yenn

Kite pojednává o mladé vražedkyni, která je jednomu z detektivů jakousi bokovkou pro potírání zločinu. Či ne? Poměr mezi komplexností příběhu + propracovaností postav a stopáží je dle mého v Kite velice dobrý. Děj není výrazně komplikovaný, a ať je relativně krátká stopáž příčinou, či následkem, obě varianty považuji za lepší, než kdyby bylo jedno vzhledem k druhému přehnané. Plusové body pak dávám i za konec. Rozporuplně vnímám akční scény. Na jednu stranu se na ně velice dobře kouká, na druhou stranu však často obsahují nějaké rozptylující podivnosti (nezasáhnutelná hlavní postava, ožívání „mrtvých“, přežívání monstrózních výbuchů, pomalé jednání nepřátel). Podobně rozporuplné jsou scény erotické (hentai!). Byť jsou esteticky poměrně hodnotné (tedy co se týče dívčího osazenstva), už pouhé zařazení většiny z nich působí poněkud samoúčelně a o jejich explicitnosti to platí naprosto. Hlavní problém je, že sexuální scény jsou zde příliš zřídka na to, aby mě Kite uspokojilo jako hentai, ale příliš často a příliš explicitní na to, aby mě uspokojilo jako temný akční film. Nebýt těchto dvou negativ, přihodil bych bodík navíc. 6/10 Edit: O chlup lépe se režisérovi vedlo v Mezzo Forte.

Autorem scénáře k Paranoia Agentovi je Seiši Minakami, jenž o pár let dříve napsal scénář ke třem epizodám seriálu Boogiepop wa warawanai. Jsem přesvědčen, že právě jím se ve svém dalším díle inspiroval, jelikož styl vyprávění je prakticky totožný - před pozadím podivných událostí ve městě se odehrává několik menších příběhů, přičemž každému je věnována jedna epizoda. Ku scénáristově cti musím poznamenat, že ani v nejmenším nemám pocit, že by pouze opisoval. Jednak se epizody obou seriálů liší samotným obsahem. Jednak je Boogiepop temnější, což platí nejen o atmosféře, nýbrž i o (poměrně jednoduché) kresbě a hudebně-zvukovém doprovodu (pokud jde o ně, několikrát jsem si vzpomněl na Serial Experiments: Lain). Dále musím zmínit, že Boogiepop je vcelku náročný na pozornost. Mysteriózno a poměrně vysoký počet postav, jež se mihnou ve více dílech, mohou vést k tomu, že se v oněch podivných událostech ve městě, jejich původu etc. více či méně zapletete (to se mi stalo). Nicméně to nebrání vychutnání jednotlivých příběhů. Celkově bych řekl, že komu se zamlouvá Paranoia Agent, tomu by se mohl líbit i Boogiepop. Zkonfrontuji-li je, vychází mi jako těsný vítěz první jmenovaný - více se mi líbí po formální stránce (což nepovažuji za příliš podstatné) a rovněž obsahově mi sedí o chlup více, asi i díky různorodější náladě epizod. 7+/10

(53 třicetisekundové epizody tohoto seriálu byly na DVD vydány jako jeden krátkometrážní film.) Zpočátku je Eikjú kazoku sledem různých krátkých příhod ze života členů testovací rodiny, jednotnější dějová linie začíná okamžikem ucpání záchodu. Obě části jsou vtipné, což je do značné míry zásluhou postav (nejlepší je mladší dcera Sae:-), která je také účastnicí jedné smutné scény:-(), a protože se na tvorbě podílelo i Studio 4°C, nečekejte běžnou podívanou. Opravdu dobrý úlet. 7/10

Snad ještě větší zkázou než špatné vtipy je většinou pro ryze komediální anime snaha o přeladění na vážnější oktávu, anžto ta v podstatě zaručuje, že se bavit nebudu (v jakémkoli smyslu). Správně odhadujete, že druhý díl Kuromi se těchto pokusů nevyvaroval. Již od počátku je slabší než jednička, ale občasnou úsměvnost si zachovává. Poté se však na scéně objeví „zlý producent“ a zábava je krom pár záblesků na 20 minut v tahu. Aby nedošlo k mýlce: neplatí, že by se celá tato pasáž brala vážně - ono se zde jednoduše nedaří téměř nic. Alespoň že závěr se vrací k rázu počátku. Dějově je druhý díl v podstatě totožný s prvním, pouze se zde dokončují rovnou tři epizody, přičemž každá patří jinému seriálu. 3/10

S anime hrajícími především na komediální notu nemám nejlepší zkušenosti, protože často kupí v docela vyrovnaném poměru vtipy dobré až skvělé s horšími až špatnými. Kuromi (slečna, která je nucena ze studentské lavice přesednout rovnou na producentské křeslo, přičemž má v časovém presu zajistit dokončení 2. epizody anime seriálu) je sice trochu jiný případ, leč výraznější důvod k jásání nemám - nepovedených vtipů je zde minimum, ovšem takřka totéž platí o těch výrazněji povedených, takže k něčemu více, než je lehký úsměv, mě donutila málokdy. Ale ani to není špatné. 6/10 Btw: Něco maličko o tvorbě anime se od Kuromi dozvíte, ovšem (nejen) v tomto ohledu doporučuji spíše 10. epizodu Paranoia Agenta.

Medik, jenž ztratil paměť, „vzpomíná“ během pitvy na svou zhynulou lásku, anžto právě ona mu leží na stole. Domníval jsem se, že netradiční zápletka by se pod taktovkou režiséra Tecua mohla zformovat v cosi výjimečného. Mýlil jsem se. Jak zní námět zajímavě, tak je Vital nezajímavý, s výjimkou pár scén po formální stránce průměrný a emočně se mě vůbec nedotknul. Není to úplně tragický film (tedy až na ono očividně umělé tělo), ovšem minul mě s uctivou vzdáleností. 4/10

Digital Juice je kolekcí šesti animovaných krátkometrážních filmů od Studia 4°C a stejně jako v případě Sweat Punch!, i zde platí každý pes, jiná ves. Obsah prvního díla odpovídá názvu - Keikaku (The Lord of the Sword) za tónů svižné rockové hudby předvede titulky a několik záběrů ze soubojů samurajů a podobné havěti, přičemž celek působí spíše jako trailer. Druhý film Chicken's Insurance nám pro změnu v doprovodu hip-hopu ukáže, kterak pojišťovací agent těžký chleba má. Vcelku vtipná záležitost. Třetí kousek (Tódžin Kit) je naneštěstí nejkratší. Trvá pouhou půlminutku a stejně jako Keikaku připomíná trailer. A nutno říci, že na výsledek bych byl velice zvědav. (Edit: Dočkal jsem se ho v Genius Party Beyond.) Z potenciálního příběhu prozradí jen náznaky, ovšem velmi slibně vypadá především špinavé industriální prostředí, kde se odehrává. Čtvrtý je zvláštní hudební romantický film In the Evening of A Moonlit Night, ke kterému nevím co napsat:-) Pětku aneb Table and Fishman mají zřejmě na svědomí tvůrci End Of The World, čemuž napovídá styl animace, děj, postavy i fakt, že se mi tento díl líbí nejvíce (ovšem nebýt Tódžin Kit tak krátké...). Nakonec se podíváme do Aerial Baru, kde se odehrává výtvarně velice zvláštně zpracovaný příběh skleničky červeného vína. Digitální džus je nadprůměrné pití. 6/10

Koi kaze jest skvělý seriál o tom, kterak se potkají dva – on (28) a ona (15). Jde o velice uvěřitelné zpracování neobvyklého mezilidského vztahu, jehož protagonisty poznáme takřka dokonale. Kvůli kontroverznímu charakteru jejich pouta se časem objeví i osoba, které se jej snaží překazit, vyobrazena je však takovým způsobem, že je její jednání zcela pochopitelné i pro toho, kdo protagonistům drží palce. Zážitek také posiluje výborný hudební doprovod. Snad žádné filmové dílo ve mně nerezonovalo tak dlouho jako Koi kaze. Poprvé mi trochu vadil nepříliš uzavřený závěr (myšleno v tom smyslu, že koncem to nejtěžší teprve začíná), ovšem po druhém zhlédnutí si lepší představit nedokáži. Hodí se k nevnucujícímu rázu celého seriálu a nechává diváku možnost přemítat, jak si dvojice s očekávanými úskalími poradí. 9+/10

Čtyři díly DVD magazínu Grasshopa! (alespoň z těch mála písmen latinky jsem pochopil, že jde o DVD magazín) přinesly postupně čtyři animované krátkometrážní filmy série Sweat Punch! od animačního studia Studio 4°C. Ačkoli patří filmečky do jedné série, jsou diametrálně odlišné po stránce formální i obsahové. Punch 1 aneb Dan Petory kjóšu no júucu nás seznámí s potrhlým profesorem, který poučí o tom, proč létající talíře létají cik cak, proč je Země při pohledu z vesmíru modrá apod. To vše v různorodé 2D i 3D grafice a občas za zpěvu dámského tria. Uf. 4/10 Punch 2 neboli End Of The World je jednoduchý a nadsazený sci-fi/fantasy příběh s lehce trhlým obsazením a zpracováním, které působí místy až amatérsky, leč k celku se dle mého velmi dobře hodí. 6/10 Punch 3 se jmenuje Kigeki a pojednává o jedné malé holčině a tajemném bojovníkovi, který se nechává najímat za knihy. Po audiovizuální stránce poměrně jasně nejlepší dílo série a díky tomu s velmi dobrou atmosféru. 8/10 V Punch 4 čili Higan se podíváme do víru noční bitvy robotů/mechů. Tato část nenabízí téměř nic než akci, ovšem ta je slušně a okulibě zpracovaná. 5/10

Co se týče skvělých nápadů, máloco se vyrovná tomuto úžasnému výstřednímu žánrovému, vizuálnímu a hudebnímu megamixu. 9/10