tomashewk

Lehká francouzská komedie o kulturních rozdílech mezi tamním severem a jihem, která nakonec i dojme. Dojde Vám, že tam nejsevernější část Francie je ve zbytku země vnímána zhruba tak, jako naše Ostravsko. Je to prostě takový rázovitý region. Po nějaké době film nakonec předabovaný dávala i České televize. Ve francouzštině jsou ale jednotlivé jazykové rozdíly vtipnější (pokuste se vysvětlit vtipnost jazykových odlišností jednotlivých regionů v ČR cizinci, že). Pokud jedete do Francie na delší dobu, či se odtud dokonce vracíte, určitě se na tento film podívejte. Potěší Vás.

Vážně někomu přijde zelená jako cool barva? A zelená lucerna jako věcička, co má spasit celý vesmír? Přiznám se, že mám trochu mezery ve znalosti původních komiksových předloh nově se objevujících filmů o superhrdinech, ale zde mi už základní koncept připadá trochu ustřelený. Přidá-li se k tomu příběh chatrně vystavěný na nepochopitelných zvratech plný patetických prohlášení a projevů, herec, který se dle mne hodí jen do crazy/rodinných komediích, a podivný mix všech možných mimozemských světů, vyjde z toho spousta negativních a málo pozitivních pocitů. Vše je navíc korunováno velmi levným nakročením na druhý díl. Samotná předtucha existence druhého dílu je snad více děsící, než celý samotný díl první. U mě pak 35%.

Působivý film. Rozhodně si nemyslím, že je to takové načančané nic, popřípadě nějaký intelektuální blábol, který se snaží si na něco hrát. Jako například v něčem až příliš konkrétní The Man from Earth. Mr. Nobody pokládá otázky a nutí k zamyšlení „co by, kdyby“, což kvituji. Naopak odpověď je zde jenom jedna a to na konci a stejně akorát říká to, co všichni víme. Musím přiznat, že jsem se na film díval asi v nějakém příznivém rozpoložení, protože mě docela nadchl. Neškodí mít inspiraci k zamyšlení… U mě 85%.

Jedna místnost, statická kamera, pár herců a stále jenom slova a slova – nevšedně pojetí sci-fi žánru mě poměrně příjemně překvapilo. Stejně tak nebyla pozadu ani základní myšlenka filmu. Bohužel však, dle mého názoru, se film snažil být až přespříliš filozofický, ovšem tím způsobem, že to nakonec filozofické nebylo a vše vyznělo víceméně trapně – levné upozorňování na klasické omyly v interpretaci velkých kulturních počinů (zkreslení poselství Ježíše Krista církví apod.), plytké fráze o vztahu člověka k přírodě, o smyslu života atd. promineme snad jen Danu Brownovi. Ač se tedy tento film snaží po obsahové stránce o něco nevšedního, nakonec se jen utápí ve své vlastní průměrnosti. K nepřesvědčivosti scénáře pak ještě přidala nepřesvědčivost herců, podivná hudba smíchaná s osudově znějícím Allegrettem z Beethovenovy sedmé. Celý film pak hodnotím lehce nad 50%.

A must-see film pro všechny, kteří navštívili, či se chystají navštívit impozantní indický subkontinent, popřípadě se o něj jiným způsobem zajímají. Všem ostatním pak bude výpravný film o člověku, jež jednou hladovkou dokázal ovlivňovat mysl několikaset miliónů lidí, připadat poněkud zdlouhavé. Všechna čest Benu Kingsleymu, který se dokázal do role vžít natolik, že by mu nikdo neuvěřil, že z tohoto koutu světa nepochází. Díky osobní zainteresovanosti v tématu hodnotím nad 90%.