pstp

Bezmála „švejkovský“, místy až bizarní příběh židovského mladíka, který musí před celým světem zapírat svou totožnost, se odehrává na řadě míst Evropy a odhaluje v celé hrůze nesmyslnost lidské netolerance, fanatismu, a války vůbec podle autobiografického románu S. Perela.

Salomon Perel se příliš neliší od svých součastníků, vlivem bouřlivé válečné doby jeho životní cesty dostávají nečekaný spád. Nejdříve s rodiči patřícími k německo-židovské komunitě utíká před hrozbami nacistů, pak se za letního táborového soustředění sám stává podezřelým politickým živlem. Po nečekaném útočném vpádu Němců na polské a ruské území je jejich zajatcem a tlumočníkem. Ironií osudu se ocitá v centru německé říše, kde prožívá první milostné vzplanutí k mladé Němce, ale vzápětí pocítí na vlastní kůži život obyvatel židovského gheta...

Imamurův první barevný snímek se odvíjí jako horečnatá vize, v níž se každodenní život řídí dávnými mýty a v níž naopak skutečnost plodí nové legendy. Dílo je sice polemikou s racionalistickým pojetím světa, ale především je obrazově působivou baladou, nabitou pro nás nezvyklými či zcela neznámými emocemi. Tokijský inženýr Karija přijede na jihojaponský ostrov Kurage, aby tam zajistil zdroj pitné vody pro cukrovar, patřící velké společnosti. Seznamuje se s poměry na ostrově a s jeho historií, ale především proniká do vztahů v kdysi vážené rodině Futoriových, která je kvůli incestu už dvacet let objektem pohrdání, posměchu a kruté diskriminace. Přicházející industrializace znemožní otci Nekičimu Futorimu vykoupit sebe a svůj rod z částečně nespravedlivého prokletí. Nadějný milostný vztah inženýra Kariji s retardovanou Toriko Futoriovou zkrachuje, a Nekičiho pokus o útěk z ostrova s milovanou sestrou Umou skončí tragedií.

Imamura se staví jednoznačně na stranu "primitivního" společenství, jež navzdory drastickým tradicím žije v souladu s přírodou a s lidskou přirozeností (např. incest je v prostředí izolované komunity nazírán jako zvrácenost teprve až s narůstajícím vlivem západního myšlení).