J.J.James

Čtvrtá hvězdička patří Baleovi, možná i jedna a půl. Dobrej film, pro mě ovšem od začátku předvídatelnej, místy trošku nelogickej. I když, kdo by se na místě Reznika choval logicky, když nejedl a nespal, ale to snad scénárista Scott Kosar nedělal:)

Jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků. Především také proto, že jej máme doma na gramofonové desce a jako malej sem u Maxi psa Fíka strávil několik desítek hodin. Při poslechu hlasu pana Dvořáka, prožívajíc s Fíkem jeho dobrodružství. Celkově asi nejlepší večerníček z mojí strany:o)

jedna hvězdička za draka a dost se stydím, ale zaslouží si ji:-D

Když tak hodnotím 3 sezóny v pekle a lámu si hlavu jestli dát 2 nebo 3 hvězdičky, jsem na vážkách. Na jednu stranu zajímavý vhled do společenských poválečných událostí, hezkej vizuál, pěkná postprodukce, miloučkej dabing... Bohužel i komentář mi sklouzává k sarkasmu a když k tomu ještě připočtu pocity v kině, kdy jsem až do konce filmu čekal, kdy mě příběh vtáhne a zaujme. Čekal jsem, až mě něco z filmu osloví. Čekal jsem a nedočkal. Chvíli jsem si říkal, jestli vůbec sleduju film nebo jenom pohyblivý, pěkně barevný obrázky. Bohužel u mne převládá druhý pocit. 3 sezóny jsou pro mě zklamáním

Hanekeho filmy mám osobně velmi rád, mají jistou chladnou atmosféru nezúčastněného pozorovatele v kontrapuntku k silnému příběhu, spočívající v pohledu na mezilidské vztahy, především jejich "retardace", úchylky. Bílá stuha od úvodních titulků navozuje tuto chladnou a stísněnou atmosféru a vyvolává v divácích silné očekávání, které atmosféře nádherně napomáhá. Samotný film začíná pomalou roztmívačkou na statický pohled do krajiny doprovázený voice-overem vypravěče - právě tyto dva prvky jsou nejdůležitější v celém filmu. Hanekeho tradiční statická kamera vytváří onen již zmíněný chladný, odosobňující pohled i atmosféru - žádné násilné rychlé střihy, jen pomalá jízda stále sledující pohyb ve filmovém okénku. Voice-overový vypravěč dodává ještě mrazivější pocit v divákovi(zkušeném), protože jako homodiegetický vypravěč nám vypráví scény, ve kterých sám figuroval (často doprovázené popisem jeho myšlenek a pocitů), ale i "intimní" rodinné mikrosituace, odehrávající se zdánlivě v bezpečí domova, skryté před pohledy sousedů. K vypravěči nutno ještě podotknout, že on sám nepochází z vesnice, ve které se "příběh podezřelých událostí" odehrává, ale je "cizinec", k vesnici nemá jiný než pracovní vztah, opět neosobní. A v tomto duchu je film Bílá stuha vyprávěn. Haneke nám odhaluje morálně zkaženou vesnici, ve které není nikdo svatý. Hříchy otců se přenášejí na děti, které jediné působí jakousi čistotou, ale nic netrvá věčně, i bílá stuha se po jisté době sundá. Na závěr bych jen podotkl, že Bílá stuha je opravdu silný, "intelektuální" film, ve kterém všechny filmové složky pracují na maximum. Jen někteří diváci mohou postrádat jakousi závěrečnou katarzi, ale jak proč? Je to "jen vyprávění" o jedné vesnici, jejích zkažených mezilidských vztazích očima "cizince", učitele.