ma.pom

Film Carol, je v podstatě historicky první “autopsy flash Love“. Po přečtení 3 životopisů Pat Highsmith, jsem přesvědčena, že by autorka byla nadšena Haynesovým nejednoznačným a většinou nonverbálním pojetím, stejně jako byla nadšena Alanem Delonem v roli Talentovaného pana Ripleye, ve francouzské verzi Plein soleil 1960. Režie, hudba, kamera, kostýmy, masky a výprava geniální. Blanchett a Rooney úžasné, až na pár zádrhelů vyplývajících z příšerného scénáře, který byl dle mého názoru příčinou, že film nezúročil nominace v Globech a Oskarech. Na scénáři, který by film bez Haynese a Blanchett poslal na smrt, se podepsal i fakt, že nepříliš zkušená scénáristka psala scénář 15 let a pozměňovala jej s měnícími se tvůrci ve štábu, bez ohledu na základní konstrukci příběhu a připomínku autorky, že se Carol na plátno převést moc nedá. Scénář oproti předloze představuje Carol jako rozvádějící se lesbickou ženu středního věku, která se zamiluje do mladé brigádnice v obchodním domě a pozve jí na výlet. Tam je stěžení chyba scénáře od kterého se to pak už jen scénáristicky sypalo a sypalo. A dorazil to závěrečný sestřih, kdy vypadly dialogy, které by divákovi měly osvětlit základní děj. Předně, a to potvrdila i Blanchett, která příběh znala již pár desítek let, kniha Carol byla o rozvádějící se bisex. ženě s jedinou lesbickou zkušeností, která začala rok před tím, než se Therese seznámila a trvala jen dva měsíce oproti 5letům ve scénáři a skončila pár měsíců před tím, než se s Therese potkala . V knize je i dialog, mezi Carol a Therese, ve kterém Carol vysvětluje Therese, proč jí neřekla o svých pocitech k ní dřív: „Bylo by to tak snadné a já se bála, že by mne to po chvíli zase opustilo a já bych ti ublížila“. Tím, že scénáristka změnila povolání Therese ze scénografky na fotografku, připravila příběh o závěrečnou vygradovanou tečku v tom, že Therese si s Carol za pár měsíců vyměnily v páru role master a slave. Nejednoznačnost byla firemní značka a spisovatelský motor Patricie Highsmith! Jednou, když se jí jako studentka scénáristiky Nagy cca v roce 1987 zeptala proč nenapíše memoáry, tak jí Highsmith odpověděla, že by to pak nebyla žádná zábava.