Petroniusx

První z vězeňských dramat Franka Darabonta, které poukazuje na holý fakt, že ne vždy je odsouzen skutečný pachatel trestného činu, ale na druhou stranu připomíná, že naděje umírá opravdu až poslední. Film je skutečným uměleckým kouskem, protože od úvodu až do závěru máte pocit, že vše sedí tak, jak má. Děj se rozjíždí zlehka a vy nemáte šanci nic vynechat, prostě stačí sedět a film si v klidu, opakuji v klidu vychutnat se všemi pocity, ať již radosti, smutku či beznaděje, které jeho atmosféra navozuje. Překvapivý závěr pak nasazuje laťku tak vysoko, že matně vzpomínáte, u kterého filmu jste měli možnost něco podobného zažít. 98 % "Didn't do it. Lawyer fucked me."

Nevím čím to je, ale mezi jedny z nejlepších filmů v mém žebříčku patří dva s vězeňskou tématikou. Prvním z nich je tento a druhým Vykoupení z věznice Shawshank. Není to snad ani tím, že bych se nějak úchylně vyžíval v kráse vězeňských cel, i když školní exkurze do Valdic stála za to, ale spíše kvalitou těchto snímků. Zelená míle se vrací do 30. let 20. století, kdy se jistý John Coffey dostává do bloku E, kde má prožít poslední chvíle svého života. Od počátku jste zcela pohlceni atmosférou vězeňského prostředí a po celou dobu se nemáte šanci nudit, protože ve vhodnou chvíli nastupují scény, které vás doslova proberou. Nádech mystiky pak dodává ději na zajímavosti. Nelze než ocenit vynikající herecké výkony hlavních protagonistů a vypravěčské schopnosti Franka Darabonta, který podruhé dokázal natočit film s podobnou tématikou a přitom s takovým úspěchem. Hříchem by bylo nevzpomenout hudbu Thomase Newmana, která příběhu přináší ty pravé pocity radosti i smutku. 93 % "What happens on the mile stays on the mile. Always has."