cundak

Radek (Jiří Štěpnička) přijíždí na chalupu Škodou 125 L, která má SPZ začínající písmeny PHA, označující okres Praha - Východ. Radek přitom žije v Pardubicích a měl by tedy mít značku začínající písmeny PU. Série PHA se navíc vydávala koncem 60. let a tento typ vozu se začal vyrábět až v roce 1988.

Ve scéně, kdy se táborníci chystají na parkovišti ČST k odjezdu, si je možné všimnout, že jedni rodiče přivezli své dítě vozem Moskvič 2141 Aleko. Díl se odehrává v létě 1989 a tento typ vozu bylo možné zakoupit až od podzimu tohoto roku.

Do role manželky byla původně zvažovaná skutečná manželka Jana Skopečka, herečka Věra Tichánková. Natáčení ale odmítla s odůvodněním, že se na něj necítí.

Jiří Menzel není hospodský typ, a tak za jediný klad svého účinkování v seriálu považuje to, že si z honoráře nechal zrekonstruovat koupelnu.

Režiséru Dudkovi už přišlo ohrané, že vstup báby Jiráskové (Věra Tichánková) na scénu opět spočívá v tom, že příjde do hospody a bude chtít zelenou a nadávat. Požádal proto Petra Nárožného, jehož improvizační schopnosti obdivoval a rád využíval, aby scénu nějak vtipně ozvláštnil. Ten byl ale v koncích a situace ho nijak neinspirovala. Při ostré klapce tak na otázku, koho si to do hospody pouští, řekl první věc, která ho napadla a sice: „Paní Jirásková, nevíte, kdo by koupil brusle?“ Čímž dal vzniknout jedné z nezapomenutelných hlášek seriálu.

Joska (Vlastimil Brodský) na konci říká příslušníkům VB, že je dobře, že Helena (Jiřina Bohdalová) nekoupila Trabanta, kterého chtěla původně. Koupit by ho ale ani nemohla, protože auta této značky se do ČSSR přestaly dovážet v roce 1984, tedy dva roky před natočením filmu.

Natáčelo se částečně v Kroměříži. Zverex a samoobsluha sídlí na dnešním Riegerově náměstí, stejně jako pošta, která je pak na rohu se Šafaříkovou ulicí. Na začátku filmu běží děti přes Velké náměstí. Železniční most je na trati Kroměříž-Kojetín, vede přes řeku Moravu a je na Chropyňské ulici. Škola byla natáčena v prostorách tehdejší 4. ZDŠ Dukelských hrdinů, dnes Justiční akademie na Masarykově náměstí.

Stejně jako Han van Meegeren (Andrej Hryc) byl i jeho protivník, slavný znalec holandské malířské školy 17. století, Abraham Bredius (Karel Urbánek) skutečnou postavou. Zatímco v seriálu je jejich spor založen převážně na sporu o Emauzské učedníky a o tom, že Brediusovi visí na stěně van Meegerenův padělek, jako památka na otce, ve skutečnosti byl základ jejich sporů jiný. Van Meegeren zrestauroval pravý obraz, který Bredius odmítl zakoupit s odůvodněním, že je to padělek. To se van Meegerena dotklo a když později namaloval padělek Emauzských učedníků, velmi si užíval, že Bredius je první, který píše oslavné články a tvoří další teorie ze života malířů 17. století. Jejich spor pak pokračoval i po válce, kdy van Meegeren pod hrozbou trestu za kolaboraci označil vyvezená díla za své padělky. Bredius se tomu bránil, nicméně potvrzení, že se skutečně jedná o padělky se, narozdíl od seriálové verze, už nedožil. Zemřel v roce 1946 ve věku 91 let.

Despinu Pajanou nadabovala Zlata Adamovská.

Klause J. Behrendta nadaboval Alexej Pyško.

Hanse Korteho namluvil Petr Haničinec.

Ralfa Richtera namluvil Svatopluk Skopal.

Horsta Franka namluvil Jiří Klem.

Siegfrieda Lowitze namluvil Petr Haničinec a Bedřicha Prokoše Josef Větrovec.

Susanne Bentzien namluvila Valérie Zawadská. Leopolda Haverla namluvil Jiří Klem.

Peera Augustinskiho namluvil Ladislav Frej.

Hellmuta Langeho namluvil Alexej Pyško.

Petera Bongartze namluvil Miloš Vávra a Gustava Opočenského Josef Somr.

Ulricha Matschosse namluvil Miroslav Moravec.

Katju Riemann namluvila Zlata Adamovská.