdy vynucené, naopak; jde vidět pečlivost a inteligentní zpracování témat. A i přes to, že nejde o kompletní adaptaci, se dostalo i na důstojné finále. Takových věcí chci vidět víc. 8+/10

Zpočátku to vypadalo dobře, první polovina se mi určitě líbila - jenže pak přišla strašná část s Peterem a i když potom byly ještě 3 další epizody, ani jedna z těch finálních mě nějak zvlášť nechytla. Vizuálně a zvukově je druhá řada dle očekávání na úrovni, ale škoda... 5+/10

Úroveň tu občas docela silně kolísá a závěrečná epizoda byla slabá (i když dost možná ukazuje na druhou řadu), nicméně v některých částech jde stále o jednu z nejlepších komedií poslední doby a k tomu je potřeba přihlédnout; velkým pozitivem je i to, že tu není žádný otaku self-insert (postava Nitty je od toho asi úplně nejvíc vzdálená, co jde) a produkčně jde taky o nadprůměr. Jaksi jsem se nemohl rozhodnout, zda silných 7 nebo slabých 8, ale nakonec dám to lepší skóre, 8-/10.